Text

...iPhone je tu a jak jistě víte, rozhodl jsem se sepsat svůj iPhonový deníček. Psáno 2. srpna 2008

Den třetí: pátek 1.8.2008

Využíváme služby kolegy, který nastoupil před měsícem a usidlujeme ho v naší kanceláři. Jeho úkol? Flashnout všech těch asi 50 iPhonů, co včera přišlo, do onoho "operátorského" firmware, který umožňuje ruční změnu APN. Ze včerejška víme, že jeden telefon zabere asi 20 minut, proto kolega dostává přiděleny tři počítače a dělá tři telefony najednou.

$$OBR359372$$

...iPhone je tu! A to už oficiálně, takže jsem se rozhodl udělat si tak trochu soukromý deníček o tom, jak jsem s Velkým Růžovým iPhone spouštěl do oběhu. Strašně mě svrbí prsty, abych tyhle informace odpublikoval už ve chvíli, kdy je píšu, ale tak trochu ctím firemní tajemství.

A tak to dělám tak trochu šalamounsky: Jelikož vím, že ve chvíli, kdy se doopravdy bude iPhone prodávat, si toho budu pamatovat fakt málo, rozhodl jsem se napsat si tyhle blogposty nejdřív na pevný disk svého Hugouše a potom je naprogramovat pěkně den po dni, tak jak se to dělo. Jenom samozřejmě s časovým spožděním.

Samozřejmě platí, že ve chvíli, co tohle píšu, píšu, že tohle píšu a nevím, kolik toho napíšu :) Tak doufejte, že dílů bude víc, než jenom tenhle jeden :)

Předmluva: Psáno 2. srpna, některé informace se mohly třeba změnit. Ale naschvál to nechávám tak, jak to nadatlím, třeba to bude s odstuem času zajímavější pro čtení.

Den první: středa 30.7.2008

tak asi začneme s deníčkem, ne? :)Tak a je to tady. iPhone se začal prodávat a já jsem tak trochu zaspal. Tenhle první a vlůastně taky poslední příspěvek o iPhone jsem chtěl napsat na půlnoc, ale jaksi jsem zaspal :)

$$OBR359159$$ A takhle to vypadá ve finálním podání od Velkýho Růžovýho

Jak už jsem psal, tak s iPhone právě teď žiju už dvacet dní. A to jako uživatel, ale hlavně jako tester a tvůrce interních návodů a manuálů a nastavení na tento telefon.

Posledních dvacet dnů bylo fakt hektických. Mých osm hodin práce pro Velkýho Růžovýho mělo vždy stejného jmenovatele: iPhone. Rozhodl jsem se proto, že si budu psát deníček o tom, jak se iPhone chystal, abych pak zpětně mohl bavit své početné čtenářstvo (všechny tři uživatele).

Těchto příspěvků se mi nakonec podařilo napsat pět. Mám je doma na disku, takže až příjdu večer domů, tak do Bloguje naprogramuju na každý den jeden příspěvek. Každý jsem nechal tak, jak jsem ho napsal, bez faktických, či jakýchkoliv úprav. Samozřejmostí je, že jsem do každého příspěvku napsal, kdy vzniknul, takže sui budete moct přečíst, co jsem kdy dělal a o tomhle přístroji věděl.

Ano, další IT/Linux článek s úderným titulkem :)V neděli jsem narazil na jeden zajímavý článek. Je to možná vůbec poprvé v ČR, co se někomu povedlo dojednat vrácení OEM licence Windows Vista.

Dneska se totiž zdá, že zákazník má jenom dvě možnosti: Buď si koupit PC sestavu / notebook s předinstalovanou Vistou a nebo nekoupit vůbec. Notebooků bez OS je na trhu poměrně málo a tak my hračičkové pláčeme :)

A už není proč plakat, stačí totiž: 1.: Neuvěřitelná trpělivost 2.: Velká houževnatost 3.: Prudičský talent

A máte, co jste chtěli :)

Kdo chce vědět víc, přečte si následující článek: Vrácení licence Windows

Komentáře přidávejte k původnímu článku

Sice si poněkud protiřečím, ale mě to nevadí, protože jsem se rozhodl psát úderné titulky, víme?Jsou dvě vlastnosti systému linux, které považuji za naprosto geniální: 1.: Oddělení uživatele systému od jeho administrátora 2.: Oddělení uživatelských dat od systémových na jinou logickou partition

Ano, dvojka nemusí vždy platit, ale pokud necháte svoji linuxovou distribuci nastavenou na "defaults", tak prakticky vždycky nalije /home na jinou logickou partition, než kořen

Je pravdou, že např. Windows Vista se o jedničku přinejmenším pokusily. Ale "řízení uživatelských" účtů je spíš "pruzení uživatele" než jakákoliv účelná ochrana před instalací nevyžádaného software. Ale to není až tak podstadou mého článku, podstatou je tento příběh.

Napsal mi dnes můj známý, že si naunstaloval antivirus a že neví, jak se ho zbavit. Po několika minutách páčení jsem z něj dostal celý příběh: Na netu hledal nové díly svého oblíbeného seriálu a vyskočila na něj hláška, že má zavirovaný počítač ... a tak kliknul na OK a načetla se mu stránka, kde se nacházel jakýsi antivirus.

loučení je loučeníKdyž už jsme u těch loučení, tak bych asi měl vybalit to hlavní, co se stalo. Dal jsem výpověď Velkýmu Růžovýmu. Proč?

