Text

A žádný včeličky a květinky, prosím.

To máte tak: Už dlouho bych chtěl, aby postava A (žena) získala něco od postavy B (muž), skrze sex. Prostě se s ním vyspí a pak získá nějaké informace. A nebo se s ním vyspí prostě proto, že on jí slíbí, že když se s ním jakože vyspí, tak ona získá to, co potřebuje. Třeba ledvinu pro svýho psa. Cojávím.

Jenže.

Jenže bych to nechtěl odbýt jenom jedním řádkem, či suchým konstatováním typu: "A pak se s ním vyspala, a za to dostala ledvinu pro svýho psa, jenžto měl pak co žrát."

Chtěl bych to trochu popsat. Nějak tak, co se v tý noci jakože dělo. Aby měl čtenář představu o tom, jak si tu ledvinu zasloužila. Či jak se hlavní hrdina zmocnil své lásky po těch všech peripetiích, kterými jsem ho nechal projít. Ale má to zásadní problém: Já prostě nevím, jak na to!

Cítíte to retro? O dietě jsem totiž naposledy napsal v roce 2005!

Inu stalo se. Před týdnem jsem zjistil, že se musím zúčastnit jedné konference, kde budou samí kravaťáci. A tak jsem na sobě vyzkoušel svůj oblek a zjistil jsem, že jej dopnu jen tak tak. Tudíž jsem ženě zahlásil, že nutně potřebuju zhubnout. A ona mi nabídla, že bych mohl zkusit "chlapskou dietu:"

Co se smí jíst a pít:

• Maso
• Sýr
• Mléko
• Jogurty (bílé)
• Voda
• Čaj a kafe (neslazené)

Co se naopak nesmí:

Pokud potřebujete pomoc s přechodem z bloguje na wordpress, tak vám asi pošlu odkaz na tenhle článek.

Jak se loď potápí, tak většina lidí začíná aktuálně řešit, jak přejít z bloguje na wordpress a jelikož jsem já autorem jednoho z mála návodů, jak na to, tak mi začínají chodit maily s prosbou o pomoc. Po poslední akci jsem si ale řekl, že nervy mám jenom jedny a tudíž jsem s pomáháním seknul.

Není to proto, že bych vás neměl rád, nebo že bych nesouhlasil s vaším geopolitickým světonázorem. Je to prostě proto, že si poslední dobou dost stěžuju na to, že nemám čas na věci, co by mě bavily.

A přiznejme si to. Tu půlhodinu (minule mi to trvalo celé dvě hodiny) umím strávit mnohem příjemněji, než aby mi tekly nervy ohledně toho, že váš hosting mi padá a ten upload trvá nějak podezřele dlouho. Při minulém přesouvání jsem například odmítnul svou ženu a tím se připravil o příjemný večer při nějaké romantické komedii. Dokonalý mozkový relaxant. A já si místo toho šponoval nervy s přechodem.

Men In Black 3, FilmUSA, 104 minut. Režie: Barry Sonnenfeld

Tak jo. Na začátek se k něčemu přiznám: Jednička byla podle mě naprosto boží a dvojka mě neurazila. A trojka v populárním 3D? Nemohl jsem odolat.

Příběh se točí hlavně kolem agenta J (Will Smith), který se musí vydat do minulosti, aby vytáhnul ze šlamastyky agenta K (Tommy Lee Jones), aby mu pomohl se dostat ze šlamastyky, ve které je právě teď. Typicky červenotrpaslíkovské! ;)

Mimochodem, docela mě překvapilo, že Tommy Lee Jones je uveden jak na plakátech, tak na všech upoutávkách, když se vlastně coby "starý" agent K ve filmu míhá opravdu sporadicky. Připadá mi, že i hlavní záporák, co je strašnej nemluvka, má víc řádek textu, než Tommy Lee Jones. Ale zas na druhou stranu u záporáků vždy oceňuji, když víc vražděj, než kecaj.

Film se odehrává v roce 1969, kdy tehdá asi třicetiletý agent K (Josh Brolin) zachránil planetu Zemi před emzáckou invazí a zatknul hlavního záporáka. Ano, hlavní záporák se taky rozhodl odcestovat zpět v čase a zabít mladého agenta K před tím, než jhej stihne  zatknout. Logické, ne? :)

Kompletní sada rad. Tím končíme tyto rady, ale nebojte se. Ještě mám pár es v rukávě Rady pro Temnou Kněžnu:

Můj blog se strašně proslavil. Ale bohužel za okolností, které jsem poněkud neočekával.

