ŠtítekPostřehy grafomana

Motto: "Až příště budu říkat, že jsem viděl i horší filmy, budu tím myslet tenhle."Spoiler alert: Čtení následujících řádek je jen na vlastní nebezpečí, obzvláště v případě, že vás titulek mého příspěvku neodradil od úmyslu jít na tento film. Může se stát, že prozradím zápletku filmu a i jeho rozuzlení. Pokud si chcet film užít (což osobně považuji za nemožné), raději si tenhke text přečtěte až poté, co film shlédnete.

Film Mumie 3 jsem celkem vzato očekával, protože se poslední dobou vyskytuji častěji v kině, než by bylo obvyklé. Takže jsem viděl trailer na film a řekl jsem si: "Inu, proč ne?". Trailer slibuje vtipné hlášky a akci, korunovanou Jet-Li jako jedním s hrdinů filmu. Viděl jsem jak oě předchozí mumie a oba filmy se mi zatím líbily.

Problém filmu je ale ten, že nemá ani o jednu vtipnou hlášku navíc, než ty, které zazní v traileru. To je na asi tříhodinový zážitek (film včetně reklam a trailerů) poněkud málo. Také "mohutně vypadající akční záběry" z traileru mají ve fimu na vteřinu přesně dlouhou stopáž.

metrickým systémemJedu si takhle metrem a hraju si svoje oblíbené java hry na mobilu. V metru trávím poslední dobou docela hodně času, a tak se ho snažím všelijak zabít. Nebojte se, nejedná se o žádný pokus o vraždu & prostě se jednoduše nudím.

Ne, nebude to o nuzení se v metru a o tom, jak někteří lidé jsou v metru velmi vtipní. Bude to o kontrolování pasažérů.

Pro své cesty totiž používám SMS jízdenku , protože metrem teď nejezdím až zas tak často & Jedině tehdy, když má můj kolega z práce rozbité auto a nebo je rozbitý sám kolega o sobě (rozumějte nemocný)

Jednou jsem takhle vystoupil na Zličíně a tam se zrovna konaly žně. Pánové revizoři probírali pasažéry a rozdělovali je na ty černé a bílé (jak rasistické!). Většinou se mne tato rozdělování netýkají, tvářím se totiž sebejistě, protože jsem přeci bílý pasažér, že?

Ale tentokrát si pan revizor myslel pravý opak. Ukázal mi svůj odznak a požádal mne o můj jízdní doklad. A tak jsem vytáhnul svůj mobil a nechal jsem ho přečíst SMS prokazující, že jsem řádně zaplatil. Od té doby přesně vím, jak probíhá ověřování pravosti takové SMS:

a přesto můžete být slavní. Jak na to?Návod na to, jak být slavný: Konečně už to vím! Jistě si všichni pamatujete, proč jsem tento blog před cca 600 dny zakládal. Ano, bylo to především proto, abych měl tisíce a tisíce vůbec né hnusných fanynek.

V průběhu svého blogování jsem zkusil prakticky všechno. Zkoušel jsem povídky, hrozil jsem koncem blogu, či dokonce svojí sebevraždou. Ano, získal jsem si dost čtenářů, ale stále mne to nějako neuspokojovalo.

Zkusil jsem tedy další strategii. Otevřeně a bez jakýchkoli zábran jsem napsal o tom, že jsem spal s Ergo. To mi přineslo dost čtenářů, ale zase jsem o tom vydržel psát jenom asi týden.

Zas na druhou stranu; popisovat týden mé jednonoční zkušenosti s Ergo je docela výkon, nemyslíte?

Až pravý a nefalšovaný bulvár mi poskytl návod na proslavení mé osoby a získání dalších vůbec né hnusných fanynek.

Sámer Issa se rozešel s Agátou. Síla, co? Že se mají rádi a chodí spolu, věděl díky médiím každý.

A příšel jsem na to až po 24 letech a kousku životaNepsané chlapské pravidlo praví: Správný chlap má smrdět, bejt chlupatej a tak vůbec. Tohle je přeci to, co se vám, ženám líbí. Není-li to tak?

Toto pravidlo jsem použil ve svém životě. Minimálně prvních 18 let svého života. Žádný deodorant a své extrémně mastné vlasy myl jsem si pouze jednou týdně a to jsem ještě pravidlo "jednou týdně" občas prodloužil na "jednou za dva týdny."

