Text

restyTáákže, kde začít... Asi u předchozího příspěvku. Ty Depeche Mode. Enjoy the silence jsem samozřejmě slyšel. Zas tak špatný to se mnou není. Ale slyšel jsem nějakou předělávku tohodle hitu, tak jsem si říkal, že to nejsou čistokrevný Depeche Mode.

Enjoy the Silence mám dokonce nastavený jako vyzvánění na mobilu. Teda jako zvuk budíku. Takový prostě sado maso, když vás ráno budí "enjoy the silence."

No, to by byl jeden rest. Teď druhej: Musím si trošku šťouchnout do Dinosaura. Pozval jsem ho totiž na film Wallace a Gromit: Prokletí králíkodlaka. Doufám, že tyhle kreslený postavičky znáte.

Jestli ne, tak na ten film rozhodně běžte. Myslím, že se vám to bude líbit. I Dinosaurovi se to líbilo. Celej film se smál na celá zaplněný kino.

Dokonce se smál tak, že čtvrtina osazenstva hlediště se zvedla ... ale to spíš ten pán asi potřeboval na záchod. A na konci mi ten Dinosaurus jeden dinosaurovatá řekne, že to teda nemělo zrovna tu hlubokomyslnou hloubku. Praštit ho něčím!

Dnes poprv# slysim celou pisnicku Depeche Mode. Tak konecne vim, co jsou zac. Celkem hezky. Hlavne to video.

[tasselhof]

Stochasticke modelovani neni o tom, ze dostaneme hlinu a modelujeme stochy. Ale o cem to je,fakticky nevim.A tes se na nov#ho Stronga!Mam napad!

[tasselhof]

ve StředoměstěBylo nebylo, ale spíše bylo než nebylo, protože jinak bych to nemohl vyprávět. Za devatero lesy, devatero řekami a devatero horami žila byla pohádková říše. A přesně ve středu té říše žilo bylo město Středoměsto.

Bylo to město velké a honosné. Lidé zde chodili oblečeni jenom do nejlepších oblečení, jako kdyby chtěli svému okolí ukázat svoji vznešenost a učenost. Ve své pýše město hledělo jen samo na sebe a úplně zapomnělo na své okolí.

Lidé ze Středoměsta zapomněli, že jsou stále v pohádkové říši. Že nedaleko je les plný pohádkových skřítků a jiných stvoření. Středoměsto přestávalo na tyto bytosti věřit a to je pro pohádkové bytosti to nejhorší, co se jim může stát. První to začali pociťovat skřítkové, protože jsou ze všech bytostí nejmenší.

I sešli se skřítkové a šotkové jednoho parného letního dne na duhovém paloučku kdesi uprostřed lesa. Stařičký skřítek dědeček pohlédl na sněm mladých a rozdováděných skřítků a i on sám pomalu viděl, jak mu blednou před očima. Lidé je ke svým životům tam ve velkém, zářivém Středoměstě už asi nepotřebují, proto pomalu mizí.

... zase ...Ráno jsem vstoupil na váhometr a ručička vážení se převážila přes 90 kilo. No to je na pováženou! Musím zvážit všechny důvody, proč váha navážila takovou cifru! Je to jasné, uvážil jsem po chvíli a ukousnul jsem si z dortu.

Bude to tím, že nejím až tak zdravě, jako jsem jídával, naoadlo mě po chvíli rozvažování. V mém jídelníčku by měla převážit zase zelenina a hlavně ... brokolice. Už jsem jí dlouho nejedl, mršku jednu.

Byl jsem sice trošku na vážkách, když jsem odhazoval slaďoučký dort v dáli. No zvažte to! Zase po dlouhé době budu jíst zeleninu. Ale nechci, aby se ze mě stala těžká váha. Tudíž je na pováženou, abych jedl zdravě.

Při vybírání vhodného jídelníčku je nutná důkladná rozvaha. Uvážit, zda toto je ještě dobré, nebo ne a pokud to není dobré, tak to, byť po chvíli váhání, z jídelníčku vyřadit.

Jak teď nad těmito odstavci uvažuji, tak jsem zjistil, že dieta je také dobrá pro vyvážený blog. Člověk má hned vyváženější představivost a své nápady ohledně jídla (o ničem jiném se mi už ani nezdá) by mohl takříkajíc vyvážet.

Dinosaurus, pivo, medovina ...Včera večer se od osmi konal velký bombardéří nálet na Ácéčko. Přišel jsem tam já a Dinosaurus a asi tak dvacet dalších lidí. Jinými slovy návštěvnost teda nic moc.

