Text

A jeho literárním uměníTak a je to tady. Vydržel jsem to docela dlouho vás vodit za nos, že? Tak teď vám musím říct o sobě pravdu. Pravďoucí pravdu. Odhalím vám, kdo doopravdy je Tasselhof.

Šel jsem ve své mystifikaci dál, než by si kdokoliv představoval. Možná si myslíte, že Tasselhof je tenhleten člověk:

24 let starý kluk, který má rád svůj černý kabát, pistoli Glock a sci-fi. Ale tenhle člověk tento blog nepíše. Píšu ho totiž já a tohodle kluka jsem dokonce vyslala i na pár srazů, aby si ostatní blogerstvo myslelo, že já jsem doopravdy on.

Docela se mi to dařilo, že? Zvláště když jsem například při chatu s o.T.c předstírala že jsem ožralý Tassl a psala jsem mu naschvál nesmysly. Ale myslím si, že je čas konečně vyjít s pravdou ven.

Asi už jste si všimli, že o sobě začínám mluvit v jiném pohlaví. A je to tak. Jsem doopravdy ONA. A co vám o sobě prozradím je, že jsem doopravdy kočka.

Za případná sprostá slova v příspěvku se omlouvám...Již jsem zde několikrát psal, že jsem z Hradce Králové. A Hradec Králové je město cyklistiky. A jelikož zde má kolo každý, je zde opravdu po kolech vysoká po kolech.

A málokdo chce za nové kolo platit nehorázný prachy, jako já, nebo Dinosaurus. A tak se tady krade. Strašně moc se tu kradou kola.

Modří už asi tuší, co se Tasslovi dnes stalo. A modří mají bohužel pravdu. Tassl se stal obětí jednoho takového zloděje. Stejně jako Dinosaurus asi před dvěma měsícema.

Myslel jsem si, že se mě tohle netýká. Koupil jsem si totiž na svoje kolo takový ten motocyklový zámek. Kráva váží dvě kila, je to řetěz o průměru dvou centimetrů a prodejce mi tvrdil, že tenhle řetěz je nepřeštípnutelnej a autogenem že trvá půl hodiny, než se do něj zloděj dostane.

Kolo jsem měl zamčené v Carrefouru. Pěkně to zadní, skrz rám. Tímhle "nedobytelným" zámkem. Ještě k tomu jsem si kolo pěkně dal pod kameru, aby bylo co nejvíce v bezpečí a odešel se najíst.

Konečně doma!Sice zatím jenom na týden, ale zase jsem si zkusil, že mi to tady fakt funguje. Vysokorychlostní internet je nadosah i soudruhům z Tasslovic! Po dlouhém a úmorném snažení úderníků se konečně podařilo!

Soudruzi Krovalenko, Mičurenko a Nemakčenko dlouze bádali v nejlepších laboratorních podmínkách, jaké jim jenom mohly naše hrdé, socialistické Tasslovice poskytnout a jelikož tito úderníci dali hlavy dohromady, zrodil se úžasný projekt.

Ústřední výbor Tasslovic, vedený generalissimem Tasslem moudře schválil plán na osmou pětiletku sedmé dekády druhé poloviny prvního zápřahu, kde si soudruzi dali nelehký úkol: Zavést EDGE i do Tasslovic.

Socialističtí pracovníci hrdě vykročili vstříc tomuto nelehkému úkolu. Ba co víc, zhostili se ho s takovou vervou, že plán pětiletky splnili dříve, než moudré vedení naplánovalo!

Již dnes je v Tasslovicích zkušební provoz této technologie, kterou soudruzi testují na skvělém výrobku našich spřátelených bratří z Nokialánie: Byl nám zapůjčen multifunkční stroj "Sevastopol 6630". Naše bratry z Nokialánie uvítal samotný generalissimus Tasselhof a při té příležitosti měl ohromný projev.

A můžu si za to sámJsem tvor dobromyslné povahy. Snažím se lidem pomáhat, radit jim a tak vůbec. Dělám to zadarmo a naštěstí i dvacet hodin týdně jsem za to, že lidem radím, placen. Díky, T-Mobile, díky! :-)

Znáte Bena? Tak jistě víte, že je to tak trochu šašek. Ostatně, i já jsem tak trochu šašek a vůbec se za to nestydím.

Tak nějak jsem si s ním včera chatoval po ICQ (ožralej, samozřejmě) a Ben tam řešil nový blog pro svého bratra. Tak jak já jsem byl v takové milující a pomáhavé náladě, nabídnul jsem mu doménu.

Vyber si cokoliv, povídám já. Cokoliv.tasselhof.com a já ti tu poddoménu dám! Řekl jsem v dobrém duchu. A Ben povídá: Beru!

Chvilku jsem nechápal, jak to myslí. Co bere? Co si sakra vybral? Přehlédl jsem v alkoholovém opojení něco? Prostě jsem mu nabídnul obecné cokoliv a on už něco bere a já ani nevím co.

