Známá tvář

Potkal jsem na chodbě spolužáka z vejšky. Vzpomněl si na mě a dokonce i věděl, jak se jmenuju.
Vždycky mě taková setkání překvapí. Obecně mám celkem problém si lidi pamatovat, ale vždy mě překvapí, že si lidé pamatujou mě.

Potkal jsem na chodbě spolužáka z vejšky. Vzpomněl si na mě a dokonce i věděl, jak se jmenuju.
Vždycky mě taková setkání překvapí. Obecně mám celkem problém si lidi pamatovat, ale vždy mě překvapí, že si lidé pamatujou mě.

Jak by řekla jedna moje hvězda z náctiletých let: Uděláme Rebekapitulaci:
V lednu jsem si řekl, že by bylo fajn zjistit, jak jsem na tom s penězma a jaké kde mám příjmy a výdaje. A tak jsem si sestavil rámcový domácí rozpočet, do kterého jsem si nahrubo sepsal, kde mám výdaje a kde mám příjmy.

Časosběrný příspěvek o tom, jak jsem zvládl svůj pracovní týden bez mobilu:
Stále držím víkendy s minimem internetu. Je to jeden důvod toho, proč tady o víkendech nevychází. O víkendech prostě nejsem.
Nedávno jsem na facebook stránce Get Organized objevil velmi zajímavý článek 10 věcí, co byste měli udělat před devátou. (v angličtině)
Zaujala mě rada nepoužívat mobilní telefon alespoň půl hodiny po probuzení. Ranní "sjíždění tajmlajny" je můj probouzecí rituál. A podle těch stránek se tak stávám otrokem svého mobilního telefonu.
Rozhodl jsem se tento týden to zkusit. Po probuzení se půl hodiny nepodívat na mobil. Mělo by to být zvládatelný, protože jsem si v prosinci tak trochu udělal radost a koupil si multifunkční budík z Ikey, kterým se teď normálně budím. Tudíž není nutné po ránu šahat na mobil, abych ho ztlumil kvůli tomu, že budík na něm řve.
Tentokrát si dávám tohle předsevzetí jenom na týden, protože už teď tak nějak tuším, že to bude boj.
A jak to dopadne, se dozvíte na těchto stránkách.
Jak se budíte vy? A jaký je váš ranní rituál?
Mám v práci dózu s naprosto neuvěřitelnou kávou. Jmenuje se Burundi Seshe a patří do kategorie hipsterových vlhkých snů. Jednodruhová, světle pražená, z jedné lokality, fair trade bio a kdovíco ještě. Jenže já ji nechci pít.
Když jsem si ji uvařil poprvé, tak jsem zažil explozi smyslů ve svých ústech. Kyselinky, ovocné příchutě, neskutečná vůně. Úplně boží. Uvařil jsem si ji podruhé a další erupce smyslností, které normálně najdete jenom v erotických románech pro znuděné paničky.
Já chci normální kafe.
Kávu piju každé ráno ke snídani a každé odpoledne po obědě, aby se mi nabudilo trávení a vrátila krev ze žaludku do mozku.
Ačkoliv mám rád lepší kafe, tak se stále umím spokojit s instantem zalitým mlíkem. Od své kávy očekávám, že bude neutrálně dobrá. Abych ji mohl pít s klidem k rannímu rohlíku s pribiňáčkem. Dennodenně.
Jak mě na první napití nadchnulo, tak se asi po jeho dopití vrátím k normálnějšímu kafi.
Nějak ještě nejsem ve stavu takhle výrazný kafe pít...
Znáte StackOverflow?
Tak provozovatel těchto stránek se rozhodl dát prostor i jiným, než jenom klasickým ajťákům. Vznikla spousta podstránek, kde moje stále nejoblíbenější je ta o stavění si vlastních světů
Nedávno ale vznikla nová podstránka, o kterou jsem se začal zajímat ještě v "private beta" fázi. Teď je online pro všechny. O co jde?
Kávomilci, kávomilkyně, máte konečně své stránky!
Pokud se zajímáte o kávu, její přípravu a vše okolo něj, tak se podívejte na diskuzi o kafi. Není potřeba být odborník, stačí pouhý zájem o kávu. Komunita je tam přátelská a samozřejmě komunikuje pouze v angličtině.
S kým vším se tam potkám?
Po jednoleté odmlce jsme opět navštívili Chatu Agáthu, abychom se sešli s ostatními za trošku "high society" události, než tomu normálně bývá.
Jednalo se o již třetí v pořadí Ples Ohnivá Brigit. Tentokrát o něm napíšu jenom pár postřehů:
Ačkoliv je sjezd plánován až na pátek v šest večer a program začíná oficiálně až v sobotu, tak si příště asi vezmu dovolenou už v pátek. Vyráželi jsme až v sobotu dopoledne, protože jet za sněhu a za tmy se nám fakt nechtělo.
Počasí opět na jedničku s hvězdičkou. Holt si to umíte objednat :)
Milá a přátelská obsluha byla ... No, asi chápete. Když jde o stejnou krevní skupinu, tak jde všechno hned lépe.
Možná bych příště určil někoho dvorním fotografem. Focení na akci bylo poněkud chaotické, tak jsem zvědav, jak se sejdou fotky dohromady.
Zní to jako klišé, ale míním to doopravdicky. Vyhlášení tomboly bylo zlatým hřebem večera.
A jak by podotknul Kryton z Červeného trpaslíka: Faktor pařby pět!
Milí přátelé, milé přítelkyně.
Pomozte Tasslovi hacknout literární soutěž!
Mensa České Republiky vyhlásila literární soutěž. A hádáte správně. Tématem prací je za okny tma.
Literární soutěž s takhle divným tématem si prostě zasluhuje hacknout, nemyslíte?
Sháním vaše kreativní nápady.
Na samotné zpracování je celkem ještě dost času, ale i tak bych rád začal brzo. A budu doufat, že se umístím pěkně vysoko ;)
Předem moc díky za vaše nápady. O výsledek a celé dílo se samozřejmě podělím
Luisa L. Hay: Miluj svůj život, Pragma, Praha 2007, 249 stran
Co se vám vybaví, když se řekne "pozitivní myšlení"? Případně "pozitivní afirmace"?
Vysokovibrační jednorožci z Atlantidy? Mírumilovní a přátelští delfíni? Jinými slovy: Pošuci?
Mně se tohle vybavovalo taky dost dlouho. Potkal jsem až příliš mnoho lidí, kteří tvrdili, že se věnují pozitivnímu myšlení, a dalším ezoterickým oblastem, ale doopravdy mi nepřipadlo, že by fakt mysleli pozitivně.
Jsou autoři a knihy, na které se vám udělá názor, aniž byste danou knihu četli, či znali dílo daného autora. Luisa L. Hay je jedním z takových lidí.
Každé ráno, když vstanu, tak se na sebe usměju do zrcadla a nahlas si řeknu:
Dneska bude super den
A pak třeba můj autobus vězí v zácpě. Ujede mi metro před nosem a na ulici mě začne obtěžovat bezdomovec kvůli pětikoruně. (U které jsem nakonec nevěděl, do jaké kolonky ve svých výdajích ji napsat.)