Text

A to tak dlouho, až jsem (snad) našel.Jmenuju se Tasselhof a jsem závislej na počítačích.

Ahoj, Tassle!

Naštěstí mě poslední dobou ze závislosti léčí ten fakt, že do počítače civím osm hodin denně a většinu toho času se vrtám ve střevech nějakýho systému, ze kterýho vy maximálně vidíte to hezký webový GUI.

V lepším případě.

V tom horším případě ani nemáte zdání, že ten systém existuje a co se v něm provádí.

Každopádně díky tomu pro mě přestalo být "civění do počítače" zábavou, ale prací. Takže když přijdu domů, tak bych si rád chvilku od civění do počítače odpočinul. Prostě chvíli pustit mozek na volnoběh a říct mu: "Hele, kámo, teď relaxuješ."

K samotnému hledání mě dovedl Patrick Zandl a to už v době, kdy se hodlal úplně odstřihnout od vlivu chytrých mobilních telefonů. Zcela jej chápu, dotykový obrazovky jsou zlo :)

Naše rady pokračují radami kapitánům hvězdných lodí. Tak Karbenátku pěkně poslouchej, abys byl moudřejší!Pokud budu kapitánem hvězdné lodi...

Teda na Bachovkách, ale ono to vyjde nastejno ;)Silvestr co Silvestr tráví náš pes ve sprchovém koutě, klepe se, bojí se a nic mu nepomáhá. Na Silvestra roku 2009 jsme zkoušeli psovi pouštět nahlas rádio a vodu z kohoutku, bez jakéhokoliv efektu na psovo duševní zdraví či na jeho strach z venku právě vybuchujících rachejtlí.

Minulý rok ...

Odbočka: Pro ty, kterým to ještě nedošlo, tak minulým rokem mám na mysli rok 2010.

Minulý rok nám naše kamarádka doporučila že bychom mohli na psa zkusit Bachovy esence.

Pro nás chemiky: Bachovy esence vznikají přibližně tak, že na vodní hladinu za slunného dne naházíte květiny. Po chvíli vodu naberete do lahviček a zakápnete kapkou lihu, aby se to nezkazilo.

vesmír. Hluboký a nekonečný....Kapitán Karbenátek si právě užíval honosného kapitánského večerního přídělu jídla ve své kajutě, když v tom zablikalo výstražné červené prasečí ouško u jeho domácího počítače. Přicházela zpráva. Důležitá. Velmi důležitá. Karbenátek si rychle strhnul bryndák a otřel si mastnotu z úst, rukou, nohou a vlasů, a poté zapnul počítač. Obrazovka chvíli šuměla a škvířila a po pár přesně mířených ranách do procesorové jednotky se obraz ustálil. Byl to admirál vesmírného letectva osobně. Jakmile Karbenátek dopočítal hvězdičky na jeho výložkách a uvědomil si, že je to víc, jak má on, tak zasalutoval. "Zdravím vás, kapitáne," začal admirál. "Ééé... Kapitán Pierre Karbenátek, během mé služby se nic zajímavého..." "To stačí, kapitáne. Mám pro vás závažný úkol." "Ano, pane?" "Ano!" "Ale já... já myslel, že mi něco o něm řeknete..." "A o čem jako?" "No, o tom úkolu, pane!" "To vám teď nemohu říct, musíme přejít na kódovanou frekvenci. Otočte červeným ouškem dvakrát doprava." "Ano, pane!" řekl Karbenátek a začal zkoumat, kde je vlevo a kde vpravo. Potom to namátkově zkusil a naštěstí se mu to povedlo. Na kódovaném kanálu už na něj čekal admirál. Karbenátek se mu nahlásil: "Admirále, kapitán Karbenátek připraven přijímat na kódovaném kanálu!" "Dobře, kapitáne, teď vám tedy mohu říct náplň vašeho úkolu," odpověděl admirál. "Takže?" Karbenátek byl už nedočkavý. "Bude to tajná mise, kapitáne," řekl významně admirál. "A její náplň?" dychtil dále Karbenátek. "To je tajné, i tenhle kanál není dostatečně bezpečný." "A co teda…

