Text

A čo si vlastne predstavujete pod tým pojem, Kefalín?

Otevřená odpověď Kojotovi na jeho článekDrahý Kojote,

Jelikož nechci riskovat neschválení mého komentáře na tvém blogu (na které máš ale podle mého názoru plné právo), tak jsem se rozhodl na otevřenou odpověď na svém blogu.

Ve svém příspěvku se zamýšlíš nad indoktrinací dětí, ať už nábožensky, či jinak, a to prostřednictvím jak rodičů a jiných institucí.

Dovolím si rouhačskou otázku: Je indoktrinace dětí špatná?

Okamžitě se nabízí odpověď: Ovšemže ano! Samozřejmě, ale z jakého úhlu pohledu? Z pohledu na psychický vývoj jedince je jakákoliv indoktrinace špatná a nepřípustná. Ale toto už nemusí platit při "makro" pohledu na problematiku.

Doposud praticky jakákoliv ekonomické uspořádání selhávalo a selhává na tom, že se lidé chovají poněkud jinak, než daná ekonomická teorie předpokládala. Dovolím si uvést jednu z nedávno "překonaných" ekonomických teorií: Komunismus.

Jakožto opožděný vánoční dárek vám posílám prvních 27 zásad Temného Pána - přeložených do češtiny z anglického originálu

Enjoy!

(zkráceno na 140 znaků)Normálně, to vám musím říct: Napsal jsem příspěvek. A do něj jsem na konec napsal: "A má vůbec cenu tohle publikovat?" No, odpověď byla NE.

Jelikož píšu svoje blogposty do Notepadu v tom HMTL kódu, tak stačilo zmáčknout Ctrl+A a Delete.

Jenže. Když jsem ten příspěvek napsal a smazal ... a chtěl jsem napsat ten příspěvek, tak o čem mám psát? No, o tom teď píšu. Jakože nevím, o čem psát. No jako fakt. Teď sedím u klávesnice a vůbec nevím, co tam jako mám napsat. Každá tečka (nebo čárka) mě děsí.

Nejdřív jsem se nějak vtipně chtěl omluvit Sabině. Ale nic vtipnýho mě nenapadá, takže aspoň takhle:

Sabino, promiň!

A jakou!Jak jsem byl se svojí předchozí Felicií spokojen, tak se rok s rokem sešel a já zjistil, že opravy kol (čepy a tak) plus pár škrábanců (zasvěcení vědí) by daly dohromady zajímavou sumičku peněz. A tak jsem si řekl, že než vrážet peníze do oprav, tak svou Felicii pustím k vodě a raději si pořídím novější a lepčí auto ... do kterýho budu moct vrážet víc peněz na opravy :)

A tudíž jsem se rozhodl se podělit o své nadšení z nového autíčka i s vámi, zvlášť dokud ještě nemá značky (takže mě Policie nechytí! :) ) Při výběru jsem zvažoval jednak svoje finanční nároky a taktéž další požadavky. Takže, než vám auto představím, tak zde je můj seznam vlastností:

Co jsem chtěl:

• ABS
• Posilovač řízení
• Centrální zamykání
• Airbagy
• Nice to have: Klimatizaci
• Velký zavazadlový prostor

Co má auto, které jsem si koupil

...Jel jsem do práce metrem. Když už všude hlásej tu stávku, tak si ji musím taky užít, ne? A tentokrát jsem nebyl v obvyklém stavu "zombie" jako drtivá většina mých spolucejstujících. A tak jsem si prohlížel reklamy ve vagonu. A stalo se, že mě cosi uhodilo do očí.

V práci mi to nedalo a udělal jsem drobný výzkum:

Czech Computer spouští centrum mobilních technologií! (zdroj). K vyzkoušení bude 4500 přístrojů a spousta notebooků!

Mironet má největší centrum notebooků! (zdroj). Zákazník si bude moci vyzkoušet až 450 notebooků najednou!

A i Alza má něco podobného.

...

Další reportážToto pondělí, 2.11, se v krámku čarodějnický obchod Avalon konalo již druhé "posezení nad čajem," opět pořádané pod záštitou webu Bohyně.

Část z přítomných na akci se sešlo prakticky rovnou z víkendové oslavy Samhainu (článek připravujeme), takže téma rozhovoru se jednoznačně vykrystalizovalo na téma dušiček, smrti a podobných témat.

Především se naše hovory točily i okolo témat morálky a našich názorů na to, jak se vlastně chovat v obdobných případech. Kupodivu se většina shodla na hned prvním východisku mojí úvahy. (Tedy, onen modelový muž by okamžitě dostal napít)

Přítomné hosty jsme pozvali i na další akce, k čemuž zvu i já vás. Pokud vás zajímá seznam akcí Bohyně tak po prvním nahlédnutí zjistíte, že jako další akce je připraven workshop na téma Živel vzduchu, kde zájemcům předvedeme, jak s tímto živlem zacházet, a to nejen při pohanských rituálech.

Tento workshop se koná ve středu 11.11 a začínáme v 18:00. Zájemce prosíme, aby se ohlásili dopředu na mail, abychom věděli, zda nám kapacita místnosti bude dostačovat.

