Text

Neklikat! Čtení na vlastní nebezpčí!Já vás varoval...

Nedávno jsem své drahé vyprávěl jeden příběh, co bych ho chtěl sepsat. Vyprávěl jsem jí jenom kostru, jak to asi vidím, ale i tak byla nadšena. Pak jsem samozřejmě neměl dostatek času na to, abych ten příběh sepsal. Třeba proto, že jsem taky byl na Modré session ... a tak vůbec. Příběh v mé hlavě ale i nadále zůstal.

Zdálo se mi o něm.

Ve dne vidím výjevy z onoho příběhu.

Aby bylo jasno, moje sny jsou barevné, plastické, širokoúhlé a brutálně realistické. Tak reálné, jako kdybych tam byl. Ačkoliv někdy sám sebe vidím ze třetí osoby, tak jakmile se mi něco stane, většinou se ze snu velmi rychle budím. Před očima mi kolují hrdinové, kteří zatím nemají jména. Pojmenovat hrdiny příběhu je pro mě noční můrou. Příběh vytvořím třeba během dvou minut, ale jakmile dojde na jména a popisy osobností ... neumím to a nemám to rád.

A dnes mám dostaek času na to, abych ten příběh začal sepisovat.

Napsal jsem dva odstavce.

Bez modrých koblih na rautu ... Aneb report z akcePřátelé, právě jsem se vrátil z akce!

Už jsem se o tom pochlubil a teď to ještě zhodnotím zpětně.

Akce se konala v hospodě La fabrika, jejíž okolí mi připadlo poněkud povědomé... Ano, je to poblíž pražského výdejního místa obchodu Alza! Z akce se velmi rychle vyklubala marketingová akce firmy Skype.

A nebylo to o tom: "My jsme Skype a máme tyhle fičury!" Akce byla o tom, že Skype se také chtělo předvést jako softwarová společnost. Proto asi to síto na začátku. Aby se člověk na akci dostal, tak musel prokázat znalosti ze světa IT. A samozřejmě být mezi dvěma sty nejlepšími. (To připomínám jenom proto, abych čtenářstvo upozornil na to, jak jsem dobrej)

Místo bylo stylově modře osvětleno a všude byly hostesky s modrými tričky. Jídlo i pití bylo zdarma, což bylo první příjemné přivítání na akci. I prostory La fabriky vypadají dosti stylově. Že by šlo o předělanou továrnu?

Všeobjímající lásky a léčení Matky ZeměNěkteří již víte, jiní ještě nevíte, nedávno Dínen a moje drahá spustily web Bohyně. Já osobně jsem se poněkud obával, že minimálně prvních pár měsíců to bude two-woman show, protože každý projekt se musí nejprve rozjet, a až pak nabere lidi. Ale stalo se něco, co jsem neočekával.

... Pohanská kniha slov :)Je mi ctí na svém blogu upozornit pohanskou veřejnost na nový počin z webu Bohyně. Pro nekomerční a studijní účely je zde uveřejněna Pohanská kniha slov, jejíž autorkou je Eliza Fegley.

Jedná se o poněkud útlou knihu, ale zato plnou různých motliteb, písní a veršů s především pohanskou tématikou, doplněnou o ilustrace autorky.

Samotná publikace umístěná na webu Bohyně je překladem z anglického originálu, někdy přebásněným, jindy lehce pozměněným, aby v češtině měly motlitby a básně pokud možno zachovánu rytmiku. Jako pomocník na daném projektu nemohu dobře zhodnotit kvality daného díla, na své vlastní dítě se přeci rodič dívá poněkud jiným pohledem, než na jiné.

Za sebe musím říct, že u tohoto díla jsme dodrželi mnou několikrát připomínané pravidlo a kniha ležela asi půl roku přeložená v šuplíku. Tedy dost dlouhou dobu, abych kompletně zapomněl obsah daného díla. I po půl roce jsem byl s přeloženým výsledkem spokojen. Snad nezůstanu osamocen :)

Je těžké bavit se s debilem, protože na tvé úrovni tě nepochopí, ale pokud sestoupíš na jeho úroveň tak tam tě uřve a ukope, protože tam má mnohem víc zkušeností, než máš ty.

P.S.: Kolik lidí si myslí, že ví, o čem budu psát?...A kolik lidí se po dočtení tohoto článku zmýlí?

Na úvod nutno podotknouti, že jsem "vyléčený volič ČSSD." Sociální demokraty jsem volil prakticky stále, zlom nastal až v posledních parlamentních volbách, kdy jsem volil Zelené a připadá mi, že to bylo rozhodnutí "z bláta do louže." V posledních krajských volbách jsem již byl obyvatelem kraje, kde kandidoval David Rath, takže rozhodování bylo nasnadě: Modrá je dobrá.

A ačkoliv jsem volil ČSSD, také jsem vnímal politickou kampaň stran jiných, především ODS. A ano, musím říci, že mě vždy oslovila a ODS procházela v mých osobních rozhodování až do finále.

... je důležitéJsem Růžový králíček. Sice jsem vlastně Červený, protože z hlediska své práce už s Růžovým nemám nic společného, ale kdež. Růžový králíček je totiž ve světě pohanů terminus technicus. Znamená prakticky to samé, jako znamená "lama" ve světě IT. Inu, ani počítačovým adminem se nelze stát ze dne na den, takže svoji růžovou srst beru zatím jako zamozřejmost a snažím se pracovat na tom, abych osrstění co nejrychleji shodil.

Jelikož z pohanství nejsem živ, musím taky pracovat a stýkat se s normálníma lidma. Normální lidi si pro zdejší potřebu nazvu Harrypotterovsky: mudlové. Lidi, co si myslej, že magie neexistuje, dokonce nejsou schopni připustit, že by mohl existovat byť jeden jediný Bůh.

