Štítekwordpress

Men In Black 3, FilmUSA, 104 minut. Režie: Barry Sonnenfeld

Tak jo. Na začátek se k něčemu přiznám: Jednička byla podle mě naprosto boží a dvojka mě neurazila. A trojka v populárním 3D? Nemohl jsem odolat.

Příběh se točí hlavně kolem agenta J (Will Smith), který se musí vydat do minulosti, aby vytáhnul ze šlamastyky agenta K (Tommy Lee Jones), aby mu pomohl se dostat ze šlamastyky, ve které je právě teď. Typicky červenotrpaslíkovské! ;)

Mimochodem, docela mě překvapilo, že Tommy Lee Jones je uveden jak na plakátech, tak na všech upoutávkách, když se vlastně coby "starý" agent K ve filmu míhá opravdu sporadicky. Připadá mi, že i hlavní záporák, co je strašnej nemluvka, má víc řádek textu, než Tommy Lee Jones. Ale zas na druhou stranu u záporáků vždy oceňuji, když víc vražděj, než kecaj.

Film se odehrává v roce 1969, kdy tehdá asi třicetiletý agent K (Josh Brolin) zachránil planetu Zemi před emzáckou invazí a zatknul hlavního záporáka. Ano, hlavní záporák se taky rozhodl odcestovat zpět v čase a zabít mladého agenta K před tím, než jhej stihne  zatknout. Logické, ne? :)

Kompletní sada rad. Tím končíme tyto rady, ale nebojte se. Ještě mám pár es v rukávě Rady pro Temnou Kněžnu:

Můj blog se strašně proslavil. Ale bohužel za okolností, které jsem poněkud neočekával.

Na oslavu sedmiletého výročí blogu jsem se rozhodl, že opustím Bloguje a budu pokračovat dál na vlastním. A jelikož přenos článků byl fakt náročnej, tak jsem si spíš pro sebe sepsal návod jak přejít z bloguje na wordpress – Tak nějak jsem tušil, že se třeba jednou ozve pár lidí, co mě znaj s tím, že by třeba potřebovali pomoct. Skoro rok se ale nic nedělo, až teď Bloguje oznámilo, že končí…

Bloggeři si začali posílat odkaz na můj článek v rámci komunitní podpory. Daný článek jsem okamžitě začal aktualizovat o nové skutečnosti, například tu, že teď už na wordpress můžete opravdu odejít velmi jednoduše, v rámci asi tak tří kliknutí myší. Sám jsem si to vyzkoušel u vlka. Krom toho pro ty, co nechtějí klikat myší, je tu ex-bloguje které za pár drobných udělá všechno za vás.

Navíc jsem v květnu pomáhal básnit do básnické sbírky Havran blije která taktéž dostala celkem dost pozornosti a dle mých předpokladů se celkem značně šířila. Ale to bych nebyl já, kdybych nechtěl být ještě slavnější.

Seth Godin, Kopni do té bedny (Poke the box), vydal Jan Melvil publishing, Brno 2012, 97 stran

Když jsem se zúčastnil twitter akce vyhlášené knihkupectvím Martinus, tak jsem tajně doufal, že v rámci akce #kopudobedny, že bych výše uvedenou knihu mohl vyhrát. Potřeboval jsem totiž návod, jak rozběhnout své nápady.

Ne, jinak: Potřeboval jsem povolení. Potřeboval jsem povolení k tomu, abych konečně "kopnul do té bedny."

Díky knize jsem konečně zjistil, kde to povolení najít. A taky jsem zjistil, jak si ho zajistit. A dokonce jsem objevil i návod k tomu, co dělat, když se třeba ta "bedna" rozbije poté, co já do ní kopnu.

Původně mě tloušťka knihy zaskočila: 97 stran je opravdu tenký sešitek, který jsem měl přečtený za jedno dopoledne. Tedy hlavně i díky tomu, že Seth Godin umí skvěle psát o daném tématu a překlad knihy byl zvládnutý na jedničku s hvězdičkou.

Si vás trochu zatrollím

Po dosledování několika amerických seriálů jsem zjistil, že vždy existuje vždy alespoň jeden vzpomínkový díl. Tak pojďte vzpomínat se mnou:

Samozřejmě k tomu, abyste se vůbec dostali ke státnicím, tak musíte napsat diplomovou práci - a to je zážitek v pravdě akční a dramatický. Termín byl jeden z nejhnusnějších záporáků, kterého jsem kdy ve svém životě poznal. A nejhorší na Termínovi je to, že je vpravdě klasický béčkový záporák, který ne a ne chcípnout. Stále se objevuje v nových a nových dílech příběhu, kterému říkám Život.

Jenže to není všechno. Pokud si myslíte, že odevzdání diplomky je konečná, tak to není pravda. Musíte totiž ještě odevzdat index na studijním oddělením. Mimochodem, ten index vám pak vrátí. Takže se pak mlůžete kochat pohledem na fotku toho cucáka, co s ideálama nastupoval na tu vysokou školu. Při odevzdání indexu vám mimochodem zkontrolují, jestli máte dostatek kreditů a pak samozřejmě nastupuje učení.

