ŠtítekPostřehy grafomana

Tohle je jazykový rozbor současné situace. Postavte se před zrcadlo a řekněte si nahlas:

Zaplatil jsem daně svému ministrovi financí. Aby bylo na naše politiky a na moji politickou stranu.

David Kirš: Milionový email, 8-krokový plán, jak emailem více prodávat a méně obtěžovat, AMOS repro 2012, 103 stran

František Kotleta: Příliš dlouhá swingers party, vydalo nakladatelství Epocha, Praha 2014, 277 stran

Mám rád béčkové knížky. Mám rád akčňácky akční příběhy, kde hlavní hrdina popadne kydlítko a pak kydlí a kydlí, dokud nevykydlí i toho nejposlednějšího slizkého záporáka. Dokonce mi nevadí primární zaměření na heterosexuální muže a s tím spojený titulek knížky tak, aby nalákal.

A přesto se mi tahle knížka moc nelíbila.

Zní to divně. Obzvláště když spojení "mozek mu vystříkl ušima" je v knize zcela běžné. Ale chybí mi akčnost. Ačkoliv je knížka prošpikovaná střelbou a výbuchy, tak jako čtenář se nudím.

Kniha mi připomněla film 300: Vzestup říše, kdy jsem se cítil podobně. Před vámi se odehrává příběh plný akce, sexu a násilí, ale vás to nechává chladným. Především proto, že díky dikci knihy tak nějak tušíte, že hlavní hrdina to nakonec přežije.

Do centra Prahy to mám nedaleko. A tak, když se čas od času procházím po Pražském mostě a potkávám cestou Rusy, Číňany a jiné národy, tak lituji, že jsem nezůstal v Hradci Králové. Tam totiž nemusíte řešit tolik velkých písmen, jako v Praze.

Pražská šunka na Pražském mostě v zástupu ruských turistů? Nahání mi husí kůži, jak správně to napsat.

Zbytek češtiny - a nebo snad Češtiny - zvládám naprosto intuitivně. Můj vnitřní hlas mi řekne, kdy udělat čárku. Vnitřní editor napoví udělat více teček. Otazníky? Ale jděte!

Ani skloňování, či přechylování mě nevyvede z rovnováhy. Shody předsudků s podněty mi nikdy nedělaly problémy. Ale velká písmena? Vždy znejistím a sekám chybu za chybou.

Několikrát jsem si zkoušel číst různé poučky, ale i tak nevím, jak napsat větu, že jsem v Hradci Králové potkal několik pražských turistů a mezi nimi i profesora Pražáka.

Máte nějakou mnemotechnickou pomůcku?

Robert T. Kiyosaki, Sharon L. Lechter: Bohatý táta, chudý táta. Co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne, vydalo nakladatelství Pragma, Praha 2001, 214 stran

Kdo by neznal tohoto pána? Roberta Kiyosakiho uvádí jako svého "finančního guru" mnoho lidí. A pro další spoustu lidí je toto jméno synonymem veškerého zla. Když jsem si knihu kupoval, tak jsem byl přesvědčen o tom, že neexistuje "normální" názor. Já se o jeden pokusím:

Ten člověk neumí psát

Kniha je plná zajímavých příběhů ze života a několika finančních tipů. Ale se strašnou spoustou vaty okolo. Jedna myšlenka se musí rozmáznout na několik stránek. Občas to bylo trošku nezáživné čtení.

Tisíckrát vykradená

Možná je to prostě jenom proto, že se sám zajímám o finanční gramotnost a lepší přerozdělování zdrojů, ale přišlo mi, že zrovna v téhle knize jsou věci, které jsem četl na blozích věnovaných právě finanční gramotnosti.

Zajímá mě genderová korektnost a gender studies. Především z jazykového hlediska.

Rád si hraju se slovy a rád vymýšlím tak trochu neobvyklé texty. A genderově vyvážené texty patří přesně do téhle kategorie.

Jenže

Třeba v angličtině byl pro policistu ustálený výraz policeman. Jakmile v oblasti boje se zločinem začaly fungovat i ženy, tak se angličtináři poškrábali na hlavě a vymysleli lepší, genderově neutrální pojem police person.

Ale jak to udělat v češtině? Když napíšu "policisté,"  tak z daného slova jaksi vyplývá, že tam pracují pouze muži. Když ale napíšu "policisté a policistky," tak se dostávám do neskutečně těžké situace, kdy se text prodlužuje. Posuďte sami:

Jonas Jonasson: Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, vydal Panteon 2012, 400 stran

Spoiler alert: Tohle není recenze. Tohle je pár věcí, co jsem si odnesl z dané knihy. Pokud jste knihu nečetli, tak raději ani nečtěte tohle a raději se spokojte se sdělením, že tuhle knihu byste si fakt měli přečíst.

1. Ještě nikdy nebylo, aby nějak nebylo

Jinými slovy: nech to plynout. Nejsi pánem situace? No a co?! Pochop situaci a vytěž z ní něco pozitivního. I kdyby to měl být jenom nějaký ten gáblík zdarma.