Včera jsem sepsal, co se mi nelíbilo a líbilo. Teď se pokouším jednoduše říct, co bych já změnil na věstníku, aby se mi líbil :)Jelikož i "kritika" je literárním útvarem, který jsem až tak nedodržel, tak jsem se rozhodl jasně a stručně napsat, co bych dělal já, kdybych byl šéfredaktorem věstníku PFI. Samozřejmě i v redaktorské práci se lidé liší, takže tohle je prostě jenom souhrn doporučení ke zlepšení:

Předehra: Oznámení o vydání Na stránce s věstníkem je obsah věstníku prezentován VŠEMI VELKÝMI PÍSMENY. Já bych nikdy, nikdy, nikdy nepsal "anotaci" velkými písmeny. Je to silně rušivý element

Krok první: Typografie Řádkování změnit na "1" a celý text bych si hodil do jednoho Wordu, kde bych dal alespoň dva, ideálně tři sloupce. Pokud by se mi nechtělo, víc bych si pohrál s obrázky a jejich umístěním (vhodné obrázky přiřadit k vhodným článkům)

Úvodem: Slovo úvodem Abych pravdu řekl, úvodník je většinou to poslední, co čtu v jakémkoliv periodiku, co má tu smůlu, že musí mít úvodník. Co do úvodníku můžete napsat? Úvodníky nesnáším a tudíž bych byl vděčen za ten Jožkův a ponechal ho tak, jak je.

Pokus o konstruktivní kritikuRozhodl jsem se poskytnout pokud možno konstruktivní kritiku na nový věstník PFI. Tím jsem si na sebe upletl bič, protože jsem musel věstník přečíst celý, ačkoliv mě původně některé články vůbec nelákaly. Takže se pohodlně usaďte, budu to brát bod po bodu podle obsahu:

Předehra: Oznámení o vydání Na stránce s věstníkem je obsah věstníku prezentován VŠEMI VELKÝMI PÍSMENY. Nemohu si pomoct, ale strašně mi to uvozuje vyvolávače v pasáži: "VÉÉÉČERNÍÍK PRAHÁÁÁÁ! ZÁÁÁBIL MANŽELKU KARTÁČKEM NA ZUBÝÝÝÝ! VÉÉÉČERNÍK PRAHÁÁÁ!" Příště bych prosil oznámení normálně, malými písmeny. Děkuji.

(A ano, uvědomuji si, že toto nejspíš vzniklo při výběru stylem Ctrl+C a Ctrl+V)

Úvodem: Slovo úvodem Abych pravdu řekl, úvodník je většinou to poslední, co čtu v jakémkoliv periodiku, co má tu smůlu, že musí mít úvodník. Co do úvodníku můžete napsat? "Tak vás tu vítáme." Všimli jsme si. "Máte před sebou xx. vydání našeho časopisu." Díky blesku. "Úvaha na aktuální téma." Toto zvolil i věstník PFI. Můj názor je, že úvodník je tím nejhorším literárním útvarem, co existuje a dle mého názoru dobrý úvodník je krátký úvodník, a nebo vůbec žádný. Zde úvodník tedy hodnotím neutrálně.

Tyjo ... já fakt bloguju už pět let!Neskutečné, neuvěřitelné, spektakulární! Devátého října tohoto roku to bylo přesně pět let, co jsem si založil blog (tenkrát na adrese blog.tasselhof.com) a postnul svůj vůbec první příspěvek. V den, co jsem si blog zakládal, jsem se dočetl, že průměrný blog přežije 60 dní a pak jej majitel(ka) opustí.

No, tak tento blog je tu dnes už 1848 dní a já jsem zvládnul za tu dobu vyprodukovat 791 příspěvků, respektive tento příspěvek je můj 792.

Smutné je, že za mnou je kojot, co bloguje skoro dvakrát kratší dobu (1,85 krát) než já a dohání mě v počtu příspěvků :)

Za tu dobu jsem nasbíral 56381 návštěv, přičemž by mi počítadlo mělo počítat stylem "jedna IP jednou za den" - ano, dá se to obejít smazáním cookies a tak podobně, ale což, číslo se jeví celkem reálně :) Tudíž mi sem přišlo 30 uživatelů denně. A to i v dny, kdy jsem vůbec neblogoval. Sakra, já mám základnu jak Madonna :)

Blogování mě přestalo bavit několikrát, dokonce jsem s tím i párkrát seknul. Naštěstí se mi to většinou povedlo bez toho, aniž bych tuto skutečnost svům čtenářům a čtenářkám oznamoval.

v našem baráku obzvášťNaše bytovka se nachází v neustále se rozrůstající čtvrti Berouna. Takový pomalu satelit. A jelikož je vše v okolí nové, tak pozemky stojí trošku víc a z některých rodinných domků okolo doslova čiší, že jejich stavitelé opravdu nemají o peníze nouzi.

A tak není divu, že kolem popelnic se dost často procházejí "recyklační čety." V létě s frekvencíé klidně i po patnácti minutách, obcházejí bezdomovci a jiná pochybná individua naše odpaďáky a vybírají z nich, co by se jim ještě hodilo. Zase to má tu výhodu v tom, že když je vám něco líto vyhodit do popelnice, a sami pro to nemáte už užití, stačí onu věc postavit před popelnici a počkat si. Nejpozději do druhého rána zmizí.

Bohužel, ruku v ruce s tím jde poněkud zvýšená kriminalita v naší oblasti. Například předsedovi našeho společenství někdo propíchal gumy u auta, našim sousedům vykradli autorádio, a asi půl roku zpátky se dokonce někdo "vlámal" do jednoho z našich vhodů a marně se dobýval do kolárny. A tak stoupla paranoia v našem výboru.