Štítekwordpress

Film USA, 2011. Režie: Kenneth BranaghVezměme to pěkně popořadě: Na film Thor jsem šel s co nejméně očekáváními, co jenom šlo. No, možná jedno očekávání jsem měl od počátku: Bude to film podle komixu od Marvela, takže nesmím, nesmím, nesmím čekat, že by se tam objevilo cokoliv podle reálií ze severských mytologií.

Takže máme tu Odina, co kdysi dávno pomohl lidem v boji proti ledovým obrům a zahnal je zpět na jejich svět a v průběhu války asi přišel o oko. (Znám jak Odin přišel o oko doopravdy. Nemusíte se obtěžovat). Jelikož to bylo fakt dávno, tak lidé považovali fakticky schopnýho maníka za boha a tudíž jej začali uctívat.

Pravda ovšem je taková, že jednotlivé světy jsou vlastně samostatné a soběstačné planety pospojované červí dírou. A červí díru neovládá nikdo jiný, nežli samotný Heimdal.

Odin má dva syny, Thora a Lokiho. Thor, prvorozený, se chystá na to stát se dalším králem Ásgádru a ve své mladické nerozvážnosti se na svůj nový královský úděl celkem i těší. A v průběhu jeho korunovace proniknou až do samotného srdce Ásgárdu ledoví obři, aby ukořistili zdroj své síly.

Autor: Martin Moudrý, vydalo nakladatelství Leonardo, Praha 2011, 438 stran

Celkové hodnocení: Inu, posuďte z recenze sami.Podle skutečné události

Prší.

Za železnými vraty mého bunkru se to jenom hemží. Švábi. Ty hnusný potvory se domákly toho, že mi došel pesticid. Kdyby mohli, tak si oblizují mandibuly. A mně nezbývá moc času. Láskyplně jsem pohlédl na svůj Glock. Jestli mám chcípnout, tak to bude vlastní rukou. Žádný sežrání švábama zaživa, jak se stalo Strongovi.

Že nevíte, kdo je kapitán Strong? A koho to kurva zajímá?! Měli jste číst moje povídky, který jsem všechny zažil. Jo, já si je pamatuju!

Vždycky jsem si myslel, že to byla paralerní realita, do které se málokdo podívá ... dokud se to ale totálně neposralo.

Nejdřív ekonomická krize, pak Al-Kajída vyburcovaná k nepříčetnosti smrtí Usámy Bin Ládina. Pak první útok na Izrael ve velkém. Židé neměli jinou volbu. A tak, jako nějakej nejapnej žert, 21.12.2012 vybuchla další atomová zbraň, co byla primárně namířená proti lidem.

Svátek práce jsem oslavil tak, že mám jinou práci ... už nejsem Červenej. Celý tři měsíce...Když se na své lednové rozhodnutí koukám s odstupem, tak jsem celkem rád, že jsem odložil informaci o tom, že jsem opustil Červenýho. Tehdá bych totiž asi napsal něco, čeho bych mohl později asi litovat.

Z Červenýho jsem odcházel především proto, že jsem byl z práce nespokojen.

Ale ten pocit naštěstí roztál jako sníh na našich horách, a zbývá z něj tak málo, jako sněhu v opravdu vysoko položených lokalitách. Prostě mi zbyl takovej divnej pocit v ústech.

Řekl jsem si "telekomunikace nikdy více" a odmítl lákání Mordých, abych jim tam šel testovat nějaký ty projekty. Je pravda, že Modří by byl jedinej operátor, kam jsem se ještě nepodíval a ani nijak s nima nespolupracoval. Jo, s Mimozemšťanem jsem taky pracoval, heč :)

Z telekomunikací jsem odešel do finančního sektoru a dělám pro jednu burzovní společnost. Co že tu dělám? Testuju :) A ne, prachy z toho nekoukaj, protože já trapně pomáhám dávat dohromady systémy co neobchodujou s akciema.

Jednotky Legie Teroru a pobočník Temného Pána už taky konečně budou vědět, co dělat.. ;)Rady příslušníkům Legie Teroru

Už nějaký ten pátek má HTC Wildfire dostupný update na Android 2.2 "Froyo" - jaký je?Pár týdnů už jedu na zmraženém jogurtu a tak mohu posoudit, co se změnilo a jak. Začněme novými aplikacemi: Hotspot Wi-Fi je fakt super androidí nápad. Sice bez nabíječky po ruce je to poněkud nepoužitelné, ale rozhodně je to lepší, jak doposud jediná možnost - Bluetooth. Zvláště pokud jste se někdy snažili v linuxu spárovat mobilní telefon přes bluetooth a pak jej vužít jako modem pro vytáčené připojení, tak asi chápete moje nadšení.

Mimochodem - u mě to došlo tak daleko, že jsem raději používal funkci "sdílení internetu" v momentě, kdy jsem počítač propojil s mobilem pomocí USB kabelu. Bylo to asi tak třicetkrát rychlejší než tato souslednost pžíkazů:

1. hcitool scan
2. sdptool search DUN AA:23:BB:12:CC
3. sudo rfcomm bind 0 AA:23:BB:12:CC 4
4. naťukat adminské heslo
5. pon muj_pripojovaci_skript

Ještě štěstí, že ten připojovací skript jsem musel bastlit jenom jednou :)

Pozvánka na akciRaven Kaldera je jedním z významných jedinců věnujících se pohanství, především pak šamanismu a problematice transgenderu. Tento queer, neboli příslušník třetího pohlaví, bude v květnu v Praze. Jeho návštěva by vám rozhodně neměla uniknout.

