Štítekwordpress

další prasárna je tady!Major se procházel po tajném podlaží BIS. Klasická kontrola jeho "oveček:" Výslechy mimozemšťanů, odposlechy vlivných osobností, rozkrývání teroristických skupin, úklid podlah a baletní hodiny. Vše probíhalo v každodenní rutině. Vesele si pískal nejnovější odrhovák z rádia a zdravil všechny kolemjdoucí. Avšak cosi utkvělo v jeho periferním vidění.

Zašel za roh a tam se podíval na nešťastnou sekretářku, jak postává nad tiskárnou. "Co se stalo?" zeptal se. "Ono samo..." pípla sekretářka. Major v tváři zcela zbledl. Okamžitě se rozhlédl po okolí. Nejblíže byl hlásič požáru. Musí to dát vědět! Musí je upozornit! Vzpomněl si na všechny ty výcviky a vojenský režim tajné policie. Napnul všechny své svaly a skočil směrem k hlásiči. Čas se zastavil.

------------------------------------- "Divné, podivné." mumlala si pod vousy pokojská. "Copak?" zeptal se jí. "Ále, teď na Nóvě dávali zprávy že prej nějakej major uklouznul na chodbě." "To se stává. Já jsem uklouznul už snad milionkrát..." "No jo, ale on uklouznul, když spravoval kopírku. Prej že seto rozbilo." "Cože?!" vykřikl on "Seto rozbilo..." odpověděla ona. Střelhbitě vyskočil ze svého křesla a utíkal ven. V tuto chvíli byl rád, že se rozhodl přebývat v hotelu v přestrojení. Jeho cíl byl jasný. Běžel, jak nejrychleji dokázal.

Ano, další reportáž :)Níže popsané akci jsem se vyhýbal jako čert kříži. Pochopte: slova jako "veřejný" a "tantra" mi nešly příliš dohromady. Jako asi kařždej mám tantru spojenou s tantrickým sexem a představa, že bych měl provozovat sex před bandou úplně neznámých lidí, mě tedy moc nelákala. Ale pak jsem byl přesvědčen, že když tam je ta banda těch lidí, tak to asi nebude tak drsný.

V neděli 25. října v půl sedmé večer jsme se sešli před šestipatrovým barákem poměrně starého vzhledu. Zase do schodů? Na harfenickém představení jsme museli jenom do pátého a skoro nás to stálo plíce. Naštěstí nás ale zachránil výtah. Na místě jsme se zuli a dostali každý karimatku. Začal jsem se obávat, že jsem byl podveden.

V sedm večer to začalo. Přivítal nás anglický lektor v doprovodu české překladatelky. A hned jsme se pustili do díla: Uvolňující masáže, která měla za úkol nám dokázat, že naše tělo není "pevné" ale že jsme vlastně voda. Velmi uvolňující a relaxační, musím podotknout. A pak jsme postupně přiostřovali.

Když padla zmínka, že budeme provozovat tantrický sex, tak jsem se zhrozil. Ale za chvíli jsem pochopil, že principy tantry se dají znázornit i tak, že prostě dáte dvě ruce k sobě. Zní to jednoduše, až triviálně, ale po předcházející speciální medataci to byl opravdu zapamatování vhodný zážitek.

Ano, uhodli jste, další reportáž z akceCelá páteční akce začala vlastně už ve čtvrtek 22. října. To se mi jedna moje velmi dobrá kamarádka pochlubila, že přijede zahrát do Prahy do nějaké hospody, či co. Jelikož jsem si jí chtěl poslechnout, zeptal jsem se, kde a kdy se přesně ona páteční akce koná. Zjistil jsem, že to holky vlastně neví, takže alespoň díky mě to už pak věděly.

A protože jsem si samozřejmě akci nechtěl nechat sám pro sebe, tak jsem přizval i svoji drahou a naši společnou kamarádku Dínen, takže do hospody šlo "zdravé jádro" naší party.

A na místě jsme se dozvěděli celou pravdu: Ta hospoda byla celkem nóbl podnik, kde se majitel firmy dovážející whisky rozhodl uspořádat ochutnávkový večer whisky. A za vstupné vybíral peníze. Nakonec jsme se rozhodli koupit si jedno ochutnávání, protože na pořadu večera mělo přijít deset panáků whisky a my nejsme dvakrát pijani a navíc mezi námi byla jedna řidička.

Irská muzika ve spojení s vytříbenou irskou whisky byla úžasná a holky sklízely jenom obdivný aplaus. I při tomto večeru zachoval pan majitel dobrý zvyk vyvážených informací a spíše krátkých vstupů o whisky, ačkoliv bylo jednoznačně vidět, že je znalec v oboru.

Další report z akceNa středu 21. října jsme byli pozváni bardem Vrchotickým k poslechu hudby z jeho harfy. Tuto akci se Amairgil rozhodl spojit s oslavou svých narozenin.

Vyfuněli jsme do nejvyššího patra na předem zadané adrese a zjistili jsme, že se nacházíme v příjemném klubu s osobitým prostředím. Prostory zjevně určené studentům byly drobně uzpůsobeny, aby vedle výčepního baru vzniklo improvizované pódium určené jen pro hvězdu večera.

Na baru se nalévalo pivo, jako kdyby se nic nedělo, lidé si povídali, v rohu spolu dva hosté podniku hráli šachy a nic nenasvědčovalo tomu, že by za chvíli měla začít hudební produkce. Jenom umělcova přítomnost nás ujišťovala o tom, že jsme nezabloudili.

Chvíli poté, co jsme si sedli s pěnivým mokem ke stolu, uvedl celou produkci pán ze společenství Bardů – viz www.beltine.cz - představil barda celému publiku a přivítal nás na oslavě jeho narozenin. Dále jsme byli ubezpečeni o tom, že si v klidu můžeme objednávat u baru a věnovat se přátelskému rozhovoru. Samotná harfa má totiž sloužit jako doprovod a ne jako hlavní nástroj.

Report z akce. Jo, minulý týden se toho událo víc, tak snad to dám dohromady v chronologickém pořadí :)V pondělí 19. října jsme se sešli k vůbec prvnímu pokecu nad čajíčkem v krámku Avalon. Toto setkání bylo pod záštitou serveru Bohyně.net

Jako první se samozřejmě sešly organizátorky celého setkání & a moje maličkost. Uvařili jsme teplý čaj a nervózně čekali. A pak se do čarodějnického obchůdku přišly podívat dvě zvědavé zákaznice, zjevně maminka s dcerou. Přivítali jsme je a dali jsme se do řeči.

Postupem času se na nás přišlo podívat ještě pár dalších, někteří jenom nakoukli, jiní i pár slov prohodili. Ale čajem nepohrdnul nikdo z návštěvníků. Kromě obdivování zboží ve vitrínkách jsme si povídali o keltských tradicích, druidech a bardech&

Až se pomalu celý večer zvrhnul právě v nadneseném slova smyslu bardský workshop, kde jsme se vzájemně inspirovali k různým tvorbám, především z oboru krátkých básní a písní. Chvílemi to byly vážně míněné kusy, občas se nám vloudila parodie na již probrané téma a nebo úsměvný popěvek. Je opravdu zajímavé sledovat hlavně vznik společné básně, kdy jeden něco nadhodí a ostatní postupem doplňují.

A co na to Koala?Disclaimer: V následujícím článku jsou obsaženy hovorové názvy operačních systémů. Správné názvy znějí: Microsoft (R) Windows (TM) 7 (TM); GNU/linux; Apple Mac OS X 10.6 Snow Leopard

Jelikož jsou mezi mými čtenáři a čtenářkami lidé, co nerozumějí technice, pokusím se vyprávění přizpůsobit co největšímu počtu audience. Ale abych zase potěšil i lidi z temného bratrstva technomágů a kyberšamanů, nejprve začnu sdělení v temné řeči moravského kmene "Aj Ty!"

Fujitsu-Siemens Amilo Pro 13,3" Core 2 Duo 1,66 GHz Intel GMA 950 1GB RAM HDD 120GB Wifi, BT, ExpressCard slot

A nyní opět pokračuje čeština: Byl srpen roku 2007 a já jsem se potřeboval přesunout do Prahy. A jelikož jsem osoba na internetu závislá, tak jsem se rozhodl, že si pořídím ten noutbůk, žeano. Ale mělo to jeden droboulinký háček: Nesnáším Windows Vista

Nazývejte si mě lamou, n00bem, či ošklivým káčátkem. Klidně do mě hučte, jak je Vista vyspělý a pokročilý operační systém. Na mém disku pro nějk stejně nezbyde místa. Hlavním důvodem je samozřejmě příšerné UAC (ne, nechci ho vypnout) a poněkud vyšší nároky na operační paměť.

a ona nemá chlapaJediný, co je v týhle divný době jistý je že příjde pozdim a bude padat listí. Řekl jsem jí jednu zajímavou historku z dněšního večera. Pobavila jí. A ne, vám tu historku vyprávět nebudu, protože byste jí za á nepochopili a za bé byste stejně nevěděli o čem je řeč. A tak jsem pravil, že mi z jejího blogu vplynulo, že má chlapa.

Nemá.

Když nemá, tak nemá.

A prej nic nebylo. A kdyby bylo, tak mi to prej hnedka řekne. Jo. To jí tak věřím, když ani nevím, kolik má zubů vlevo dole (zcela zásdadní informace, co prostě musíte vědět)

Doma sem dostal vynadáno, že jsem ji nepozval. A tak jsem si řekl, že ji jako pozvu veřejně: Přijeď!

A je to.

By mě stejně zajímalo, jakej je teď výhled z toho mostu, co se tak legračně houpá, když po něm jou lidi. Vždycky jsem tam byl jenom v létě a vždycky tam bylo krááásně.

Aneb o tomhletom se moji příbuzní taky baví...Vrátil se domů s veselým úsměvem na tváři. "Tak co? Jak se starala o holky?" halekal už zdaleka. Jeho manželka ho přivítala jenom opatrným úsměvem. "Hele, Kájo, sedni si, jo?" začala zvolna. "Co ... copak se stalo?" zděsil se "Víš ... ona ta služebnice byla ... taková..." lezlo to z ní jak z chlupaté deky. "Cože?! Ona je zabila!" vykřiknul.

Jako odpověď dostal nervózní kývnutí hlavou. "Úplně všechny?" vzlykl. Opět jenom kývnutí hlavou Chytil se za hlavu. "Zabila je! Všechny je zabila!" vzlykal dál.

"Byly to jenom bonsaje" pípla ona. "No, ale já v nich měl půl mega!" zařval na celé kolo. "Ale zalejvala je poctivě. Tak poctivě, až..." "... až chcíply přežráním, chudinky moje." dodal on

------------------------------------------------------------

"Hele, a proč ona tam brečela?" "No já nevím, asi proto, že mu půjčila ty prachy..." "A nemyslela si náhodou, jestli on na ní už nemyslí?" "Ne, to určitě ne!" "A fakt kvůli těm prachům?" "No ... Nebo počkej! Ty prachy půjčila ve vékávéčkách!" "Ale já potřebuju vědět, proč brečela v tý Ordinaci!" "No ... tak to fakt nevím..."

Pár smyšlených blábolů z novinPraha: Předseda ČSSD zrušil volby: Od zvláštního zpravodaje: Dozvěděli jsme se, že listopadové volby byly zrušeny zásahem předsedy ČSSD, Jiřího Paroubka. Redakce Tasslovic požádala pana předsedu o vyjádření k celé situaci. Bohužel pan Paroubek schůzku s redaktorem zrušil.

Praha: Klaus zrušil Lisabon Z Pražského hradu: Prezident republiky, Václav Klaus, zrušil ratifikaci Lisabonské smlouvy. Na vědomost se tímto dává, že veškeré oslavy jsou zrušeny až do odvolání. Občanstvo nechť chodí v černých hábitech na znamení smutku ze zrušeného spektakulárního činu jménem "Evropská integrace"

Praha: Posun času o hodinu se nezruší Zemřel nejznámější bojovník za zrušení letního času. Tedy i nadále budeme mít ošoupané ciferníky od věčného posouvání času tam a zpátky.

České Budějovice: Misantrop zrušil komentáře Jeden z nejznámějších techno-bloggerů současnosti, známý pod přezdívkou Misantrop, zrušil na svém blogu komentáře. Správci serverů blog.cz, bloguje.cz a blogger.com na tuto novinku zareagovali shodně: Posilují kapacity svých serverů v očekávání náporu uživatelů, ktzeří si budou chtít založit anti-Misantrop bložínky.

sexy roštěnce ze sousedstvíSvítilo sluníčko a Elizabeta se probíhala s Fíkem po poli. Čuchali ke krtincům, váleli se ve strní a vzájemně se oslintávali. Prototyp šťastných psů. My s paní Elizabetovou jsme stáli na vyšlapané cestičce u pole a koukali se na naše psí miláčky.

Je vtipný, že nevím, jak se jmenuje paní Elizabetová doopravdy. Jediný, co vlastně vím, je, že Elizabeta je němcká doga a s Fíkem se skamarádili na první pohled. Teda, spíš na první očuchnutí.

A pak se mě paní Elizabetová zeptala: "A nevěděl byste o někom, kdo by v Berouně chtěl koupit byt?"

Nevěděl. Zeptal jsem se ze zvědavosti na propozici (2+kk, 65metrů čtverečních, předzahrádka) a kolik by si za to asi představovala (2 600 000 Kč). Druhá cifra mě upřímně potěsila: V momentě, kdy koupíte byt nedaleko, tak vás rostoucí cena nemovitostí v dané lokalitě vždy potěší. Přeci jenom, ani já neplánuju zůstat v Berouně na věky věků...