Štítekwordpress

A byl jsem strašně statečnejVzpomněl jsem si na slavného Arnolda J. Rimmera. Ten o sobě v jednom dílu (byl to přesně díl Kryton, kdyby náhodou) tvrdil, že byl strašně moc a moc statečnej. A měl tisíce a tisíce přítelkyň.

Kupodivu, mě pořád na ICQ uháněj nějaký ženský. Konečně jsem dospěl tam, kde jsem vždy chtěl být: Mám fanynky, ale zatím ještě nevím, jestli jsou hnusný nebo ne.

Vypadá to totiž asi takhle: Na ICQ mi příjde požadavek o autorizaci. Je to jakási Aleksandra, s tím, že se přestěhovala a má nový stránky. Jasně! Další fanynka! Šup s ní do kontakt listu!

Ahoj, povídám pak já. Ahoj, povídá ona. Pozdrav máme za sebou, říkám si já. Jdeme vyzvídat dál, říkám si já. "Kolik ti je let?" ptám se dál. "To zjistíš na mých nových stránkách." povídá ona a pošle mi odkaz ona.

A kde bydlíš? Ptám se dál. A ona zase, že to zjistím na jejích nových stránkách a opět mi pošle odkaz. Začíná mi to být pomalu divné. Hele, umíš něco jinýho? Ptám se dál. A ona, že to zjistím na jejích nových stránkách. A znova vidím odkaz.

Asi se budu hloupě chlubit. (A vy, co jste mi ještě nenapsali, že jsem blbá kráva, máte šanci ;-)Nejenom Ben podstoupil dneska zkoušku. I já jsem dneska šel na zkoušku. Předmět: Stochastické modelování. A nedalo mi to, výsledek prozrazuju na sto honů dopředu.

Trochu mě jenom zamrzelo, že jsem v průběhu semestru trochu zeslonil seminární práce a pak hlavně zápočtovou písemku. Tohle všechno se totiž počítalo do celkového výsledku zkoušky.

První seminárku jsem totiž vymyslel na téma "Generování pseudonáhodných čísel." - Vzal jsem různý generátory náhodných čísel a vygeneroval dvanáct řad o tisíci prvcích.

Ty řady jsem sečetl, odečetl od nich tuším šestku a testoval jsem, jestli to má Gaussovo normální normované rozdělení. Spousta nudných výpočtů na sedmi stránkách nudného textu, prakticky bez nápadu.

Taky podle toho dopadlo moje hodnocení této práce. Spíše poprůměrné. Ale dostačující, tak co, že? Na druhou seminárku jsem vytáhnul drobné eso v rukávu. Našel jsem někde statistiky z T-Mobile za rok 2003 a použil jsem je.

Nový komerční pořad Tasslovic je tu!Dobrou rtuť, pokud v kávě vidle máte, vítám vás u prvního a tudíž jubilejního pořadu "Volejte Tasslovi." Napřed by se možná slušelo se představit. Jmenuji se Tasselhof Bosonožka a jsem generálním ředitelem Tasslovic. Naše sličné operátorky čekají na vaše dotazy na již tak známém čísle, že jej asi ani nebudu říkat.

A přistopupíme k prvnímu dotazu: "Dobrý den, tady je Boženka, je mi už 80 let a na vaše Tasslovice se dívám až z dalekých Firefoxovic. Budete dávat Emu a Staška a jejich Bílou Orchidej?"

Promiňte, Boženko, ale dechovka není náplní komerčního média. Možná bych vám, přitvrdlým ... ehm, promiňte, masovým divákům tohoto multimedia měl připomenout, co to je komerce.

Přispěvatelé Wikipedie, Obchod [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2005, Datum poslední revize 20. 12. 2005, 09:50 UTC, [citováno 14. 01. 2006] (odkaz): komerce je lidská činnost, která spočívá v směňování zboží nebo služeb za peníze, případně za jiné zboží nebo služby.

trinactyhoPredstavte si den, do ktereho se probudite s notnym spankovym deficitem, ale vstavat musite, protoze prace nepocka.

A predstavte si, ze ten samy den resite jenom pulhodinove hovory se zakazniky. Musite se jim omlouvat za zmatky, co nadelali lide pred vami.

Mozna si tu praci beru az moc k telu, ale fakt mi vadi, kdyz mi nekdo kvuli "bote" mych kolegu oznami, ze T-Mobile je teda na dve veci.