2. Nehýčkej staré křivdy

Pamatuj si, že jsi na jedné lodi s tím kreténem, co tě urazil. Není záhodno si dlouho hýčkat staré křivdy. Nikdy nevíš, kdy toho člověka budeš potřebovat

3. Alkohol to vyřeší

Terry Prachett: Nadělat prachy, vydal Talpress, 2008, 512 stran

Co jiného se hodí publikovat po článku o tom, jak být úspěšný? No přeci recenzi knihy o tom, jak se dělají prachy!

Na rovinu přiznávám, že tuhle knížku jsem přečetl už asi potřetí, ale tohle je poprvé, kdy jsem se rozhodl svůj online čtenářský deník rozšířit i o poznatky právě z prachettovek. A ten první poznatek zní:

Kéž by. Kéž by tohle byla povinná četba u studentů makro- a mikroekonomie!

Mnozí z vás jistě víte, že mikroekonomii (a makroekonomii) jsem studoval. Dokonce jsem ji i vystudoval a mám z ekonomie státnice.

A víte, kdy jsem konečně pochopil, o čem je vlastně kapitola s názvem Monetární politika státu?

Hádáte správně. Knížka Nadělat prachy mi humornou a lidskou formou vysvětlila, jak to vlastně s těma prachama je. A taky se dotkla toho, že dneska používáme tzv. Fiat měnu.

Stanislava Mrázková: Podnikání z pláže, žijte příběh, který chcete vyprávět, vydal Beach Business s.r.o., Havířov 2014, 160 stran

Každý leden a každý červen se to neustále opakuje: Na twitteru a facebooku se množí nešťastní studenti, kteří najednou začnou řešit, že je zkouškový, a jak to teda nedávaj.

Původně jsem si říkal, že jsem to přece tak nehrotil, jenže i já jsem to svého času hrotil. Původně jsem chtěl napsat lidem, ať to tolik nehrotí, protože jediné, co mi vysoká škola opravdu dala, je inženýrský titul.

Jenže ono to tak není doopravdy pravda. Pravdou je, že škola mě naučila být inženýrem. Sice asi tak mimoděk, protože mě to nenaučila škola, ale snaha sloučit práci a školu.

Mít jedničky není žádná věda. I ten největší blbec postaví barák, když mu dáte neomezené množství stavebního materiálu a neomezené množství času. (A povolíte mu, aby se věnoval pouze stavbě domu.) Pokud budete sedět dostatečně dlouho na zadku a biflovat se danou látku, tak dostanete jedničku, to vám garantuju.

Zkouška totiž probíhá tak, že se vás někdo zeptá na to, co je to Giffenův statek. A vy musíte z hlavy vysypat učebnicovou definici. Pokud ji řeknete správně, máte za jedna. Čím víc blekotáte, tím víc se blížíte ke trojce, až k vyhození. Tudíž, když tam přijdete nabiflovaní, tak máte jedničku.

Chris Guillebau: Startup za pakatel, Objevte způsob, jak pracovat na sebe a živit se tím, co vás baví, vydal Jan Melvil publishing, Brno 2013, 308 stran

Doposud existovaly dvě kategorie knih: Ty, které se mi líbily ... No, a pak tu byla ta druhá kategorie. Vypadá to, že ale kvůli knize Startup za pakatel budu muset založit třetí kategorii. A nejhorší je, že nevím, jestli tu kategorii pojmenuju "Nelíbí se mi, ale..." a nebo "Líbí se mi, ale..." Každopádně, ať je to jak je, tak kniha ve mně vyvolala rozporuplné pocity. Zkusím vám popsat je na následujících řádcích:

Vítejte v kasínu!

Víte, jak kasíno říká zákazníkům, kteří mají zaručený plán na to, jak vyhrát v kasínu? Říká jim: "Vítejte u nás v kasínu!

Na jednu stranu vítám nápad knihy vám dát pravdivé příběhy pravdivých lidí. Podnikatelů, co se nebáli a šli do toho. Klidně i s pár drobnými v kapse. Považuju to za vynikající nápad, protože jeden konkrétní případ vydá za milion neurčitých návodů. Ale. Protože je kniha v té "třetí kategorii" tak se mi v půlce knihy nějak ty příběhy zajedly. Jako by se kniha dala popsat třemi klíčovými slovy: Úspěch, tah na branku ... a bůhvíproč, ještě jednou úspěch.

Pojďme se na chvíli vzdálit od politiky a pojďme se podívat na jeden pohanský projekt

Ne, nejedná se o žádnou webovou aplikaci. Jde doopravdy o klasický, stolní kalendář na rok 2014, který v nákladu 100 kusů vydala Česká pohanská společnost. Tento rok je již druhým a jsem sám celkem zvědavý, jestli se ČPS podaří vydávat kalendář na každý rok.

Samotné provedení je klasická, stolní velikost měsíčního kalendáře, kdy každá dvoustrana má jednak svou půlku věnovanou danému měsíci a druhá půlka je věnována nějakému tomu povídání doplněného fotografií. To povídání je v osmi případech z dvanácti věnováno krátkému seznámení se s daným svátkem Kola roku, kdy příslušná protistrana má v sobě vyznačeno, kdy přesně (astrlologicky) daný svátek začíná, což mi připadne jako skvělý nápad a dobrý počin.