Obrovská hala je do posledního místa zaplněná. Americké vlajky vlají a konfety padají ze stropu. Moderátor ohlásí očekávanou zprávu: „Dámy a pánové, prezident Spojených států Amerických!“
Dav propadne v nadšené šílenství a freneticky zdraví svého prezidenta, když kráčí na pódium. Prezident se chopí mikrofonu a celý sál napjatě ztichne. Přímo na místě je víc, jak sto tisíc lidí. Prostřednictvím televizního přenosu a online médií tuto událost sleduje dobrá miliarda lidí. A další tři miliardy lidí se o této události dozví hned zítra ráno.
A prezident? Ten se usměje do kamery číslo 3 a hlasitě vykřikne: „Dámy a pánové! Přináším vám skvělé zprávy! Splnil jsem totiž všechny své sliby, které jsem vám dal na začátku svého volebního období!“
Twitter i Facebook spadnou pod náporem reakcí. Jak souhlasných, tak nesouhlasných. Dav na místě jásá ještě hlasitěji, než tak dělal při příchodů svého prezidenta a lidé spontánně začínají zpívat hymnu.
A vy, sedíte sami doma, u svého počítače a říkáte si: Jak to ten člověk sakra dělá? Mě, kdyby tam postavili, tak ze sebe nedostanu ani „Dobrý den,“ natož abych pak měl dlouhý proslov! Vždyť jsem tuhle předevčírem raději byl hlady, než abych se prodavačky u nás v sámošce zeptal, jestli mají ještě nějaké pečivo.
Víte, jak to dělá? Trénuje to. A vy se můžete trénovat taky.
Představuji vám jedinečný a zcela originální program, který jsem nazval:
Tasslův Třicetidenní Tréning sociálních dovedností, aneb #TasSoc
Dejte si závazek: Po dobu příštích třiceti dní oslovím alespoň jednoho neznámého člověka.
Ideálně o tom příštích 30 dní pište na své socsítě s tagem #TasSoc. Budu vás sledovat a zkusím některé vtipnější příběhy publikovat zde. A abyste to měli jednodušší, tady je pár nápadů, jak na to:
Týden první: Zastávkové dialogy
- Dobrý den, kdy to jede?
- Dobrý den, nevíte, jestli už jela trojka?
- Dobrý den, pojede tohle do Berouna?
- Dobrý den, chcete pomoct s tím kočárkem?
- Dobrý den, staví to v Berouně?
Týden druhý: Nákupní dialogy
- Dneska je tu frmol, jak dlouho tu ještě musíte být?
- Nevíte, kdy budete mít na skladě kečup?
- Ta fronta se dneska ale vůbec nehejbe, co?
- Kde najdu v tomhle krámě kondomy, prosím? (rohlíky, mouku … 😉 )
- Nezdá se vám ta zelenina nějaká divná?
Týden třetí: Výtahové dialogy
- Do jakého patra jedete?
- Nepotkali jsme se náhodou o víkendu?
- Dneska spolu asi jedeme vyhlídkovou jízdu do patnáctého, co?
- Taky jedete do kantýny? Co tam mají za menu?
- Hurá, pátek. Jedu na hory. Co vy?
Týden čtvrtý: Dialogy obecné
- Jéé, to je hezkej pejsek. Co to je za rasu?
- To je dneska slejvák/zataženo/slunečno, co?
- Nevíte, kde je tady lékárna/nádraží/pošta?
- Jéé, tenhle krám je zavřenej, nevíte, co se s ním stalo?
- Nevíte, co to tu stavěj/rekonstrujou/bouraj?
A máte to za sebou! Jak vidíte, víkendy jsem vám nechal na oddech a relax. Nápadů není třeba se držet v daném pořadí, jak jsem je sepsal. Dokonce se jich nemusíte držet vůbec. Ale když nebudete vědět, jak na to, tak použijte jednu z nabízených vět. A klidně si ji modifikujte, jak je vám libo.
Spousta vzniklých dialogů bude krátká. A to je dobře. Nemusíte si hned s někým cizím povídat o sociopolitických důsledcích krize na Ukrajině. Cílem hry je mluvit, mluvit a mluvit. A hlavně: Mluvit s cizíma lidma.
Tak co? Jdete do toho?
Mluvení s cizími je v pohodě. Spíš bych potřebovala vytrénovat argumentaci, když mám mluvit na těžší téma a ten člověk mě začne poslouchat. Pak dostanu trému, že mě jako poslouchá a co kdybych řekla něco děsnýho a začnu.. říkat něco děsnýho a blábolit.
Chm. Zkusím se nad tím zamyslet. Zatím jsem se zaměřil na naprosté začátečníky. Možná mě napadne něco i pro tenhle případ. Ale radši nic neslibuju