ŠtítekHlubokomyslné plky

A myslím, že tohle fakticky nebyl dobrý nápadTo, že jaro je znamením vyvádění mladých nás učili už asi v mateřské školce. Takže zopakování by bylo nošení sov do Atén a tak se rovnou přesunu k šílenému nápadu jednoho mladého párku.

Dva mladí (a zřejmě roztoužení) kosové, či spíš kos s kosicí (nebo paní kosovou) se rozhodli zneužít našeho zahradního přístřešku a zabydlet se tam.

Takže asi rodiče s kočkou už vůbec nepočítají ... protože to by asi nebyli tolik schovívaví k párečku kosů (co již brzy bude čekat radostnou událost). No, uvidíme, jestli se kosům u nás líbit nebude. A jestli je snesu já.

Protože jestli mi ráno budou řvát pod oknem, tak si tu kočku pořídím sám a bez jakýhokoliv ptaní. Takže buď si pánové kosové (a malí kosíci jakbysmet) uvědomí, že zpívat v sedm ráno Tasslovi pod oknem není dobrý nápad (jelikož Tassl chodí spát o půlnoci) a nebo Tassl dostane nápad pořídit si kočku.

Samozřejmě, že mám rád symboly jara a mám rád když sousedům naproti využívají plně vrabčáci nekonzistentnosti jejich střechy, ale odcama pocama! Já osobně bych to nechal na hnízdu, co máme u vchodových dveří:

Symbol jara

Aneb I am backZatím jsou reakce veskrze pozitivní. To je s podivem. Existuje opravdu pár lidí, kterým jsem asi doopravdy chyběl. A nebo chtěj vypadat víc cool, že si pamatujou Tassla...

Jo, jsem paranoidní.

Může za to i ajax. Jednou je na ICQ online a já jí samozřejmě musím opruzovat. A ona mi hned naklade do hlavy myšlenky na ošklivý bubáky pod mou postelí. Nemohl jsem kvůli tomu usnout.

To se teda nedělá.

Člověk něco končí s tím, aby něco jiného začal. Ale začátek toho nového vede nevyhnutelně ke konci a pak se zase vracíme, abychom znovu začali s tím, od čeho jsme odešli.

Hm, hlubokomyslný plk.

Jenom takové drobné varování. Rozhodl jsem se asi týden nenapsat do svýho blogu ani jeden jedinej smajlík. Žádnej usměváček, žádnej mračící či brečící xichtík, prostě nic.

Ljuku!Jo, tak už to holt chodí, když jedna vůbec né hnusná fanynka odmítne rande s Tasslem. A nebo bych měl spíš říct větší než malé množství alkoholu?

Přemýšlím o tom, že si asi spíchnu nějakej ten obleček a pojedu s Gormiem na premiéru třetího dílu. Ale pořád se nemůžu rozhodnout, jestli temná strana síly a nebo světlá strana síly.

Asi si budu muset ty filmy pustit znova :-) A nebo si nechat od někoho doporučit...

Alespoň, že se mám komu vyplakávat na rameni i na dálku - Dinosaurus konečně pochopil, co to znamená "aj sík jů" a tak ho můžu spamovat i když je velmi velmi daleko ode mě.

A Gormie mi zase na dálku může poradit, za koho bych měl jít na premiéru Trojky, abych vypadal dostatečně cool a zároveň aby byl můj obleček dostatečně avandgardní.

Jsem hodně zvědavej, kde Anakin příjde k těm cool blikátkům, co se mu rozbily v posledním díle.

Vaše tělo je volné ... vaše víčka se klíží....Jsem měl dneska fakticky z pekla štěstí. Šel jsem do práce vrátit ten hnusnej šunt, co si říká Sony Ericsson P900 a při té příležitosti mě odchytla kolegyně s tím, že jsem měl být už pět minut na školení "Zvládání stresu."

Tak jsem tam zašel a hned první cviky byla relaxace. Málem jsem tam fakticky usnul, ale jediný, co mě probudilo, bylo, že v průběhu relaxace nám vyprávěla jemným a klidným hlasem kde se právě nacházíme.

