Text

Příliš bylo příliš. Toto je kopie e-mailu, který zasílám České poště s.p.

Vážení,

tímto si stěžuji na pobočku v Berouně na adrese (cenzura by Tasselhof):

Dne 31.10.2012 se mi pokusila poštovní doručovatelka doručit na moji adresu (cenzura) dopis určený do vlastních rukou. V dané době byla v bytě pouze moje manželka, které poštovní doručovatelka sdělila, že pokud se nemohu dostavit na poštu v Berouně, tak lze zásilku přeposlat na jinou ukládací poštu, dle mého výběru.

Následující týden jsem se marně pokoušel dovolat na telefonní číslo pobočky (cenzura), které nikdo nezvedal. Pokud zákazník vyčká na telefonu dostatečně dlouho a nechá telefon zvonit déle než půl minuty, tak hovor na druhé straně někdo aktivně vyvěsí.

Dne 7.11.2012 jsem se tedy dostavil na pobočku pošty osobně, před pobočkou jsem čekal již od 7:50. Pošta má oficiální otevírací dobu v 8:00. Tento den se ale přítomné poštovní úřednice rozhodly pobočku otevřít až v 8:05, ačkoliv věděly, že před poštou čeká přibližně deset lidí na otevření pobočky.

Tak, konečně. Od února jsem byl velmi spokojený uživatel. A o víkendu jsem měl první moment, kdy bych telefon nejraději zahodil do kouta. Věta "A není ten Android vlastně lepší?" included.

Snažím se být poctivý uživatel. A v tomto duchu přistupuju i k muzice: Na nákupy hudby používám iTunes, k plné spokojenosti. Samotné dostávání hudby do Lumie je tak trochu WTF moment sám pro sebe, ale budiž...

Pro zvědavce: 1) Pustit iTunes. 2) Přejít do obchodu 3) Koupit požadované album 4) Počkat, až se album stáhne 5) Vypnout iTunes 6) Pustit Zune 7) Připojit telefon 8) Přetáhnout hudbu do telefonu 9) Odpojit telefon

Jo, šlo by to jednodušeji a každá iOvce se mi teď tiše směje, protože kdybych si byl býval byl koupil iPhone, tak je synchronizace co? Tak je snažší!

Nedávno jsme tak trochu doma začali ujíždět na Plíhalovi, obzvláště na písničce Yetti. A tak jsem si řekl, že by bylo fajn danou písničku mít neustále u sebe. Grabnout ji z Youtube do MP3 byla otázka pěti minut. A čtyři minuty zabralo vzpomenout si, jakou adresu má vlastně ten Hejlův projekt, co hledá mnohem líp, než jakékoliv jiné vyhledávače.

David Allen: Mít vše hotovo (Getting things done), Jan Melvil Publishing, Brno 2001, 255 stran. První vydání.

Zlaté pravidlo o titulcích zní: Pokud je v titulku otazník, odpověď vždy zní NE. Ale já si přesto myslím, že jsem konečně našel to, co jsem hledal.

Nejhorší ale je, že vám jdu doporučit knihu, která se docela špatně čte. Navíc není ani moc zábavná, dokonce je chvílemi až nudná. Na můj vkus popisuje systém GTD až na příliš mnoha stránkách a nejvíc bych jí přirovnal k vysokoškolským skriptám: Ano, tohle není oddechová literatura.

Na druhou stranu, pokud bych měl popsat svůj pocit po dočtení téhle "bichle," kterou se prokousávám asi tak už druhý měsíc (!), tak by to bylo uspokojení. A to nejen z toho, že jsem tuhle knihu dočetl až do konce.

Všechno začalo tím, že jsem zjistil, že řeším už jenom záležitosti, co hoří. A navíc toho, co už fakt hoří, je příliš mnoho. Takže nejenom, že jsem hasil jenom to, co hořelo. A jenom to, co hořelo nejvíc. Byl jsem v koncích a nevěděl, kudy ven. Systémy GTD jsem už tak trochu zkoušel, ale vždycky to vyhořelo. Naštěstí jsem si na ní vzpomněl.

Šicí stroj mám už doma, děkuji za optání

Když jsem si minule stěžoval, že Mall.cz poněkud nezvládá logistiku, tak se mi do komentárů přihlásil jejich marketingový ředitel s tím, že mi velmi rád ukáže, jak se vlastně u nich logistika dělá. Moje žena zajásala, protože kontejnery, logistika a skladování je její velkou vášní. Slovo dalo slovo a minulý čtvrtek jsme se jeli podívat přímo do hlavního skladu v Počernicích.

Pro mě to byl zatím ten největší sklad, kde jsem kdy byl, a paní Žirafová-Tasselhofova se cítila  ve skladu jako doma. Po krátkém prohlédnutí skladu, systému naskladňování a celkového logistického procesu to bylo jasné: Mall se fakt snaží dělat logistiku dobře a aktuálně to jsou už boje s desetinkama procent. Samozřejmě, že se něco může pokazit, ale je to chyba jednotlivce, nikoliv systému.

Pro představu: Celková hodnota zboží na skladě je asi 200 000 000 Kč. Ano, to je dvěstě milionů.

Stay Tuned. More to come

Nejlepší způsob, jak něco začít, je s tím vším švihnout. Udělal jsem to už dvakrát, tak proč bych s blogováním nemohl skončit i po třetí?