Na oslavu sedmiletého výročí blogu jsem se rozhodl, že opustím Bloguje a budu pokračovat dál na vlastním. A jelikož přenos článků byl fakt náročnej, tak jsem si spíš pro sebe sepsal návod jak přejít z bloguje na wordpress – Tak nějak jsem tušil, že se třeba jednou ozve pár lidí, co mě znaj s tím, že by třeba potřebovali pomoct. Skoro rok se ale nic nedělo, až teď Bloguje oznámilo, že končí…

Bloggeři si začali posílat odkaz na můj článek v rámci komunitní podpory. Daný článek jsem okamžitě začal aktualizovat o nové skutečnosti, například tu, že teď už na wordpress můžete opravdu odejít velmi jednoduše, v rámci asi tak tří kliknutí myší. Sám jsem si to vyzkoušel u vlka. Krom toho pro ty, co nechtějí klikat myší, je tu ex-bloguje které za pár drobných udělá všechno za vás.

Navíc jsem v květnu pomáhal básnit do básnické sbírky Havran blije která taktéž dostala celkem dost pozornosti a dle mých předpokladů se celkem značně šířila. Ale to bych nebyl já, kdybych nechtěl být ještě slavnější.

Seth Godin, Kopni do té bedny (Poke the box), vydal Jan Melvil publishing, Brno 2012, 97 stran

Když jsem se zúčastnil twitter akce vyhlášené knihkupectvím Martinus, tak jsem tajně doufal, že v rámci akce #kopudobedny, že bych výše uvedenou knihu mohl vyhrát. Potřeboval jsem totiž návod, jak rozběhnout své nápady.

Ne, jinak: Potřeboval jsem povolení. Potřeboval jsem povolení k tomu, abych konečně "kopnul do té bedny."

Díky knize jsem konečně zjistil, kde to povolení najít. A taky jsem zjistil, jak si ho zajistit. A dokonce jsem objevil i návod k tomu, co dělat, když se třeba ta "bedna" rozbije poté, co já do ní kopnu.

Původně mě tloušťka knihy zaskočila: 97 stran je opravdu tenký sešitek, který jsem měl přečtený za jedno dopoledne. Tedy hlavně i díky tomu, že Seth Godin umí skvěle psát o daném tématu a překlad knihy byl zvládnutý na jedničku s hvězdičkou.

Si vás trochu zatrollím

Po dosledování několika amerických seriálů jsem zjistil, že vždy existuje vždy alespoň jeden vzpomínkový díl. Tak pojďte vzpomínat se mnou:

Samozřejmě k tomu, abyste se vůbec dostali ke státnicím, tak musíte napsat diplomovou práci - a to je zážitek v pravdě akční a dramatický. Termín byl jeden z nejhnusnějších záporáků, kterého jsem kdy ve svém životě poznal. A nejhorší na Termínovi je to, že je vpravdě klasický béčkový záporák, který ne a ne chcípnout. Stále se objevuje v nových a nových dílech příběhu, kterému říkám Život.

Jenže to není všechno. Pokud si myslíte, že odevzdání diplomky je konečná, tak to není pravda. Musíte totiž ještě odevzdat index na studijním oddělením. Mimochodem, ten index vám pak vrátí. Takže se pak mlůžete kochat pohledem na fotku toho cucáka, co s ideálama nastupoval na tu vysokou školu. Při odevzdání indexu vám mimochodem zkontrolují, jestli máte dostatek kreditů a pak samozřejmě nastupuje učení.

Na středu 23.5.2012 oznámili zemědělci blokádu silnic. Ačkoliv mě to značně omezí a reálně mi hrozí i možnost, že se kvůli nim nedostanu do práce, přesto je v této konkrétní blokádě podporuji.

Na různých blozích se už objevují nadávky na téma, že co jakože si to ti zemědělci dovolujou. Spotřební poplatky z benzínu a nafty přeci platíme všichni, tak proč by měli být zemědělci vyjímkou?

Ono je to ale trošku jinak: Ta spotřební daň se platí mimo jiné i proto, že stát určil, že jako když jezdíme, tak se tím ničí silnice. A když se silnice zničí, tak je potřeba za něco opravit. Tudíž ta spotřební daň je tak trochu naše solidarita se silničářema, co ty silnice musej po nás nějak opravit.

Otázka za milion: Po čem jezdí zemědělci?

Ano, správně: Po polích!

Server Bloguje.cz oznámil, že končí. Co bude dál?

Ačkoliv původní admin Bloguje, @adent, na svém blogu učinil veřejnou nabídku, že se o provoz bude starat dál, tak není úplně jasné, jak to bude dál. Je dost možné, že současný provozovatel nabídku odmítne a celý systém uzavře. Nadobro.

Ale nepředbíhejme, jak by řekl Alexandr Hemala.

Jedno byste měli udělat tak jako tak. Přečtěte si můj článek jak přejít z bloguje na wordpress a splňte krok jedna: Zazálohujte si svůj blog.

I kdyby bloguje pokračovalo, tak je lepší mít "v kapse" zálohu pro strýčka příhodu.

Mnozí z vás tam máte léta napsaných příspěvků, tak ať o ně nepříjdete.

Jinak se přidávám k podpoře adenta a doufám, že se mu Bloguje podaří zachránit. Jako podporu nabízím nemalý finanční příspěvek, pokud bude potřeba.