Jenže on si vybral právě to cokoliv. Asi proto, že jsem mu to nabídnul jako první, nebo se mu prostě líbil ten nápad. Jen si vemte. Mít poddoménu cokoliv.tasselhof.com, to zní fakt dobře, ne?

se opičím vy víte po kom :-)Je to hnus. Člověk je zvyklej o víkendu udržovat hladinku, přijede domů a tam nová nenačnutá medovina :-) Tak jsem jí načnul :-)) A zatím jsem jako ve veselý náladě :-) Smajlíků tu bude jak nasráno a vůbec mě to ne ...

Kurva, já řekl sprostý slovo!

Doprdele, já řekl kurva!

Kecám po ICQ s o.T.c a řešíme asi něco zásadního. Protože já vůbec nepíšu smajlíky :-)) Snad se o.T.c tím co mu píšu nebude řídit. Protože vážení - nechat si radit od Tassla, pana průseráře ... to je špatný, MOC ŠPATNÝ.

Jsem si normálně zakázal depku :-) Celej tejden jí nebudu mít. A i kdybych jí měl, tak vám o tom nenapíšu, protože ... protože bych si porušil svoje Tasslovické krédo absolutně čitelnejch příspěvků plných ... plácám voloviny, co? :-))

Jsem totiž potrhlej magor, co neví co chce, ale nedá pokoj, dokud to nedostane. Jéé, to je nádherná věta!

Pise autor jen a jen pro sebe. Bez ohledu na kohokoliv a cokoliv. Pise o cem chce a kdy chce. Tohle opravdu neni dokonaly blog...

[tasselhof]

V dokonalem svete jednotlivec jedna tak, aby prospech maximalizoval pro sebe a skupinu. Clovek neni dokonaly tvor...

[tasselhof]

Přímo z hlasové schránkyKdysi dávno, daleko předaleko ... už mi z těch pohádek hrabe :-)

No prostě když jsem začínal v T-Mobile tak byl takový drobný úzus že my, řádoví zaměstnanci musíme mít hlasovou schránku. A abychom moc nereptali, tak jsme měli rovnou MobileBox a zadarmo.

Ale když vám několikrát váš přímý nadřízený řekne, že si máte tu *** hlasovou schránku zrušit, když jste už jednou *** ten operátor, tak pochopíte, že tohle nařízení pro nás již dávno přestalo platit.

Jak jste si jistě z odkazu všimli, tak MobileBox má hodně zajímavou funkcionalitu. Hlasovou zprávu uloží do formátu wav. Tudíž si to můžu ukládat, posílat dál ... a publikovat.

Takže bez dalších keců uvedu první kousek. Když máte hlasovou schránku, tak se vám tohle urodí okamžitě. Ale i tak jsem si dovolil to sem dát. Račte si poslechnout sami.

... a i trochu reality tam je :-)Bylo nebylo, ale spíše nebylo, než bylo, protože jsem si to všechno vymyslel. Za sedmero řekami, devatero lesy a patero loukami žilo bylo jedno království.

A v tom království se nuzné rodině narodilo děvče. Dostala jméno Jana, po své matce. Rodina to byla chudá a nikdy v ní nebylo jídla nazbyt. A když Janin otec jednoho dne místo výplaty přinesl domů jenom prázdný džbán od medoviny, tak ho poslala její matka ke všem čertům.

A jelikož Jana zdědila po matce kromě jména také krásu, tak bylo jasné, že její matka nezůstane dlouho o samotě. Její matka si vzala Jiřího, zámožného ranhojiče.

Otčím to byl ale krutý. Byl zahleděný do sebe a považoval sám sebe za střed království a vůbec nedbal na malou Janu. Dokonce ji ponižoval a nutil dělat doma děvečku.

Jana musela chodit neustále ušmudlaná a v hadrech. Proto jí co nevidět kluci v jejím okolí začali říkat šmudlo. Žádný si přes špínu a hadry, co nosila na sobě, nevšímal její krásy. Žádný jí nechtěl mít rád.

Based on the true storyBylo nebylo, ale spíše bylo než nebylo, protože jinak bych to nemohl vyprávět. Za devatero lesy, devatero horami a devatero řekami se u přehrady Lipno narodila princezna. Říkejme jí třeba Hanka.

A jak to tak v každé pohádce bývá, při narození této princezny asistovaly družičky. první družička princezně slíbila dlouhý život a pevné zdraví. Druhá jí slíbila prince, který si jí vezme za ženu. A třetí ... třetí družička nebyla pozvána a tak princeznu proklela.

Hanka byla stižena hroznou kletbou. Nesměla sníst cokoliv, v čem byl cukr. Ale naštěstí dvorní alchymisté Hance vymysleli kouzelný trn, kterým se několikrát za den musela píchnout, aby mohla jíst sladké.

Zbylé dvě družičky tu strašnou kletbu naštěstí slyšely a tak společně daly Hance do vínku ještě jedno přání. Princ, pokud jí políbí z pravé lásky, tak jí zachrání z toho strašného prokletí.

Čas utíkal jako voda a Hanička rostla do krásy. A stále se na obzoru neobjevoval žádný princ, který by jí mohl zachránit jenom proto, aby ona mohla potom zachránit jeho. Celé království kvůli tomu truchlilo.