Ještě, že tam ten Dinosaurus byl. Jinak bych se asi neměl o čem pořádně bavit. A řeknu vám, vážení, tentokrát to byl pěkně hlubokomyslný plk.

Představte si debatu o rozsahu tak desetkrát delší, jak můj plk o stylu a asi třikrát tak hlubší. To byla teda fakt síla.

A byla by to asi ještě větší síla, kdybych neměl tak velkou touhu se ožrat a zároveň se ztrapnit. Zúčastnil jsem se soutěže v pití Red Bull metrovým brčkem ... a nezvítězil jsem.

Holt jsem asi měl slabou motivaci, či co. A pak mi moje kolegyně z práce (co jsem jí v AC náhodou potkal) to brčko zlomila. Nádherné, růžové brčko v T-Mobile stylu a ona mi ho zlomí.

Hezké taky bylo, že se o nás zajímaly dvě vůbec né hnusné dívky. První byla ta ona kolegyně a druhá byla Dinosaurova spolužačka.

Dokonala kombinace pro dokonaly vecer. Litujte toho, ze tu ted nejste, vsichni Hradecaci!

[tasselhof]

a nebo v něčem jiném?Mám takovej pocit že se pořád plácám od ničeho k ničemu. Snažím se tu sepsat něco dokonalého. Něco, co bych mohl nazvat Dílem. Dílem s velkým Dé. Něco, pod co se budu moct podepsat i za padesát let.

Prostě stále pořád chci, abyste se jednoho dne podívali na text a řekli si: "Jo, tak tohle sepsal Tasselhof." No, prostě jednoduše řečeno, chci bejt dost nechutně slavnej. Chci být Někdo.

A tajně jsem doufal, že díky blogu se tak stane. Asi jsem podlehl bludu začínajících bloggerů. Prostě jsem si myslel, že jakmile založím blog, tak budu slavnej. Jenomže pak jsem hned zjistil, že to není jenom o tom ten blog založit.

Ten blog musíte ještě psát a musíte ho psát tak, aby vám sem chodili lidi. To byla u mě velká neznámá - jak já vlastně budu psát svůj blog? Světélkem naděje mi svitla Ajax.

To ona to byla, po kom jsem se zpočátku opičil. To ona to byla, kdo mi ukázal styl, jakým je možno se ubírat. Její první příspěvky mě přinutily založit si blog a můj úplně první příspěvek je zcela ve stylu Ajax.

A pak jsme přišel na to, že na to nemám.

včerejšekVšechno to začalo zvoněním budíku. Jak jinak, zě? V průběhu pracovního týdne holt budí budík a o víkendu je budík zamknutý na sedm západů. Včera budík ovšem budil obvzvláště naléhavě.

Byl jsem totiž objednán do Budovy 17 za svojí Doktorkou. Měla mi předat výsledky krevních testů, co mi dělala naposledy. Prostě ověření, na co vše jsem alergickej.

Byla celkem zklamaná. Krevní testy totiž ukázaly, že nejsem alergickej na nic. Jenom by mě teda celkem zajímalo, proč kýchám, když si ráno nevemu Zodac, potažmo Zyrtec.

Ovšem prý kožní testy reakce a krevní testy se doplňují, vytáhla trumf z rukávu Doktorka a hned mi nabídla nějaké jakési alergenní terapie s dobou trvání tří až pěti let.

Má vůbec cenu u tak slabého alergika, jako jsem já, přemýšlet o téhle léčbě? Dokud to pokryje jeden Zodac denně, tak si myslím, že není co řešit.

tvařme se, jako že se nic nestaloJooo, mělas pravdu, Ergo. Malej, tak maximálně sedmiletej parchant. To jsem já. Doufám, že se na mě moc nezlobíš ... holt přehnané reakce jsou mojí slabou stránkou.

Možná, že by se hodilo zopakovat fakta, která známe:

Tasselhof je grafoman Tedy, tasselhof píše stále, píše rád a píše o všem.

Tasselhof nemá talent Ano, píše rád a často, ovšem píše špatně. To mějte na paměti, když jakékoliv jeho texty čtete

Tasselhof se chová jako malej parchant To snad ani nepotřebuje komentář

Tasselhof strašně nerad maže svoje příspěvky na blogu Takže s tíém včerejším to jsou dva smazané příspěvky za celou historii blogu. Věčná škoda jich.

Tasselhof má až moc rád svůj blog A nechce se mu ho rušit.

Takže: Omlouvám se za minulý příspěvek, z hlediska toho, že píšu špatně se to dalo očekávat. Tvařte se jako že nic ... nebo spíš jako že jste to všichni očekávali.