Ze začátku jsme se procházeli loukou a to bylo fajn. Já rád šťavnatou zelenou travičku. (bez dvojsmyslů :-) A pak se přišlo k jezírku, kde čekala lodička a my jí odvázali a vypluli na jezero. So far so good.

A pak jsem tak nějak podřimoval a nechával se unášet vlnkama hudby a imaginárního jezírka. Ale pak to přišlo: "Opouštíte loďku a vracíte se do této místnosti." Jenže jak jsem se vrátil? A vůbec, kde zůstala loďka? Když jsem do ní nastupoval, tak jsem jí musel odvázat. A při vystoupení?

Nikdo neřekl, že tu loďku zase přivazuju. Chudák loďka. A to nám ještě bylo řečeno, že se začíná zatahovat a bude pršet, tak to je ten důvod, proč se vracíme zpět do místnosti. Tý loďky je mi doteď líto.

Paní MüllerováJojo, možná jste si všimli, že čas od času a docela často píšu o Duně a taky i pro Dunu - což jsou ty noviny, jak vidíte níže. No prostě se chci bavit a chci, aby se bavili i členové mého národa, Bene Tleilax.

Sice tenhle věk asi nedopadl tak, jak jsme všichni v Tleilaxu doufali, tedy naprostým vítězstvím BT, ale i tak si myslím, že tenhle věk byl fakticky dobrý - skoro 50% v projektu a nádherné druhé místo na konci věku v projektech o něčem svědčí.

Zvlášť když tyhle výsledky udělal národ považovaný zbytkem ras v téhle onlajnovce za největší lamy (rozuměj hlupáky) impéria. Když někdo chtěl levnou "svačinu" tak si šel do Bene Tleilaxu na planety, smlouva nesmlouva.

A teď najednou se to změnilo. Možná se změnila vláda - přece jenom, celý věk jsem byl jejím členem :-) ale nejspíš v tom nejvíc pomohla změna na postě nejvyšším.

Zavedli jsme systém, který je dostatečně podpořující individualitu hráče a zároveň přináší národu tolik potřebnou sjednocenost a zároveň sílu.

Sakra, tyhle plky vypadají nějako hlubokomyslně, co? :-)

Spamiky bliky miky meeeeTASSLOVY NOVINY - TENTOKRÁT O BÁBOVCE Moho lidí se poslední dobou ptá: Kdy budeme mít bábovku? Jak jí docílíme? A kdy to bude?

Proto jsem nelenil a nechal jsem své špiony pátrat, čmuchat a víceméně všelijak slídit a o bábovce jsem zjistil toto:

INGREDIENCE 1 hořčicová sklenka bílků + 1 bílek 15 dkg cukru 1/2 hořčicové sklenky oleje 15 dkg polohrubé mouky trochu prášku do pečiva POSTUP PŘÍPRAVY 1. Z bílků ušleháme sníh. 2. Přidáme cukr, žloutek, olej, polohrubou mouku a prášek do pečiva. 3. Může se přidat hrst namletých ořechů, rozinky i kandované ovoce. Pečeme pozvolna na 150°C.

Takže tady máte podrobný návod, jak na bábovku. Uvedené množství je pro osm lidí, takže si spočítejte kolik toho budete potřebovat, aby bábovku mohl mít celý národ.

A to nejdůležitější: Kdy to bude? Dle receptu příprava trvá 45 minut, takže do hodinky máte voňavou bábovku na svém stole.

Ovšem pozor! Bábovka je dezert a proto doporučuji podávat až po hlavním jídle! :-)

Aneb bezbřehý spam o ničem :-)TASSLOVY PŮLNOČNÍ NOVINY - SPAM CO MŮŽETE HNED SMAZAT :-) Velectěné čtenářstvo! Naše redakce by se ráda zabývala problematikou jmen a pojmenování v tomto národě.

Nejprve jsem si myslel, že nick hráče má co do činění s jeho tělesnou konstitucí. Sledoval jsem tedy dnes večer abigail ve sprše, abych si to ověřil.

Musím vám pánové říct, že je to strašlivě nezáživná práce - no zkuste si to sami představit, že byste sledovali potůčky mýdla stékající po nahém a vlhkém ženském těle po dlouhou a nekončící dobu ... Hrůza, co?