Pod záštitou Dávného obyčeje proběhne v půlce května program Ravena zaměřerný na šamanismus, urban šamanismus a problematiky transgender.

Kdy to bude? 15. května od 14:00 do 20:00. Pokud upřednostňujete mít přehled o akci na facebooku, tak zde se nachází facebookovská událost vytvořená přímo občanským sdružením Dávný Obyčej.

Kolik to bude stát? Program je rozdělen na dvě linie: Pohanská linie: Urban šamanismus a magie, severský herbalismus a rökker rituál. Plné vstupné 1500,- Kč Linie gender tematiky: Alternativní sexualita. Plné vstupné 750,- Kč.

V obou případech platí, že upřednostňovaný způsob platby je přímo na místě a pokud jste členy Dávného Obyčeje, máte nárok na slevu.

Film USA, 2010, 133 min, Režie: Peter WeirV roce 1941 vstoupili tři muži do Indie přes Himaláje z Tibetu. Ukázalo se, že původně utekli z Ruského gulagu a jejich útěk na svobodu měl podobu několika tisíc kilometrů pěší chůze. Tento film byl natočen na jejich poctu.

Jak zrecenzovat příběh filmu, u kterého vám řeknou rozuzlení dopředu? Zkusíme to takto:

Film je především ódou na lidskou vůli. Poctou neskutečnému sebezapření a symfonií na poctu nezdolatelnosti lidského ducha. Prostě: Když se "zabejčíte" tak je všechno možné.

Ačkoliv je podtitil filmu "útěk je teprve začátek" tak opravdovým začátkem filmu je příběh Januzse (Jim Sturgess), polského mladíka, kterého uvězní v sibiřském gulagu. Za špionáž. A ani ho nemuseli moc donucovat k podpisu doznání. Přinutili jeho ženu, aby podepsala udání na jeho osobu...

Ano, při uvítání v gulagu mu bylo jasně řečeno: Vězení nejsou dráty a palisády. Vězením je Sibiř sama - miliony čtverečních kilometrů drsné přírody, kde pokud nezmrznete, tak vás jistojistě něco sežere. A jestli vás něco nesežere, tak místní obyvatelé dostávají tučnou odměnu za hlavu každého uprchlíka...

Patrick Zandl, vydalo nakladatelství Bookanýr, 154 stran*

* Tedy, alespoň v mojí čtečce na poměrně malém displeji HTC WildfireMusím se k něčemu přiznat. Tuhle knihu jsem nekupoval proto, že by ji psal TEN Patrick Zandl a nebo že by byla o něčem, co bych si chtěl přečíst. Kupoval jsem ji opravdu hlavně proto, že vím, že právě tahle kniha bude sloužit jako "data pro elektronické čtení." A původně jsem s ní chtěl udělat to samé, co dělám s předmětama, který kupuju když páchám dobrý skutky: Založit ji kdesi v hlubinách svého disku a nepřečíst ji. Prostě mě nelákala.

Jenže.

Jenže jsem si chtěl prověřit, jak takový nákupní cyklus funguje stylem End-to-End (už jsem vám říkal, že se živím jako tester?) a tak se kniha vyskytla až v mém mobilním telefonu, v knihovničce čtečky Aldiko. A jedno ráno jsem se v metru fakt nudil a tak jsem knize dal šanci.

Dobře jsem udělal.

V čem? No v bazénu, přece!Pamatujete se někdo na Ergo? Tak třeba já si na ní pamatuju dost dobře, protože jsem se s ní vyspal. Tak přesně tahle Ergo se mi ozvala, že chodí plavat do bazénu, a jestli jako nechci taky.

Nechci.

Teda, vlastně! Chci! Do bazénu jsem totiž kdysi dávno chodil a dost mě to bavilo.

Slovo dalo slovo a v úterý 12. dubna jsme se sešli u bazénu, co je kousíček od Florence. A hned jsem se musel svlíknout. A do bazénu a plavat.

Žádný "jak se máš, co děláš," nebo "Jé, to jsem tě dlouho neviděla!" Prostě hned plavat. "A co když se mi nechce?" zeptal jsem se. Na to se Ergo jenom ušklíbla a vytáhla kožený bič...

A zbytek příběhu mi asi neuvěříte, co? Jasně, bylo to trochu jinak.

Varoval jsem jí, že jsem strašný máslo, a i to, co Prajzli vydávaj za bazén, hned tak asi nepřeplavu.

Původně jsem si myslel že to vydá na twít typu "koupil jsem knihu u @palmknihy" Ale to bych nesměl být já...Už asi víte, že mám chytrej telefon. Tak chytrej, že se třeba sám od sebe kousne v momentě, kdy nejvíc potřebuju, aby fungoval.

Ale to je jiný příběh.

Poté, co jsem na vlastní kůži vyzkoušel Ráj knih a jejich elektronickou čtečku Wooky (více se dočtete v mém článku elektronické čtení), tak jsem si řekl, že by bylo fajn zkusit, jak jsou na tom Palmknihy.

Asi prozradím rozuzlení dopředu, ale nijak valně.

Ale pěkně popořádku.

Když Patrick Zandl vyhlásil svůj pokus s čistě elektronickou knihou Koncernová pětiletka, věděl jsem hned, co si na Palmknihách zakoupím. Prostě proto že elektronickým knihám dost fandím a chci, aby měl Patrick v ruce dobrá data, kterými by řekl "vydávat elektronicky má smysl."

Jenže