Na středu 23.5.2012 oznámili zemědělci blokádu silnic. Ačkoliv mě to značně omezí a reálně mi hrozí i možnost, že se kvůli nim nedostanu do práce, přesto je v této konkrétní blokádě podporuji.

Na různých blozích se už objevují nadávky na téma, že co jakože si to ti zemědělci dovolujou. Spotřební poplatky z benzínu a nafty přeci platíme všichni, tak proč by měli být zemědělci vyjímkou?

Ono je to ale trošku jinak: Ta spotřební daň se platí mimo jiné i proto, že stát určil, že jako když jezdíme, tak se tím ničí silnice. A když se silnice zničí, tak je potřeba za něco opravit. Tudíž ta spotřební daň je tak trochu naše solidarita se silničářema, co ty silnice musej po nás nějak opravit.

Otázka za milion: Po čem jezdí zemědělci?

Ano, správně: Po polích!

Server Bloguje.cz oznámil, že končí. Co bude dál?

Ačkoliv původní admin Bloguje, @adent, na svém blogu učinil veřejnou nabídku, že se o provoz bude starat dál, tak není úplně jasné, jak to bude dál. Je dost možné, že současný provozovatel nabídku odmítne a celý systém uzavře. Nadobro.

Ale nepředbíhejme, jak by řekl Alexandr Hemala.

Jedno byste měli udělat tak jako tak. Přečtěte si můj článek jak přejít z bloguje na wordpress a splňte krok jedna: Zazálohujte si svůj blog.

I kdyby bloguje pokračovalo, tak je lepší mít "v kapse" zálohu pro strýčka příhodu.

Mnozí z vás tam máte léta napsaných příspěvků, tak ať o ně nepříjdete.

Jinak se přidávám k podpoře adenta a doufám, že se mu Bloguje podaří zachránit. Jako podporu nabízím nemalý finanční příspěvek, pokud bude potřeba.

Vydal (anonymní) kolektiv autorů, online 2012, 29 stran

V momentě, kdy jsem se dostal k básnické sbírce Havran blije jsem doufal, že název je pouze provokativní demonstrací postmoderní poetické tvorby.  Doprovodné ilustrace však nenechávají prakticky žádný prostor fantazii a realisticky naznačují, o co tady půjde. Úvodní obrázek s lebkou tak čtenáře přivádí k takřka hamletovské otázce - blít či neblít.

Daná sbírka se tématicky točí kolem havrana, kterému se zřejmě udělalo nevolno. A nejenom jednou, ale několikrát! Havran zvrací v různých povídačkách i notoricky známých říkačkách a písničkách, které náhle získávají překvapivou pointu. Autoři se zdají býti fascinováni samotným procesem důsledků nefunkčního trávení havrana a s důsledností sobě vlastní zkoumají dané téma se všemi jeho aspekty.

Po přečtení celé sbírky získáte neodbytný pocit, že se celým dílem jako červená nit vine určitý zdroj havranovy takřka nikdy nekončící nevolnosti. Celý svazek je tak nejspíše alegorickou reakcí na jakýsi velmi silný podnět, který však nezasvěcenému čtenáři trestuhodně uniká.

Aneb krátká příhoda o tom, jak mi doma píská splachovač.

Úvodem pro neznalé: Animismus je přesvědčení, že předměty, které jsou obecně uznávány neživými, mají svoji duši a tudíž jsou "živé."

V případě počítačů s mým přesvědčením asi většina z vás bude souhlasit. Ale s tím, že mi asi obživl splachovač, to si myslím, že poněkud narazím.

Splachovač začal se sebeuvědomováním postupně: Nejdřív začal pískat, když se do nádržky napouštěla voda. Jakmile se voda napustila, tak dopískal. Pak si začal pískat jenom tak. Prostě pískal při napouštění, po doplnění nádržky si chvilku popřemýšlel, co jakože podnikne pak, jelikož nic jinýho neuměl, tak zase začal pískat.

A dost hlasitě a dost nepříjemně.

Krátká zpráva o notifikacích na Windows Phone

Nejčastější výtjkou vůči Windows Phone je, že ten systém nemá notifikační centrum. A já si pořád říkám, jestli já jsem opravdu ten jedinej, kdo pochopil filozofii Windows Phone. Případně jeden z mála, komu to tak vyhovuje. Protože, přiznejme si pravdu, požadavky na notifikační centrum přicházejí i od uživatelů Windows Phone.

Začneme takhle: Ať už používáte Android, nebo iOS, tak pro například počet nových e-mailů vždy postupujete stejně: Nahoře na liště nejspíš budete mít ikonku nového e-mailu, kde pak přešoupnete prstem zeshora dolů a ono se vám pak ukáže, kolik že na vás čeká e-mailů. To samé platí pro SMSky, kalendář, ztracené hovory a vůbec tak nějak všechno, co si žádá vaší pozornosti.