Vykašlal jsem se na eklektické čarodějnictví. Nějak jsem se zhrozil nad tím množstvím videí, co mi zbývá popsat. Takže jestli chcete vědět, jak to dopadne, tak se přihlašte k odběru videí. A možná tam i začnu přidávat komentáře ;-)

Seknul jsem s pravidelností. Jakoukoliv. Ubíjelo mě myslet si na blogování jednou týdně a teď mě tak nějak ubíjí pomyšlení na pravidelné blogování.

Jestli si někdo ze čtenářů myslí, že jsem se psaním, svou celoživotní drogou, seknul totálně, ať mi do mailu pošle svou adresu. Já mu na oplátku pošlu lízátko.

Přestávka na otevření GTD Aplikace a napsat si novej projekt: Poslat Old Shatterhandovi to lízátko, co jsem mu slíbil za přístup číslo 80 000.

Tak, hotovo.

Na blogu dotekomanie je celkem zajímavý seriál, do kterého bych i já rád přispěl. Naposledy se třeba takhle zpovídal Petr Plachý

Mobilní telefon Nokia Lumia 800 mám od druhého dne, co sezačal oficiálně prodávat v Česku. Systém mi naprosto vyhovuje, ale zároveň nejsem zaslepený fanatik a vnímám nedostatky systému. Zatím ale po vyzkoušení jak Androidu, tak iOS vyhovuje mým osobním potřebám nejvíce.

1. Svítilna 7

Krátký a smutný příběh o nezvládnuté logistice a divném zákaznickém přístupu. Moje žena se už docela dlouhou dobu rozhoupávala, jestli bychom doma užili šicí stroj. A ve čtvrtek se nakonec rozhoupala, že bychom teda šicí stroj užili. Po chvíli pátrání se rozhodla pro šicí stroj AEG 2701 od mall.cz. Skladem u dodavatele, ale když objednáte do 14:00, tak předpokládají, že ještě tentýž den bude k dostání na hlavním skladu v Počernicích. Fajn, na prodloužený víkend stejně jedeme za příbuzenstvem do Hradce Králové a Počernice jsou v zásadě při cestě. Objednáno. Večer jedeme směr východ a žena stále nemá žádné potvrzení. Ale když už tam jsme, tak to aspoň můžeme zkusit. Hodinu před zavíračkou to na hlavím skladu Mall vypadá takhle:

Fronta až za roh. A to jsme "in the middle of nowhere"

Ano, tušíte správně. Tenhle článek má v mém redakčním systému jubilejní pořadové číslo 1000

A tentokrát jsem ho naprogramoval. Tudíž je to na hodinu a minutu přesně 7 let a 11 měsíců od chvíle, co jsem napsal ten první.

Nevěřil jsem si. Nevěřil jsem tomu, že dokážu psát pravidelně. Dokonce jsem si myslel, že nevydržím ani šedesát dní. Dokonce jsem si nevěřil tak moc, že jsem oslavil i těch druhých šedesát. Chcetre slyšet vtip? Nevěřím si ani dneska.

Sakra, předchozí odstavec zní trošku depresivně, co? To chce nějakej vtip.

Přijde kytka do baru a barman povídá: "Co tak seschle?"

Plány, plány plány

Jakkoliv jsem na začátku svého blogování fakt nevěděl, tak teď si tak trochu myslím, že už vím. Zkusím vám načrtnout redakční plán do další tisícovky. Třeba za dalších sedm let udělám další kontrolu, jak jsem si vedl. :)

Vepřopunk

Prostě se všichni tvařte, že je dneska úterý, jo?

Má to jedno pozitivum: Dalšího dílu se dočkáte už za čtyři dny. A jedno negattivum: Tak jsem se těšil, že předběhnu Codyho, až on chytnul soutěživého ducha a svojí recenzí mě předběhnul. A to tak, že na hledání fráze "eklektické čarodějnictví" je přede mnou!

Ale popořadě. Nejdřív, jako vždy, samotné video: A teď k mým postřehům:

Obecně:

Nejprve si přečtěte vynikající Codyho postřehy k videu. Nejen, že mě předběhnul, ale zanechal mi velmi málo drobků k vyzobání, takže mé postřehy budou tentokrát ultrakrátké.

Athame:

Prosímvás. Já zase budu extrémista. Athame je nůž. A jestli si myslíte, že s nenabroušeným nožem něco zvládnete, tak ať všichni Bozi stojí při vás. Jinými slovy kategoricky nesouhlasím s tím, co Corey řekla o ostří Athame ve svém videu: Ostří athame musí být ostré!

Protože je den nepřečtených knih ;)

Není nic lepšího, než velký šálek teplého čaje a dobrá kniha. Navíc: Venku teď krásně prší, což vyloženě vybízí k tomu se někam zachumlat s dobrou knihou a číst a číst a číst...

Plně podporuji akci internetového knihkupectví Martinus, které za tímto nápadem stojí. Není totiž nic lepšího, než dobře postavený příběh v úžasně napsané knize. Otevřte knihu a ponořte se do světa autorových fantazií. Světa, který vytvořil jenom a právě pro vás. Smějte se nešikovnosti hlavního hrdiny a brečte, když se stane něco smutného.

Neznám lepší pocit, než ten, když právě přečtete opravdu dobrou knihu. Ten pocit konce, všechno se rozuzlilo a autorův svět zůstává zachován v hranicích obálky pro dalšího dobrodruha ochotného jej prozkoumat.

Miluju, když se s kamarády můžu bavit o knihách, co jsme četli. Když se hádáme, který z hlavních hrdinů je lepší. Když probíráme, jak je strašně smutné, že se na stránce 158 nerozhodl trochu jinak. A nejhorší je, že si už ani nemůžu vzpomenout na den, kdy jsem se takhle o knihách bavil s někým jiným, než se svou ženou.