Film USA, 105 minut, režie: Robert Rodriguez, Ethan ManiquisBéčko: Film, kterému prostě něco chybí, aby byl na výsluní. Často jsou to herecké výkony nebo příliš prostinký děj, nebo něco jiného. Ale i mezi těmi špatnými filmy kvetou pomněnky. Třeba narazíte na dokonalý scénář, zahraný špatně. A nebo je akce ve filmu tak přemrštěná, až vám to nějak utkví v paměti.

Pamatujete si třeba na film Komando? Švácovi unesou dcerku, a tak on vleze do svého sklepa vybaveného tak, že byste s ním s klidem vyhráli třetí světovou válku, popadne tam kosu a pak už jenom kosí jednoho Záporáka za druhým.

Tak jestli akční scény z filmu Komando považujete za škvár a brak, tak se filmu Machete vyhněte obrovským obloukem. A už vůbec se na něj nedívejte v případě že nevíte, o čem béčkový filmy jsou.

Tenhle gooka, vážení, je totiž áčkový béčko. Někoho napadlo vzít Dannyho Trejo, toho nejošklivějšího chlapa pod sluncem, a udělat z něj kladnou postavu filmu. A proti němu nepostavil nikoho jiného, než Stevena Segala.

jednoduchý průvodce jednotlivými typy pohanů1. Nadšený nováček Právě si přečetl supr knihu o náboženství, kde je Bůh a Bohyně, co jsou navíc venku, v přírodě a není nutno za nimi chodit do starých budov s křížem na střeše. Navíc se tam píše, že sex je PRÍMA věc a ne nic hříšného - a tak hledá, kde by se mohl k danému náboženství přihlásit.

ROZEZNÁVACÍ ZNAMENÍ: Plete si jména Bohů/Bohyň, chvíli musí přemýšlet, kterým směrem je "deosil," a má krásně nablyštěnou Athame (kterou vyslovuje i s tím "th")

2. Pohanský stařešina Byl na Woodstocku (tom prvním) a s radostí vypráví jak se sjížděl s Kerry Wendell Thornleyem - nebo to byl Robert Anton Wilson? Každopádně to byl někdo se třemi jmény ... A nebo že by to byli tři různí lidé?

ROZEZNÁVACÍ ZNAMENÍ: Dlouhé šedivé lokny, velmi pozorně naslouchá a pamatuje si na setkání s lidmi, kteří jsou již mrtví. (pozn. překladatele: V Česku se tento druh nevyskytuje)

Reakce na jeden MyEgoistický článekAutor následujícího článku ujel v roce 2010 minimálně 50 000 kilometrů ve snad všech myslitelných podmínkách

Radek Hulán je na internetu známou osobností, kde spousta lidí nepochopilo jeho zásadní problém: Není to publicista, je to troll. Jeho poslední článek, nová silniční pravidla mě ale vytrhl z mého přesvědčení nekrmte trolly a prostě musím reagovat.

Radkovi se nelíbí na silnici několik věcí, které by rád změnil. Pojďme se na ně podívat a říct si, proč je Radek mimo. Navíc na konci článku naleznete pár vylepšení zákonů, jak bych si je představoval já.

Zákaz použití zadní mlhovky: Ano, existuje fakt hodně lidí, co prostě neumějí používat zadní mlhovku. Navíc na dálnici se málokdy stane, že je tak blbá viditelnost, že byste neviděli jenom zadní obrysová světla. Zároveň si přiznejme jeden fakt: Mimo dálnici je "vidět a být vidět" prakticky morálním imperativem. Celkově to vidím tak, že se pan Hulán pohybuje převážně po dálnici a ve městě, kde on sám neshledává příležitost k použití zadní mlhovky. Já zadní mlhovku ale vnímám jako dokonalý nástroj k tomu "být viděn" - a jestli vás to oslňuje, tak se mi nelepte na prdel. Protože já rychleji nepojedu, protože před sebou vidím úplný ... nic.

