Text

Prosím pomoc!

Pomalu ale jistě pracuju na transformaci Tasslovic do další fáze. A abych mohl o krok dál, potřebuju vaši pomoc! A jakou? Potřeboval bych najít javascriptovou funkci, co když uživatel klikne na tlačítko, tak ho to přesměruje na danou adresu.

Zcela specificky: Napsal jsem Rady Temného Pána, které jsem koncipoval tak, že každá rada má udělenou vlastní kotvu. Tudíž je možné odkázat přímo na nějakou z rad. Třeba na tu o oblečení.

No a moje představa je takováto: Na svůj blog umístím textové pole:

A vedle toho textovýho pole bude čudlík, s nějakým hynteygentním textem:

Ten text by měl umožňovat vložit pouze číslo a jakmile jej uživatel vloží, tak ho to přesměruje na radu s číslem co právě zadal. A nebo by tam prostě mohl být čudlík, co si vygeneruje číslo v rozmezí 1 až n (kde n je počet rad) a poté bude automaticky přesměrován na radu, co mu to vygenerovalo.

Rady, tipy, triky, návody?

Pozvánka na akci18. září pořádáme s týmem Bohyně a dalšími pohanskými organizacemi malou charitativní akci s názvem Prague Pagan Pride Day, která má ukázat pohanství široké veřejnosti. V rámci akce budeme vybírat především materiální pomoc pro Záchrannou stanici pro ohrožené živočichy ve Vlašimi.

Doufám, že se s vámi potkám v centrálním parku Praha, protože budete mít jedinečnou šanci potkat se s Tasslem osobně a taky poznat, o čem vlastně to pohanství je.

Vydalo občanské sdružení Dávný Obyčej, 2010, 148 stranV momentě, kdy jsem sepsal recenzi časopisu Sabatník jsem si myslel, že mám vystaráno, ale po vydání recenze jsem se dozvěděl, že jelikož máme tři pohanské organizace, tak všechny mají jeden bod společný: Vydávají časopis.

Zde začalo moje pátrání po Sborníku Dávného Obyčeje, které bylo celkem strastiplné: U Pohanské federace stačilo otevřít jejich stránky, kouknout se do položky Projekty a hned jsem viděl, že PFI (mimo jiné) vydává Věstník. Na stránkách Matera Opidum byla položka Časopis jednou z navigačních možností, takže na první pohled bylo jasné, že i tato organizace časopis vydává.

Ale u Dávného Obyčeje? Až donedávna byl odkaz na časopis pouze v levém menu, a to pod nicneříkajícím odkazem Sborník. Až po třech minutách usilovného pátrání jsem dospěl k tomu, že Dávný Obyčej opravdu něco vydalo. Naštěstí pro ostatní se tato informace dostala až k uším Dávného Obyčeje a nyní na jejich stránkách již celkem přehledně Sborník naleznete.

Kompletní sada rad pro všechny zvrácené osobnosti, co přemýšlí o tom, že ovládnou svět silou.

Svět, jak jej známe, se zhroutil do temnoty. Nefunguje komunikace, elektřina, nic. Záhadná katastrofa vyhubila dost lidí. A v tom všem se dohromady dala skupinka několika lidí se schopnostmi z mnoha oborů, aby znovupostavili to, co bylo ztraceno...Všichni ajťáci okolo sledují nějaké ty seriály. Asi bych měl taky, abych byl dostatečný IT frikulín. A jelikož chci být ten nejfrikulínovatější z frikulínů, tak jsem se rozhodl, že se vykašlu na všechny ty IT Crowdy, HIMYM, TBBT a jiné nezvyklé zkratky a najdu si seriál, co by odpovídal mým scifistickým zájmům.

Prostě něco kulervoucího.

Na internetu jsem objevil trailer na seriál "The Colony" a řekl jsem si: To je ono! Považte sami, no nevypadá tenhle seriál nádherně?

Miluju Fallout. Miluju postapokalyptické vize světa. Mám rád scífka co se zaobírají společností po nějaké závažnější katastrofě. Za všechny jmenujme alespoň "Den Trifidů." Prostě a jednoduše, námětem seriálu jsem byl absolutně nadšen.

