Vydal (anonymní) kolektiv autorů, online 2012, 29 stran
V momentě, kdy jsem se dostal k básnické sbírce Havran blije jsem doufal, že název je pouze provokativní demonstrací postmoderní poetické tvorby. Doprovodné ilustrace však nenechávají prakticky žádný prostor fantazii a realisticky naznačují, o co tady půjde. Úvodní obrázek s lebkou tak čtenáře přivádí k takřka hamletovské otázce – blít či neblít.
Daná sbírka se tématicky točí kolem havrana, kterému se zřejmě udělalo nevolno. A nejenom jednou, ale několikrát! Havran zvrací v různých povídačkách i notoricky známých říkačkách a písničkách, které náhle získávají překvapivou pointu. Autoři se zdají býti fascinováni samotným procesem důsledků nefunkčního trávení havrana a s důsledností sobě vlastní zkoumají dané téma se všemi jeho aspekty.
Po přečtení celé sbírky získáte neodbytný pocit, že se celým dílem jako červená nit vine určitý zdroj havranovy takřka nikdy nekončící nevolnosti. Celý svazek je tak nejspíše alegorickou reakcí na jakýsi velmi silný podnět, který však nezasvěcenému čtenáři trestuhodně uniká.
Po technické stránce se však sbírka může pochlubit velmi kvalitním zpracováním. Mnoha nejmenovanými básníky tolik opěvovaný volný rým se v básnické sbírce vyskytuje pouze dvakrát: v úvodní básni Volný verš a v závěrečném Epilogu. Ostatní básně dodržují klasický rytmus i rýmování na konci řádků, v básni Dvojtakt dokonce i v jejich středu. Překvapí i bravurní zvládnutí pro češtinu neobvyklého jambického pentametru v básni Zemědělcův žalozpěv. Dokonce i kapitola Haiku vykazuje snahu o dodržení pravidel tohoto orientálního literárního útvaru, a tedy zařazení nejen pravidla 5-7-5, ale i určení ročního období, spojitosti prvních dvou řádků a významové pauzy mezi řádkem druhým a třetím. Tento fakt zasvěcený čtenář ocení zejména u (na první pohled matoucí) básně Jinotaj.
Přestože je básnická sbírka elektronicky volně dostupná, a lze tedy očekávat její široký dopad a věhlas nejenom v okruhu nejbližších příznivců autorské skupiny a přivrženců tohoto neobvyklého žánru, bylo vydáno i 50 sběratelských číslovaných výtisků, jejichž zakoupení slibuje možnost časem zhodnotit vlastní neotřelý a nezaujatý pohled na dnešní moderní poezii.
Kolektivu autorů se celkově povedlo technicky výborně zpracované a tématicky ucelené dílo, které by rozhodně nemělo chybět ve vaší poetické knihovničce. Moje celkové hodnocení je 98%. Rozhodně doufám, že tato sbírka nebude opuštěnou prvotinou a snad se brzy dočkáme dalšího pokračování.
P.S.: Ano, i já jsem jedním z autorů 🙂