Ovšem toto sledování mi přineslo jedno zjištění: Nick hráče NEMÁ nic společného s jeho tělesnou konstitucí. Proto jsem pátral dál.

Jak zajímavé zjištění bylo, že například Grafic se doopravdy jmenuje Pavel Graf! To mě přivedlo na stopu, které jsem se chytil. Pojďme pěkně po pořádku:

Benbuben - Ben Buben? Benedikt Bubnující? Bydlí benbuben v Bubenči? A jaký by tedy měl nick, kdyby bydlel na Malé straně? Tyto otázky zůstávají nezodpovězeny.

Ať máme co číst.Je zajímavý se setkávat se svýma fanouškama. Škoda že to jsou fanoušci mužského rodu. Víc by byly zajímavý vůbec né hnusný fanynky. Ale co nadělám, třeba jednoho dne budu mít ty tisíce fanynek :-)

Třeba dneska jsem se zcela náhodou potkal s dinosaurem ve škole a ten mi připomenul, že když budu blogovat o něm, tak musím říkat pravdu, pravdu a nic než čistou pravdu.

A já jsem si chtěl o něm vymýšlet a on mi to takhle zhatí :-)

Ve městě náhodou potkám ... eh ... jak on se jenom ... Já vím, jak se jmenuje jménem, ale nick? Že by hurri? :-) A ten mi nba rozloučenou právě řekl: "A pořádně bloguj, ať máme co číst."

Na srazu jsem si dělal reklamu na svůj blog tím, jak jsem odůvodňoval svůj liknavý přístup k alkoholu. Nechtěl jsem totiž znova zažít hrůzné setkání s Doktorkou.

Ale stejně mě to asi nemine.

Protože před návštěvou Doktorky bude ještě maturák poštovní školy ... ech teda naší střední školy a samozřejmě Pragocon.

Taková malá vzpomínka :-)Dneska jsem měl první cvičení z Projektování informačních systémů. A tento semestr je prvním semestrem, kdy tento předmět nevyučuje obrovský odborník na systémy a Ludwiga von Bertalanffyho pan inženýr Malý.

Bohudík.

Ale zase na druhou stranu toho možná budu litovat. Asi se nikdy nedozvím historku o žabích oblecích, na kterou jsem natěšenej od doby, kdy jsem si o této perle naší vysoké školy popovídal s Gormiem.

A tak mě chytnul takovej vzpomínkovej slín. Tudíž se pokusím na tohodle génia zavzpomínat svými pár historkami, co nejsou uvedeny na výše uvedené stránce.

Třeba jedna přednáška, která se mi hodně zaryla do paměti. To pan inženýr totiž přednášel své Teorie systémů až večer a tudíž před jeho přednáškou vznikala asi tak tří až čtyř hodinová pauza ... prostě jsem byl podpořit dojíždějícího kamaráda do hospody.

Oblaženi třemi až čtyřmi pivy jsme dorazili ve velmi veselé náladě na přednášku pana inženýra. A pan Malý opravdu nemá rád, když někdo na jeho přednáškách vyrušuje.

Jelikož jste nepřepínali, tak tady je malý dáreček.Dneska je to 120 dní, co bloguju. Dneska jsem se stal průměrným bloggerem, protože průměrný blogger opouští svůj blog po sto dvaceti dnech blogování.

Každý nový den je teď pro mne nadprůměrným. Když zítra něco blognu, tak třeba celoblogový průměr opuštěných blogů trošičku, ale třeba jenom nepatrně pozvednu. Jak by to bylo šlechetné!

Když jsme u těch průměrů, tak průměrně jsem sem blognul 1.43 příspěvků denně a moje plky si průměrně přečte 23.32 "čtenářů" denně.

Čtenářem je unikátní IP adresa - mám počítání takový, že přístup z jedný IP se započítá jednou, i kdyby sem ta IP adresa lezla imrvére. A pořád se mi počet obyvatelstva zvětšuje. Čím to asi bude?

Možná je to taky tím, že díky své honbě za vůbec né hnusnejma fanynkama využívám Vyhledávačů. Jednoho dne si vůbec né hnusná dívka sedne k PC, zadá do svého oblíbeného vyhledávače sousloví "Maminka krájí paštku" a ejhle - vyjeví se jí tenhle blog.