Domácí úkol: Než začnete komentovat, zeptejte se svých rodičů a svých sousedů, co si myslí o satanismu. A co si myslí o lidech, kteří podporují statanisty, případně jsou satanisty podporováni.

V rámci svého shazování srsti jsem se rozhodl, že se taky nějak v pohanství budu angažovat. Takže kromě již zmíněného webu Bohyně.net, ve kterém mám taky prsty (a je to vidět, protože jsem hovno kodér), jsem se rozhodl, že bych se mohl nějak socializovat. Zapojit se do nějaké pohanské skupiny.

A platí se u zvěrolékaře taky regulační poplatky? Co na to David Rath?Moje drahá jednoho dne přišla domů se zajímavou zprávou: To, že existují homeopatika pro lidi, jsem věděl už dávno. Ale že existují homeopatika i pro naše chlupaté miláčky, to jsem ještě nevěděl. Článek prý pravil něco o tom, že zkušený zvířecí homeopat (to zní jako sexuální úchylka, co?) je schopen vašemu miláčkovi předepsat například léky proti tomu, aby vám už neokusoval futra v baráku.

Nejprve jsem ze srandy zahlásil, že jestli takové homeopatikum bude brát náš pes, tak já chci taky. Jen si to představte: V práci:

Já: Zapíjím nějaký prášek. Kolega: "Co to je?" Já: "Ále, léky proti tomu, abych neokusoval futra." Kolega: "Cože?! Ty doma okusuješ futra?" Já: "Ne, ale náš pes to bere, tak já chtěl taky."

Jenže pak jsem si představil, jak by to viděl Maxipes Fík, neboli náš pes. Jak již jistě víte, tak svého psa venčím prakticky jenom já, a tak vím, jaké má Maxipes kamarády - a hlavně kamarádky. Jsme chlapi, tak budeme primárně chodit za ženskejma, no ne? Tak na další naší procházce by to vypadalo asi takhle:

Malé zamyšlení nad stavem začínajících umělcůVčera se na mém oblíbeném diskusním webísku objevil nováček. Že si založí thread na téma romantických básniček, protože se s ním rozešla holka a on nemá komu již ony romantické básničky posílat či přednášet a nemá se komu svěřovat.

I přišlo osazenstvo webísku (i se mnou) a jali jsme se z daného uživatele dělat si prdel. Osobně si myslím, že si daný uživatel nic jinýho nezasloužil. Zvlášť, když někam přijdete a očekáváte, že se ostatní budou nějak chovat. Zvlášť na webu, kde je podstatná část uživatelů značně ujetých a někteří si zakládají svoje renomé na tom, že jsou ujetí, divní a cáklí.

Už chápete, proč tam tak rád chodím?

Daný uživatel si nejprve myslel, že máme něco proti jemu osobně. Začal nadávat, což zbytek osazenstva jenom více pobavilo a byli jsme zlí a oškliví a strašně jsme si to užívali. Tedy, alespoň já. Pak daný uživatel začal brečet a tři hodiny teatrálně "odcházel" protože ho přeci nikdo nemá rád. O to víc ho překvapilo, že na tyhle hlášky slyšel jedině: "tak běž už do prdele a neotravuj tady."

IT-styleExistuje mnoho lidí, kteří tvrdí, že příroda je fajn. Ba co víc, existují lidé, kteří milují přírodu. A co hůř, pokud mají rozhádaní pohani vůbec co společného, je to jejich převědčení, že bychom měli milovat Matku Přírodu (potažmo Matku Zemi) a všelijak se o ni starat a tak nějak se na ni napojovat. Což o to, ekologie? Fajn. Příroda? Proč ne. Napojení se na přírodu? Co to kur ... uhm, co to jako je?!

Jsou lidé, co si myslí, že napojení na přírodu rovná se svléknout si veškeré (opakuji, veškeré) ošacení a vběhnout do nejbližšího lesíku a nechat se bujnou florou laskat na všech záhybech těla.

Tak takový lidi bych, vážení, vyhnal v tomhle mrazu někam do hodně pichlavýho křoví.

Samozřejmě, že nahatý.

Což o to, takhle v červnu, nebo ještě lépe v průběhu slunného červencového dne, až bude plus třicet ve stínu a nikde žádnej stín, rád obnažím své tělo a vystavím své vnady laskání samotné matky Přírody.

v PrazeA je to tady, Tasselhof píše další více méně nábožensky založený text, tudíž ti, co si doposud o mně mysleli, že jsem víceméně normální, budou mít naprosto jasno v tom, že se mýlili.

V pátek večer zúčastnil jsem se svého prvního Pubmootu PFI-CZ. Okamžitě jsem pochopil pár věcí: Ačkoliv mě vlastně nikdo nezná osobně, okamžitě jsem byl "zaškatulkován" mezi ty špatné (muahahaha!!!), protože jsem si dovolil přijít v doprovodu dvou aktuálně neoblíbených čarodějnic. Tudíž místo pozdravu dostalo se mi věty "Váš stůl je támhle" a na "socializaci" se mezi pohany jsem raději zapomněl a bavil se s těmi, co měli o moji přítomnost zájem a nepředstírali, že jsem pouze vzduch.

Pubmoot byl docela zajímavý. Nevím, jestli ho mám považovat za "běžný" průběh pubmootů, protože i já jsem přišel hlavně kvůli zahraniční návštěvě: Českou kotlinu navštívila Wiccanská velekněžka a koordinátorka mezinárodní Pohanské federace, Morgana, v doprovodu maďarského národního koordinátora, Saddie, což byl podle mého názoru velmi příjemný a milý (temný?) mág.