Vesmír, nekonečný vesmír. Tak přesně tam se Vepřové ještě nikdy nevydalo! Ale nyní, úplně první loď, Entrprase, se svou statečnou posádkou se odvážně pouští tam, kam zatím žádné vepřové ještě nevkročilo. Pojďte s námi sledovat jejich úžasná dobrodružství při objevování nových světů!Kapitán Karbenátek vyskočil ze svého pilotního křesla a zvolal: "Potápíme se! Telegrafujte Carpatii, ať si pospíší! Důstojníci do člunů, ženy a děti do podpalubí!. Modrá stuha je v hajzlu, Orchestr nástup, zahrajte song Jen k tobě bóže blíž." Krásná poručice Omamná kapitána ohleduplně upozornila: "Nejsme na Titaniku kapitáne, tohle je kosmická loď Enterprase." Probraný Karbenátek se rozmrzele otázal. "Kdo mne to probudil?" "Byl jsem to já pane," přiznal se seržant Brok, "právě jsem přijal tísňové volání." Karbenátek se zasmál: "To je blbost Broku, nemůžeš přijímat žádné volání, nemáme rádio ani televizi. Dokonce ani mobil tady nemá signál." "Přijal jsem to telepaticky," prohlásil seržant a hned se opravil: "totiž selepaticky kapitáne, vím, že telepatie se na Enterprase nehodí." Kapitán spokojeně pokýval: "Ovšem selepatie, to je něco jiného, říkal jste Broku, že tísňové volání? V takovém případě musíme letět na pomoc, i kdyby to byla léčka. Musím totiž konat hrdinské činy za každou cenu."

teda, ne tak docela, ale ... ale nepředbíhejme!V jedné z konferenčních místností BIS bylo plno. Všichni tajní agenti a tajné agentky stáli nahečmáni v malé místnosti a poslouchali ředitele BIS:

"Přátelé, hrozba terorismu stále stoupá a máme první zprávy o tom, že teroristický útok hrozí i naší republice! Bohužel poslední akce s cílem zneškodnit jednoho z předních teroristů se úplně nepovedla..."

Řízek si právě velmi zkoumavě prohlížel tkaničky u bot...

"... A bohužel díky zaváhání jednoho z nás..."

Řízek se pokusil využít maskovacích znalostí a splynout s davem. Ale tréning nepočítal s tou možností, že onen dav budou jiní tajní agenti, kteří se v tomtéž čase budou pokoušet o to samé, jenom aby na ně nepadnul zrak jejich nejvyššího.

"... nám unikl kapitán Kerpoff, titulovaný terorista!"

Další díl od naší dopisovatelky :)

Slavnostní uvedení Řezníka, v tomto případě Řeznice, skončilo. Hrabě Schweizenberg si v soukromí své pracovny stáhl slavnostní pokrývku hlavy ozdobenou prasečími oušky a unaveně vzdychl. Nešlo to dobře. Svobodní prasáci byli možná čestní a velkorysí muži, ale to problém jen prohlubovalo. Byli to MUŽI! To znamenalo, že idea ženy coby nejmocnější ochránkyně Prasprahy se jim vzpříčila v krku jako rybí kost.

Vyzváněcí tón Nohavicovy písně Tři čuníci na růžovém mobilním telefonu prozradil, že na tajné lince je pan V.

Haló? chrochtl hrabě do přístroje, aniž by se představil.

Chápu to tak, že uvedení do úřadu provázely emoce, řekl tiše pan V. Ani on se nepředstavil – dodržoval základní pravidlo všech tajných agentů světa. Žádná jména, žádné konkrétní údaje, vlastně žádné konkrétní cokoli.

Bohužel.