Jmenuje se to syndrom vyhoření.

Když v jedné firmě pracujete už pět let, tak ji poněkud vnímáte jinak, než před těmi pěti lety. A nejste schopní určit, zda je to jenom váš dojem a nebo objektivní pravda. Když si vaši kamarádi stěžují na vašeho zaměstnavatele a vy nevíte, co jim říct na jejich řeči o zločineckých organizacích případně vydřiduších s hubou plnou reklamštiny.

Už slyším řeči v diskuzi: Když proi ně pracuješ tak s tím souhlasíš.

Moje známá pracuje pro policii. Znamená to, že tím, že s ní kamarádím, podporuju policejní stát? Moje drahá obchoduje s Čínou. Takže podporujeme totalitářský režim, který se nezastaví ani před mučením lidí?

Hm, poněkud silné plky taskhle na úvod.

...A je to tady. Sice jsem to mohl očekávat, že tehdá mladý a generační web Raketa.cz záhy skončí. Její administrátoři se totiž na onom webu naposledy vážně vyskytovali kolem roku 2002. Od té doby to tam jaksi umíralo.

Je smutné, že začátky mé online kariéry jsou pohřbeny. Raketa je server, kde jsem potkal ajax a začal kvůli ní blogovat. Potkal jsem tam například i skřítě, matějčíka a spousty dalších...

Jo, některé věci se zřejmě již nevrátí...

Je mi smutno. Přišel jsem o velkou část své historie. I když to byl web, kam jsem už nechodil, přesto je mi smutno...

Sbohem, Raketo.

EDIT: Ještě jsem zapomněl. mikeF vzkazuje, že se prý "přeživší" Rakeťáci shromažďují na wortex.cz

A ne, není to "koupit nebo nekoupit"Tak už se to provalilo. iPhone 3G míří do Česka. A já mám fakt dilema. A opravdu to není dilema typu "koupit nebo nekoupit?". Je to dilema "napsat, nebo nenapsat?"

A jsme zase u toho. Modří už vědí, že pracuju pro Velkýho Růžovýho. A pracuju na takovým zajímavým oddělení, kde mimo jiné máme nový mobilní telefon tak čtrnáct dní až měsíc před uvedením na trh. A to se týká i tohodletoho bumbrlíčka, kterej je ještě zajímavější tím, že kolem něj všichni lítáme a hrotíme ... a tím pádem, když u něčeho trávíte osm hodin svého času, poněkud vás svrbí prsty, abyste o tom napsali.

Jenže.

Jenže já si nejsem úplně tak jistej tím, že neporušuju nějaký to tajemství. Apple je na to tak drsně tajnůstkářskej, že i to, že jsem si iPhone 3G vzal domů je proti snad všem pravidlům. A navíc bych mohl způsobit negativní vlnu a nikdo by si iPhone nekoupil (kéž by).

A tak mám dilema tohoto typu: a) Psát svoje prožitky ohledně iPhonu hned teď? b) Psát, ale až poté, co bude iPhone uveden na trh? (22.8) c) Psát až po prvním září? (Vysvětlím někdy jindy) d) Nepsat.

Motto: "Až příště budu říkat, že jsem viděl i horší filmy, budu tím myslet tenhle."Spoiler alert: Čtení následujících řádek je jen na vlastní nebezpečí, obzvláště v případě, že vás titulek mého příspěvku neodradil od úmyslu jít na tento film. Může se stát, že prozradím zápletku filmu a i jeho rozuzlení. Pokud si chcet film užít (což osobně považuji za nemožné), raději si tenhke text přečtěte až poté, co film shlédnete.

Film Mumie 3 jsem celkem vzato očekával, protože se poslední dobou vyskytuji častěji v kině, než by bylo obvyklé. Takže jsem viděl trailer na film a řekl jsem si: "Inu, proč ne?". Trailer slibuje vtipné hlášky a akci, korunovanou Jet-Li jako jedním s hrdinů filmu. Viděl jsem jak oě předchozí mumie a oba filmy se mi zatím líbily.

Problém filmu je ale ten, že nemá ani o jednu vtipnou hlášku navíc, než ty, které zazní v traileru. To je na asi tříhodinový zážitek (film včetně reklam a trailerů) poněkud málo. Také "mohutně vypadající akční záběry" z traileru mají ve fimu na vteřinu přesně dlouhou stopáž.

ale přesto: LINUX RULEZZZZ! :)Tohle je příběh o prosbě o pomoc, která nebyla vyslyšena. Tohle je jeden z TĚCH příběhů, kdy se na první pohled nemohoucí hrstka vystrašených sedláků přeformuje do jednolité a soudržné skupiny lidí, kteří bojují proti Zlu s velkým Z. Ano, tohle je příběh, vedle kterého Odyssea bledne závistí a Star Trek ztrácí šmrnc. Tohle je příběh pro kapitána Stronga.

Jenže.

Jenže hlavním hrdinou jsem kupodivu já sám. A o to je to zajímavější.

Jak jsem se linuxově-lamě zeptal na svém cool bložínku, tak jsem o sobě prozradil opět něco ze své intimní soukromé sféry:

1. Používám linux
2. A umím to jenom zapnout a vypnout
3. Zálohovat má smysl
4. A to i když používáte linux