ŠtítekZ Tasslovické kroniky

Aneb, když někdo neví, jestli si to má objednat a udělá si z vás pokusnýho králíka ;)Jeden ze svatebních darů, co jsme dostali, byla partnerská masáž, spojená s večerem při svíčkách a relaxační hudbě. Důvod daru jsem začal tušit už při obdarování, bratr si s partnerkou chtěli (chtějí?) udělat hezký večer, akorát tak trochu netušili, jak by taková partnerská masáž probíhala, tudíž potřebovali nějaké pokusné králíky.

A jaká je lepší příležitost, než něčí svatba, že? :)

Psa Maxipsa jsme měli na prázdninách u příbuzných, takže jsme měli volné večery a hlavně žádné starosti, jak s chudákem psem, co někde doma čeká na to, až ho někdo vyvenčí. Využili jsme situace a hned jsem volal do regeneračního centra Perla, abych si zajednal nejvhodnější termín.

Moje IT já se sice trošku při pohledu na jejich stránky zhrozilo, trochu mi Perla totiž připomíná jedny z mých prvních stránek, co jsem si vytvořil ve Frontpage (já vůl je smazal, dneska bych se jima chlubil :) ). Ale tajně jsem doufal, že neexistuje spojitost mezi divným designem webových stránek a kvalitou provedené masáže.

Naštěstí spojitost opravdu neexistuje :)

Aneb poděkování kamarádovi za ochotuSe svojí drahou jsem už nějaký ten pátek žil "na hromádce." Nebo "na psí knížku." A čím déle jsme spolu byli, tím víc lidí si myslelo, že jsme svoji. Připadalo mi to celkem vtipný a nikoho jsem neuváděl z omylu. A když jsem z omylu neuváděl čím dál tím víc lidí, tak jsem si řekl.

Ale vlastně ... proč ne?

Jenže, aby si vás sličná slečna vzala, chce to nějaký ten zásnubní prsten. To dá rozum, ne? Protože kdybych slečně řekl, že si ji chci vzít jakože jen tak, tak by mě jistojistě poslala ke kolegyni z práce na návštěvu.

Jo, říkal jsem vám, že moje kolegyně bydlí v Prčici? :) Ale zpět k tématu.

Začal jsem nenápadně obcházet různá šperkařství a nemohl jsem si vybrat. Nevím, jak vám, ale mně připadaj prstýnky z běžných šperkařství na jedno brdo... Stejně hnusný zlatý prstýnky, stejně divný platinový prsteny se stejně nenápaditýma kamenama. Prostě hnus, velebnosti.

na vedomost se dava ze jsem dnes vstoupil do svazku manzelskho

[tasselhof]

...Moje dobrá kamarádka má rodiče maloměšťáky. A občas mi o nich vypráví, jak se chovají. Hlavně stylem "aby nás nepomluvili." Takže když si jejich sousedka jde půjčit čtvrt kila mouky, dají jí raději kilo. Aby je nepomluvili. A tak dále a tak dále.

Občas mi připadá, že jsem s kamarádkou sourozenec, protože mám fakt šílený rodiče.

Zaprvé, mám extrémně akční mámu. Například když jsem dostudoval, tak mi moje akční maminka domluvila hned tři pracovní pohovory. Jenom proto, že jsem se doma zmínil, že bych chtěl přestat být infolinkařem a začít svůj inženýrský titul využívat třeba nějak jinak, než tím, že budu zvedat telefony.

Posledních několik víkendů trávím doma v Hradci Králové, u našich rodičů. Především proto, že ze země za Velkou Louží přijel můj letitý kamarád, Old Shatterhand* a tak jsem se od něj hodlal dozvědět pár nových novinek. Takže to opět začalo.

Nejprve jsem ho pozval na grilovačku u nás doma. On přitáhnul flašku (má podobnou maminku). Na oplátku jsem byl pozván na grilovačku já. Hádejte co. Musel jsem s sebou vzít něco na pití, aby nás nepomluvili.

Ano, i já jsem se spustil s bloggerskou lavinou.Víte jak dlouho je to tomu, co by na blozích proběhla nějaká lavina? A víte, jak je to dlouho, co jsem se nějaké zúčastnil? The 7 Link Challenge je po dlouhé době lavinou, která se začala šířit do Česka (vyzvala Eliška Hutníková) a já jsem se rozhodl ji podstoupit. Pokud vás to inspiruje k ublognutí, tak hurá na to! :)

Můj první post Před tím, než jsem si založil blog, tak jsem samozřejmě psal. Ale bohužel projekt Kult Fantazie je už definitivně mrtev a ani přes webový archiv nic nedohledám ... A tak vám místo toho prezentuji své dílo z roku 2002: Manifest vepřopunku Českého, kterým jsem odstartoval literární směr Vepřopunk, přičemž s jeho nejstarším hrdinou, Řízkem, se můžete setkávat dodnes.

