Enigma room z MindMaze
Ačkoliv jsem si za život zkusil jeden jediný LARP a ještě k tomu to byla dřevárna, tak bych se celkem rád k nějaké živé akci vrátil. A nedávno přišly do Prahy takzvané Escape Rooms.
O co jde?
Když se podíváte do diskuzí pod článkem o očkování, tak vám připadne, jako by se svět dělil na dvě skupiny lidí: Jedni, co se zastávají očkování prakticky vždy a všude. No a pak ti, co očkování považují za největší zlo na této planetě. Nepatřím ani do jedné skupiny.
Stále se mi daří něco, na co jsem neskutečně pyšný: Každý pracovní den, v devět ráno, mi vychází článek, který jsem splodil na klávesnici svého počítače.
Přemýšlel jsem o důvodech, proč se mi to daří. A o první se podělím: Umění odejít od rozdělané práce.
Tak co, přijali jste moji třicetidenní výzvu? Vím, jaký strach teď máte. Viděl jsem ho totiž na vlastní oči:
Pondělí ráno, vystupuju z metra a potkávám na nástupišti svého kolegu z Irska. pozdravíme se a cestou z metra do kanceláře se bavíme ... Ani už si nepamatuju o čem. O práci, asi.
Obrovská hala je do posledního místa zaplněná. Americké vlajky vlají a konfety padají ze stropu. Moderátor ohlásí očekávanou zprávu: "Dámy a pánové, prezident Spojených států Amerických!"
Twitterem se mi dostala statistika, že průměrný Čech vypije za rok 375 šálků kávy. Nejdřív mi to připadlo jako celkem velké číslo, ale pak jsem začal uvažovat:
Potkal jsem na chodbě spolužáka z vejšky. Vzpomněl si na mě a dokonce i věděl, jak se jmenuju.
Vždycky mě taková setkání překvapí. Obecně mám celkem problém si lidi pamatovat, ale vždy mě překvapí, že si lidé pamatujou mě.