Zval jsem děvčata na rande, případně na kafe, na Star Trek ... kamkoliv a děvčata sveřepě odmítala. Vůbec jsem nechápal proč.

Vtipný jistě jsem, milý taky jsem a jelikož jsem neustále lehce obézní, tak jsem také měkký a hebký. A ještě ke všemu jsem nádherně mužně zapáchal a vlasy jsem měl nemyté přesně tak, jak to přeci každá dívka má ráda!

Kolem osmnáctého roku svého věku začal jsem lehce používat deodoranty. Především kvůli sobě. Sice mi lehce vyhovovalo, že v mém pokojíčku zůstávaly věci přesně tam, kde jsem je umístil, ale mělo to nevýhody.

budou vás sčítatKatastrofa je na spadnutí. V posledních dnech jsme svědky prakticky hororového scénáře. Do Evropy se plíživě šíří záhadná a zhoubná nemoc, proti které není vakcíny.

Lidé ale přesto této vakcíny žádají u svých lékařů. Lékaři, nevědouce, kam se mají dále vrtnout, osočují z nastalé pandemické situace ministra zdravotnictví.

Jsme svědky hrozivých demonstrací, kdy zoufalí lékaři požadují vakcíny pro své pacienty. Ministr zdravotnictví odmítá odstoupit s tím, že ani budoucí ministr nebude schopen zajistit lidem dostatečnou ochranu proti ptačí chřipce.

Jiří Paroubek zoufale volá po pomoci snad jediného člověka, který by byl schopen v této smrtelně nebezpečné situaci zasáhnout. Ten je ovšem nedostupný, protože jak všichni víme, je právě nyní uvězněn kdesi v hlubinách Mount Everestu a není ve stavu, kdy by mohl pomoci.

Německo v tuto chvíli neprodyšně uzavřelo jednu oblast. Francie hlásí první případy postižení. Česká armáda se mobilizuje. A jelikož kapitán Strong neodpovídá na zoufalé volání, objevil se v hlavách našich MOUDRÝCH politiků zrodil zoufalý plán, který žádá zoufalá situace.

Klíh a sráz?Český národ se dělí na dvě části. Na jedny, kteří sníh a mráz nenávidí a na druhé, kteří oboje vyloženě milují. Teoreticky by se dalo hovořit i o části třetí, která se doposud se sněhem a mrazem nesetkala, což je ovšem vzhledem k místním klimatickým podmínkám a faktu, že je leden, značně nepravděpodobné.

Je ovšem zajímavé, že příslušníci těchto skupin nejsou stálí. Vezměme si například počátky zimy. To se najde málokdo, kdo by s pesimistickým výrazem ve tváři sledoval první padající bílé vločky. První nesmělé pokusy zimy o reprodukci Ladových obrázků miluje prakticky každý.

Děti s první dopadnuvší vločkou vytahují sáňky, romantici chystají buď pera na psaní romantických básní, a nebo lákají slečny do láskyplně zasněžených parků, aby jim mohli své nejnovější vyvločkované výtvory přednášet, a obměkčit tak jejich ledová srdce s vidinou milostných hrátek na lavičce.

Tento čas je kritický především pro mobilní operátory, protože MMS centra se plní k prasknutí své diskové kapacity vánočně laděnými obrázky a písničkami a pokud je slečna dále, než dva parky od romantika, musí SMS centrum snést nejnovější 160-ti znakový rýmující se zimní výtvor.

vztahovej typBylo nebylo, dlouho jsem nepsal pohádku, takže si alespoň svůj další postřeh musím začít tímto dvojslovím. Všichni dobře víme, že mi úvody (ani prostředky či konce) mých článků nejdou, tak ať ten první zrádný odstavec mám pěkně za sebou.

Sedím si takhle u večeře se svojí velmi dobrou kamarádkou a ona mi vypráví o jednom svém dávném kamarádovi ze střední. Jak byl úžasnej, jak byl citlivej, jak se mu se vším mohla svěřit, a tak dále a tak dále.

A tak jsem se jí zeptal: Co se s tím kamarádem stalo? Ten popis mi vyzněl jako ženská definice ideálního chlapa, tak proč s ním není právě teď? "Víš, to nebyl vztahovej typ." odpověděla prostě. Strohý, oznamovací tón, jako když řeknete, že voda je mokrá.

