ŠtítekZ Tasslovické kroniky

Obrázek získán z facebooku Primeros

[et_pb_section admin_label="section"][et_pb_row admin_label="row"][et_pb_column type="4_4"][et_pb_text admin_label="Text" background_layout="light" text_orientation="left" use_border_color="off" border_color="#ffffff" border_style="solid"]

Zkušenost s MacBookem Pro mě přinutila se zamyslet nad tím, co se mi doopravdy líbí na počítačích a co bych chtěl od dalšího stroje. Pro zajímavost to píšu i sem:

V kanceláři nám nikdo neposkytuje psací potřeby. Přece jenom, coby ajťák bych se měl obejít bez tužky a papíru.

Vyprávěl mi tuhle můj známý, že za komančů udržoval vztah se známými za velkou louží. Samozřejmě obě strany vztahu věděly, že je jejich korespondence monitorována, takže si psali takové ty normální zprávy, co si dopisujete se známými.

Jenom jednou jsem v historii tohoto blogu neoslavil své narozeniny virtuálně.

Slovy Garfielda: Dárky, dárky, dárky!!!

A ve stylu Louse Hay jsem se rozhodl, že rok třicátý čtvrtý mého života bude ten nejlepší, co jsem doposud zažil.

A jestli se bojíte, že jste s gratulacema zaspali, tak vám jenom připomínám, že ještě dneska to jde dohnat. Mám totiž svátek ;)

Skoro každý to zkusil. Hodili jsme si pětikorunu do výherního automatu a nebo jsme si vsadili Sportku.

Čtu si takhle Adentův článek o Goodreads a uvědomil jsem si, že to mám trošičku jinak:

Recenze na knížky píšu rád. Částečne pro sebe, abych si i po letech vzpomněl, jaký dojem ve mně vyvolala. A částečně jako spisovatelské cvičení, protože psaní mě prostě baví.

Ačkoliv mám účet na Goodreads, tak tam ale nechodím a recenze tam nepíšu. Možná proto, že se bojím toho, že bych recenzi musel psát ještě jednou, anglicky. (A to se mi fakt nechce)

Bavili jsme se takhle s kamarádem o jméně jejich dítěte.

"Víš, žena vždycky chtěla tohle jméno, tak jsem v zásadě mohl jenom souhlasit." povídá mi.