Až do shlédnutí prvního dílu.

Aneb, když někdo neví, jestli si to má objednat a udělá si z vás pokusnýho králíka ;)Jeden ze svatebních darů, co jsme dostali, byla partnerská masáž, spojená s večerem při svíčkách a relaxační hudbě. Důvod daru jsem začal tušit už při obdarování, bratr si s partnerkou chtěli (chtějí?) udělat hezký večer, akorát tak trochu netušili, jak by taková partnerská masáž probíhala, tudíž potřebovali nějaké pokusné králíky.

A jaká je lepší příležitost, než něčí svatba, že? :)

Psa Maxipsa jsme měli na prázdninách u příbuzných, takže jsme měli volné večery a hlavně žádné starosti, jak s chudákem psem, co někde doma čeká na to, až ho někdo vyvenčí. Využili jsme situace a hned jsem volal do regeneračního centra Perla, abych si zajednal nejvhodnější termín.

Moje IT já se sice trošku při pohledu na jejich stránky zhrozilo, trochu mi Perla totiž připomíná jedny z mých prvních stránek, co jsem si vytvořil ve Frontpage (já vůl je smazal, dneska bych se jima chlubil :) ). Ale tajně jsem doufal, že neexistuje spojitost mezi divným designem webových stránek a kvalitou provedené masáže.

Naštěstí spojitost opravdu neexistuje :)

Aneb poděkování kamarádovi za ochotuSe svojí drahou jsem už nějaký ten pátek žil "na hromádce." Nebo "na psí knížku." A čím déle jsme spolu byli, tím víc lidí si myslelo, že jsme svoji. Připadalo mi to celkem vtipný a nikoho jsem neuváděl z omylu. A když jsem z omylu neuváděl čím dál tím víc lidí, tak jsem si řekl.

Ale vlastně ... proč ne?

Jenže, aby si vás sličná slečna vzala, chce to nějaký ten zásnubní prsten. To dá rozum, ne? Protože kdybych slečně řekl, že si ji chci vzít jakože jen tak, tak by mě jistojistě poslala ke kolegyni z práce na návštěvu.

Jo, říkal jsem vám, že moje kolegyně bydlí v Prčici? :) Ale zpět k tématu.

Začal jsem nenápadně obcházet různá šperkařství a nemohl jsem si vybrat. Nevím, jak vám, ale mně připadaj prstýnky z běžných šperkařství na jedno brdo... Stejně hnusný zlatý prstýnky, stejně divný platinový prsteny se stejně nenápaditýma kamenama. Prostě hnus, velebnosti.

a těšte se, příští díl zakončí pátrání Temného Lorda po způsobech jak ovládnout svět :)

na vedomost se dava ze jsem dnes vstoupil do svazku manzelskho

[tasselhof]

...Moje dobrá kamarádka má rodiče maloměšťáky. A občas mi o nich vypráví, jak se chovají. Hlavně stylem "aby nás nepomluvili." Takže když si jejich sousedka jde půjčit čtvrt kila mouky, dají jí raději kilo. Aby je nepomluvili. A tak dále a tak dále.

Občas mi připadá, že jsem s kamarádkou sourozenec, protože mám fakt šílený rodiče.

Zaprvé, mám extrémně akční mámu. Například když jsem dostudoval, tak mi moje akční maminka domluvila hned tři pracovní pohovory. Jenom proto, že jsem se doma zmínil, že bych chtěl přestat být infolinkařem a začít svůj inženýrský titul využívat třeba nějak jinak, než tím, že budu zvedat telefony.

Posledních několik víkendů trávím doma v Hradci Králové, u našich rodičů. Především proto, že ze země za Velkou Louží přijel můj letitý kamarád, Old Shatterhand* a tak jsem se od něj hodlal dozvědět pár nových novinek. Takže to opět začalo.

Nejprve jsem ho pozval na grilovačku u nás doma. On přitáhnul flašku (má podobnou maminku). Na oplátku jsem byl pozván na grilovačku já. Hádejte co. Musel jsem s sebou vzít něco na pití, aby nás nepomluvili.