Predstavte si, ze ten samy den si naserete sve nejlepsi kamarady a ani poradne nevite, proc.

A predstavte si, ze ten samy den vlak, ve kterem sedite, nabere 15 minut spozdeni v predposledni stanici, kdyz ty predchozi jel absolutne na cas.

Predstavte si, ze takhle vypadal muj patek trinacteho. Takze jestli pro me mate jeste nejake to sdeleni podobneho kalibru...

Napiste mi to do komentaru, at to mam konecne za sebou. Diky.

P.S.: Omlouvat se nehodlam a nebudu. Srovnejte se s tim.

a mam se jinak fajnSledujice statistiky sveho pocitadla zjistil jsem, ze mi po zmene na moje prispevky chodilo asi tak 50 lidi denne. Ovsem asi tolik lidi mi sem prislo taky ve dny, kdy jsem napsal dejme tomu zajimavy prispevek.

Tudiz jsem zjistil takovou celkem zajimavou vec. Ja jsem totiz ja. Neni potreba snazit se byt nekym jinym. Jsem stejne zajimavej jako treba Ergo, i kdyz jsem v zivote nemel tolik sexualnich zkusenosti, co ona.

Ale celkem me prekvapila jeji reakce. Divcina zacala byt navstevovana a strasne se zacala divit, ze ji tam kdosi zacal psat, ze je blba krava.

Predevsim si musis Ergo uvedomit, pro koho svuj denicek pises. Jestli pro sebe samu, tak te proste nesmi rozhazet, kdyz ti tam nekdo napise, ze jsi krava.

Sama sebe tam dost shazujes a obcas sama o sobe pises, ze jsi hloupa. No, a jestli to pises pro lidi, tak si taky musis uvedomit, co tam napises.

Dost lidi te zna. Bud z netu a nebo osobne. A taky: predstav si kluka (treba me ;-) ), ktery je bez pritelkyne. Beznadejne. O sexu v poslednich dvou letech slysel jenom z internetu.

jaká je Ergo v posteliSpal jsem s Ergo. To snad všichni víte. A také si představujete asi to, jaká je Ergo v posteli. Tak já vám to v rámci předhánění se právě s Ergo, kdo bude mít čtenější blog, prozradím.

Nejdřív pár faktů o této dívce: Myslíte si, že Ergo fabuluje ve svých příbězích? Ani náhodou! Poté, co jsem strávil s touto dívkou jednu nezapomenutelnou noc, mohu s klidným svědomím prohlásit, že vám Ergo nekecá.

Nekecá ani o tom, že si ráda vodí hochy domů. Byť by je viděla poprvé v životě, jako to bylo u mě. Dokonce mi i předvedla svoji specialitu - když uklízí, nemá ráda na sobě šaty. Jakékoliv.

Teda, tak daleko to v mém případě nedošlo, ale i tak její oblečení bylo velmi sporé. Těšil jsem se na večer. A pak to konečně přišlo. Už vím, jaká je Ergo v posteli.

Především: Je v ní malá. Možná to bude dáno její výškou, ale i tak vás zarazí, že je v posteli malá. Spí v pánské košili a kalhotkách, nic víc.

Ale i tak z ní pod tou košilí není moc vidět :-)

No a to je asi tak všechno o tom, co vím, jaká je Ergo v posteli. :-)

Jak jsem to dělal poprvé?Někde jsem slyšel, že poprvé je to vždycky trapas. No, nevím, jak to bylo tenkrát se mnou, ale posuďte sami:

Teoretickou průpravu jsem měl za sebou. Za á jsem chlap, takže se o tyhle věci tak nějak prostě zajímám a za bé i ve škole nám o tom něco málo říkali.

Když přičtu k tomu pár materiálů s obrázky, které jsem si přečetl hned několikrát, a dokonce i nejeden film jsem o tom viděl. Teoreticky jsem věděl, co a jak.

Ale nesmíme zapomínat, že jak ve filmech, tak v tištěných materiálech vystupují lidé zkušení a znalí své věci. A já jsem to měl dělat poprvé. Snad nic nezvorám.

Každý si asi představoval, kdy a kde to bude dělat poprvé, ale rovnou vám řeknu tohle: Stejně se to odehraje někde úplně jinde, než jste předpokládali. A proto je dobré být vždy připraven. Ale já na to prostě asi připraven nebyl.