Článek, který mě nejvíc bavilo psát Za svoji literárně spisovatelsko bloggerskou dráhu jsem napsal požehnaně článků (jenom na tomhle blogu je jich i s tímhle 814). Těžko říct, kterej mě bavil nejvíc. Ale asi nejvíc jsem hrdej na svůj článek Kterak Hedvika chlapa hledala. Především proto, že při jeho psaní jsem byl absolutně střízlivej a moje drahá mi to tenkrát nevěřila. Jenže to jsem s ní ještě nebydlel :)

Tak s tím něco dělejte :)Máme před sebou prodloužený víkend plný sluníčka a tropických veder, tak jsem se rozhodl projevit svoji neprofesionalitu v IT oboru: Opálit se :)

Znamená to pro vás jediné: Mému počítači škodí slunce a tudíž bude někde v chládku popíjet tekutý dusík. A já ho nebudu hlídat a tak nebude nikoho, kdo by ne/schválil vaše komentáře.

Když všechno dobře půjde, tak vydržím být offline až do úterý do večera - a tady očekávejte první várku mého neschválení. Tak do té doby laskavě nevyšilujte a nepište o mě že jsem cenzor - obzvláště to nedělejte na stránkách, které sami striktně promazáváte. Děkuji :)

A aby vám to nebylo líto, tak jsem vám na pondělí na desátou naprogramoval Temného Pána ;)

Mějte se famfárově!

Tak vám povím, co jsem smazalNa facebookových stránkách Matera Opidum o.s. se objevila tato poznámka. Cituji:

"Prozření

Dnes jse to dvacet devět let. Přesně.Před dvaceti devíti lety jsem se narodil a asi ve stejnou dobu jsem začal přemýšlet o tom, co napíšu na svůj blog o svých devětadvacetinách. Nakonec jsem to nechal na úplně poslední moment, a tak sem asi napíšu jenom to, že jsem teda zase o rok starší :)

K narozeninám jsem si nechal nadělit Anetu Langerovou a monstrózní grilovačku, u které by každý vegetarián zaplakal.

A víte co si přeju jako dárek od vás?

Napište mi komentář, co se vám na tomhle blogu nejvíc líbí. S narůstajícím počtem pochvalných komentářů zvyšujete pravděpodobnost další prasárny s Řízkem v hlavní roli ;)

Tak nepřepínejte a komentujte ;)

Vydalo občanské sdružení Matera Opidum, 116 stranV momentě, kdy jsem napsal svoji první recenzi, jsem si uvědomil, že "nezaujatý recenzent" je výplod choré mysli. A nebo prostě nejsem tak dobrej psavec na to, abych dokázal odblokovat sám sebe a své zkušenosti v momentech, kdy recenzuji. Cíle společenství Matera Opidum mi byly zevšech pohanských skupin nejbližší a o projektu Sabatník jsem slyšel už dlouho před tím, než bylo vydáno první číslo a vím, že si jej redakční tým piplal jako svoje dítě.

A já teď stojím před nelehkým úkolem: Jak rodičům říct, že jejich dítě šišlá?

To, čím Sabatník trpí, je absence korektora: Tedy člověka, co by si časopis před vydáním přečetl, vychytal překlepy, uhladil sazbu a vyškrtal přebytečné pasáže v textu. Vše dříve zmíněné se mělo udělat před tím, než časopis spatřil světlo světa. Bohůmžel se tak nestalo a je to vidět.

Navíc bych propříště doporučil zvolit zcela jiný font, protože na první pohled zvolené písmo vypadá krásně. Ale na druhý pohled... zvlášť, když si řeknete, že byste v tomhle fontu měli přečíst celých 116 stránek, tak to celkem odrazuje.

A je to tak převratná novinka, že bloguju i v úterý :)Ano, tentokrát jdu s kůží na trh, abych si sám na sebe upletl bič a víc se zajímal o politiku. Půjdu volit ODS

Proč probohy?

1. Vládu bude stejně sestavovat buď ČSSD nebo ODS - Uvědomte si to. Malé politické strany budou stejně jenom přitakávat jednomu z těchto dvou subjektů.
2. Nové tváře v politice nic neřeší. Vzpomeňte na Zelené, obzvláště na zmr. Zubovou
3. Ačkoliv je mi to líto, že se letošní volební kampaň zúžila na jedno jediné téma, ale i tak: Já další dluhy nechci.
4. Stejně jako jsme nechtěli rozpad USA při "velké hypotékové krizi" má volání po rozpadu EU při "velké Řecké krizi" nulovou argumentační schopnost
5. Jo, chci platit eurem, kdyby vám to náhodou nedošlo.
6. Ačkoliv si uvědomuju, že opravdu nejsou dokonalí, něco s tím dělaj (např. velmi oblíbený zmr. Ivan Langer "jde domů" a nijak se s ním nepočítá)
7. Jakožto aktuální Středočech vidím na vlastní oči, co dovede vláda ČSSD s jinak prosperujícím krajem. Tohle na celostátní úrovni fakt nechci

Toto jsou důvody, co mě vedly k tomu na můj blog umístit banner ODS.