A v tu chvíli jsem postřehnul svůj další postřeh. Nejen, že muži a ženy mají úplně jiný názor na vztah. Jak na slovo (viz můj článek o brokolici) tak zřejmě na samotný "akt". Nejen, že chlapi nejspíš nechtějí vztah, my muži ani neumíme rozpoznat vztahové dívky.

Někteří z nás ovšem umí rozpoznat dívky, co roztáhnou nohy hned první noc, ale já mez i ně (bohudík?) nepatřím, takže tuto pasáž holt musím přeskočit.

jak vznikly?Jednou tydne jezdivam za krasami Ceskych luhu a haju a vetsinou to tak cinim, ze odjizdim rovnou z prace. Nu a velkym problemem byva stravovani.

Ne ze bych mel cokoliv proti T-Mobile firemni kantyne, to chran Buh! Jidlo je tam vynikajici, ale kantyna miva otevreno pouze do pate hodiny vecerni.

A ja vetsinou koncivam v sest vecer. A jako spravny chlap mam poradny hlad. Sice nedaleko meho zamestnani prodavaji ctvrtlibraka se syrem, jenze ona prodejna je tak trochu mimo cestu na hlavni nadrazi.

Tudiz to resim bagetou. A tak me napadlo: Kdo vlastne vymyslel bagetu? Jak takova bageta vznikla? A kde se poprve vyskytla?

Ja osobne jsem zastance kreacionisticky-evolucni teorie vzniku baget. Na pocatku vseho totiz byl jisty hrabe Sandwitch ze Sandwitche.

Tento vynalezavy pan totiz velmi rad hraval se svymi prateli karty. A hraval je rad a dlouho. Inu, kdyz dlouho hrajete karty, prepadne vas hlad.

Ale jak to vyresit? Zakousne-li se nas mily hrabe do stavnateho kuratka, bude mit mastne ruce a s mastnymi rukami se spatne hraji karty.

... zase ...Ráno jsem vstoupil na váhometr a ručička vážení se převážila přes 90 kilo. No to je na pováženou! Musím zvážit všechny důvody, proč váha navážila takovou cifru! Je to jasné, uvážil jsem po chvíli a ukousnul jsem si z dortu.

Bude to tím, že nejím až tak zdravě, jako jsem jídával, naoadlo mě po chvíli rozvažování. V mém jídelníčku by měla převážit zase zelenina a hlavně ... brokolice. Už jsem jí dlouho nejedl, mršku jednu.

Byl jsem sice trošku na vážkách, když jsem odhazoval slaďoučký dort v dáli. No zvažte to! Zase po dlouhé době budu jíst zeleninu. Ale nechci, aby se ze mě stala těžká váha. Tudíž je na pováženou, abych jedl zdravě.

Při vybírání vhodného jídelníčku je nutná důkladná rozvaha. Uvážit, zda toto je ještě dobré, nebo ne a pokud to není dobré, tak to, byť po chvíli váhání, z jídelníčku vyřadit.

Jak teď nad těmito odstavci uvažuji, tak jsem zjistil, že dieta je také dobrá pro vyvážený blog. Člověk má hned vyváženější představivost a své nápady ohledně jídla (o ničem jiném se mi už ani nezdá) by mohl takříkajíc vyvážet.

A jejich pohled na věcBavil jsem se takhle s Borowillskou veverkou a ona se mi chlubí: "Budu si kupovat novej discman!" A já samozřejmě velmi zvědavě odpovídám: "A jakej?"

Nu a ona na to: "Takovej ten červenej." Když jsem se jí zeptal na bližší technické specifikace onoho červeného discmana, tak jsem z ní velmi zdlouhavě dostal, že to umí "empétrojky" a že u toho jejího vysněného modelu byly dva řádky technických specifikací, které okamžitě zapomněla.

A tak jsem zase něco postřehnul. Postřehnul jsem ženský náhled na techniku okolo nás. Když jsem se jedné své kolegyně zeptal, jaký má počítač, tak mi odpověděla, že má takovej šedivej.

Zeptal jsem se kolegy a odpověděl: "Athlon 2000+ 512 MB RAM, ATI Radeon 9600 Pro, 60 Giga hárdu." Je ovšem zajímavé, že ta druhá odpověď pro mě byla mnohem hodnotnější.

Je fakt zajímavý tento pohled žen na svět. Mají modré mobily, černou televizi, červený discman ... a vůbec je nezajímá, co je uvnitř. Hlavně, že to skvěle vypadá.