Jsem dárce krve


V knížce Ukaž, co děláš je uvedená výzva: Sdílejte svou práci s tagem #ukazcodelas a nechte se objevit ostatními. Ihned poté, co jsem knihu dočetl, jsem začal tag sledovat. Díky němu jsem objevil několik zajímavých nápadů a lidí:

Když jsem už vyhlásil tu výzvu, tak jsem se rozhodl, že si budu dávat víc pozor na to, jak komunikuju s cizíma lidma. Níže jsou mé předpisy rozhovorů:
V Albertu:

Enigma room z MindMaze
Ačkoliv jsem si za život zkusil jeden jediný LARP a ještě k tomu to byla dřevárna, tak bych se celkem rád k nějaké živé akci vrátil. A nedávno přišly do Prahy takzvané Escape Rooms.
O co jde?
Stále se mi daří něco, na co jsem neskutečně pyšný: Každý pracovní den, v devět ráno, mi vychází článek, který jsem splodil na klávesnici svého počítače.

Přemýšlel jsem o důvodech, proč se mi to daří. A o první se podělím: Umění odejít od rozdělané práce.

Tak co, přijali jste moji třicetidenní výzvu? Vím, jaký strach teď máte. Viděl jsem ho totiž na vlastní oči:
Pondělí ráno, vystupuju z metra a potkávám na nástupišti svého kolegu z Irska. pozdravíme se a cestou z metra do kanceláře se bavíme ... Ani už si nepamatuju o čem. O práci, asi.

Obrovská hala je do posledního místa zaplněná. Americké vlajky vlají a konfety padají ze stropu. Moderátor ohlásí očekávanou zprávu: "Dámy a pánové, prezident Spojených států Amerických!"

Twitterem se mi dostala statistika, že průměrný Čech vypije za rok 375 šálků kávy. Nejdřív mi to připadlo jako celkem velké číslo, ale pak jsem začal uvažovat: