Jsem dárce krve


V knížce Ukaž, co děláš je uvedená výzva: Sdílejte svou práci s tagem #ukazcodelas a nechte se objevit ostatními. Ihned poté, co jsem knihu dočetl, jsem začal tag sledovat. Díky němu jsem objevil několik zajímavých nápadů a lidí:

Když jsem už vyhlásil tu výzvu, tak jsem se rozhodl, že si budu dávat víc pozor na to, jak komunikuju s cizíma lidma. Níže jsou mé předpisy rozhovorů:
V Albertu:

Enigma room z MindMaze
Ačkoliv jsem si za život zkusil jeden jediný LARP a ještě k tomu to byla dřevárna, tak bych se celkem rád k nějaké živé akci vrátil. A nedávno přišly do Prahy takzvané Escape Rooms.
O co jde?
Když se podíváte do diskuzí pod článkem o očkování, tak vám připadne, jako by se svět dělil na dvě skupiny lidí: Jedni, co se zastávají očkování prakticky vždy a všude. No a pak ti, co očkování považují za největší zlo na této planetě. Nepatřím ani do jedné skupiny.

Stále se mi daří něco, na co jsem neskutečně pyšný: Každý pracovní den, v devět ráno, mi vychází článek, který jsem splodil na klávesnici svého počítače.

Přemýšlel jsem o důvodech, proč se mi to daří. A o první se podělím: Umění odejít od rozdělané práce.

Tak co, přijali jste moji třicetidenní výzvu? Vím, jaký strach teď máte. Viděl jsem ho totiž na vlastní oči:
Pondělí ráno, vystupuju z metra a potkávám na nástupišti svého kolegu z Irska. pozdravíme se a cestou z metra do kanceláře se bavíme ... Ani už si nepamatuju o čem. O práci, asi.

Obrovská hala je do posledního místa zaplněná. Americké vlajky vlají a konfety padají ze stropu. Moderátor ohlásí očekávanou zprávu: "Dámy a pánové, prezident Spojených států Amerických!"