Možná to bylo proto, že u mě se to stalo na krajnici silnice. Prostě nadešla doba, kdy už ani nešlo nic jiného dělat. Pokusil jsem se zachovat chladnou hlavu a nejdřív jsem vytáhnul svoje nádobíčko.

Na chlapeckých záchodcíchKdysi dávno, ještě na střední škole, měli jsme jednoho pana profesora. Učil nás zeměpis a také tělocvik. Díky tomu, že studuju UHK už vím, že tělocvikáři prostě jsou ti největší magoři, se kterejma se můžete potkat.

A hlavně: Tělocvikáři furt chlastaj. A tento pan profesor byl učebnicovým příkladem toho, kam až vás může alkohol zanést. Pan profesor totiž vždy chodil v bufech, bez ohledu na roční dobu. A smrděl. A byl neustále mimo.

A já jsem musel ten jeho dech čuchat s Dinosaurem. Jo, to byly fakt zajímavý hodiny zeměpisu. Dodnes vím, kde se vyrábí jakej alkohol.

pan profesor tedy spíše preferoval naše spolužačky. Některé to věděly a na hodiny zeměpisu si brávaly kirátké sukně. To se jim dobře prospívalo. Ale stále mi bylo na panu profesorovi něco divného.

Třeba, když vás v chladném zářijovém ránu vyžene na buzerplac v trenkách a tílku a sám přijede nabalenej do zimní bundy (a bufy na nohou), tak začnete pochybovat o jeho dnes již legendární větě: "Hoši, vy nevíte, co je to zima!"

a nebudeO kom že to mluvím? Mluvím o nyní velmií slavné citové prostitutce, Ergo. Včera mi volala, že prej jestli jako na ní nejsem naštvanej. Nejsem.

Jenom žárlím. Ergo prostě nemůže být lepší v návštěvnosti, než já, slovutný Tassl! Ten Tassl, co vlastní doménu a ten Tassl co sám a dobrovolně a bez jakéhokoliv poplatku poskytuje Ergo hosting.

Tak jsme si to pěkně ze sluchátka do sluchátka vyříkali. Zjistil jsem, že od té doby, co Ergo píše o sexu a kouření, chodí jí na blog až o 200% více, než na běžný počítačový blog.

Zpochybnil jsem výsledky tohoto průzkumu, protože Ergo má stále počítadlo přístupů takové, které počítá i reload stránky jako dalšího uživatele. Kdežto já, velký Tassl mám počítadlo, které každou IP započítá pouze jednou v průběhu 24 hodin. No prostě a jednoduše: Jsem lepší :-)

A pak přišla další stránka. Ergo si hodlá předělat odkazy - zatím jsem tam já jako jediný (čím to asi bude, když jsem Ergo dělal design a hosting a vůbec mám lepší blog, než ona :-) ). Ergo to chce změnit na seznam lidí, cio čte, co s nima spala a co s nima spát bude.

vztahovej typBylo nebylo, dlouho jsem nepsal pohádku, takže si alespoň svůj další postřeh musím začít tímto dvojslovím. Všichni dobře víme, že mi úvody (ani prostředky či konce) mých článků nejdou, tak ať ten první zrádný odstavec mám pěkně za sebou.

Sedím si takhle u večeře se svojí velmi dobrou kamarádkou a ona mi vypráví o jednom svém dávném kamarádovi ze střední. Jak byl úžasnej, jak byl citlivej, jak se mu se vším mohla svěřit, a tak dále a tak dále.

A tak jsem se jí zeptal: Co se s tím kamarádem stalo? Ten popis mi vyzněl jako ženská definice ideálního chlapa, tak proč s ním není právě teď? "Víš, to nebyl vztahovej typ." odpověděla prostě. Strohý, oznamovací tón, jako když řeknete, že voda je mokrá.

A v tu chvíli jsem postřehnul svůj další postřeh. Nejen, že muži a ženy mají úplně jiný názor na vztah. Jak na slovo (viz můj článek o brokolici) tak zřejmě na samotný "akt". Nejen, že chlapi nejspíš nechtějí vztah, my muži ani neumíme rozpoznat vztahové dívky.

Někteří z nás ovšem umí rozpoznat dívky, co roztáhnou nohy hned první noc, ale já mez i ně (bohudík?) nepatřím, takže tuto pasáž holt musím přeskočit.