blbcům vysvětlovat nebudu :-)Volná jako pták Sestry Steinovy Až ztratim toho chlapa co po nocích mě hřeje
až uteče mi dítě co se do očí mi směje
budu volná jako pták
a dobře mi tak
Až zbavim se všech břemen a oholim si hlavu
budu tvrdá jako křemen trvat na svým lidskym právu
budu volná jako pták
a dobře mi tak
Svoje a ničí nikoho jinýho
budu pít z pramene proklatě silnýho
svoje a ničí...
inspirováno matějčíkemSem si řekl, že udělat si drobnej to-do list by nebylo na škodu. Asi to vezmu podle priorit:
PROJEL JSEM CESKYM KRUMLOVEM A CESKYMA BUDEJOVICEMA, SKRITE NEVIDEL A ZId#p1@@# ######@@##|!##ĘĘP@|@@
[tasselhof]
Předal mi to oTc a docela rád bych věděl, jak to vypadá u Christine na stoleTak jsem zvědavý, jestli to zvládnu. Nádech, výdech, jedeme, teď: mobil hodinky prstýnek labello ubrousek pizzaenzo letáček čaj kafe mandriva linux dvd foto své slečny telefon mp32 player letáčky flašky s vodou bordel :-)
Stihnul jsem to? :-)
NÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ!!!Uááá! Pomoooc! Nééé! Tassl zmateně pobíhá po Tasslovicích
Aaargh! Neee! Uááá! Pomalu se uklidňuje a zalézá si do bezpečí pod postel
Rodiče si právě objednali Evu a Vaška! Všechny jejich cédéčka!!! A ještě k tomu dostanou navíc dvě DVDčka zdarma! A vůbec nejhorší na tom je, že DVD jdou zatím pustit jenom na mém počítači!!!
Uááá! Uééé! Nééé! Co jsem komu udělal?! Co jsem provedl, že mne hned trestáte Evou a Vaškem? Ano, neblogoval jsem nějaký ten pátek, ale proč Evu a Vaška?
Nesportuji, dietu nedržím, ale je to na Evu a Vaška? Gormieho na ulici nezdravím, lidem nepomáhám, důchodcům zasedávám místa, mluvím sprostě, málo pracuju a všude chodím pozdě a ptám se ...
... aha ...
... Tak asi už znám odpověď...
Takže vězte, že jsem byl náležitě potrestán tím nejhorším trestem, co se dá jenom vymyslet.
nesnáším prostředkyUž tomu asi tak bude. Nějako mne napadlo se zamyslet (opět) nad tím, proč nebloguju. Chtěl jsem si postěžovat, že o mém blogu vědí moji kolegové (no, možná nevědí, ale ta pravděpodobnost toho, že to nevědí, je hodně nízká).
Jenomže kolegové mne budou považovat za kreténa asi tak jako tak, takže tohle mě asi nebrzdí. Chtěl jsem si postesknout na to téma, že mám strááášně málo času. Ale pak jsem si uvědomil, že času mám spousty, jenom s ním neumím hospodařit. To je celý.
Jo, málem bych zapomněl stesk na téma nedostatek námětů. Vždyť teď každý den chodím do práce a psát vtipné příhody z procesu pracovního mi připadne tak trochu o ústa. Někdo by mě mohl zažalovat a bylo by.
Zažalovat? Myslím si že to asi ne, ale nabonzovat minimálně. Jelikož mám v práci minimálně jednoho kolegu, co mě nenávidí (spíš bych si mohl napsat, že doufám v alespoň jednoho spolupracovníka, co mě může vystát :) tak si myslím, že by žalobníček velmi rád využil své příležitosti a pěkně za tepla mě naprášil.
Tak já můžu taky!Matějčík (teď je s velkým M protože je na začátku věty a tam prostě velký písmenko být musí :) si začal hrát s kamerou. A to mne velmi inspirovalo. Tak jsem si začal hrát taky :)
Video se jakože teď teď nahrálo, tak prosím buďte trpěliví :)
Jakékoliv příspěvky vítány :)
Teda medvídek.Viděli jste film? Tak nejdřív vám všem musím předvést, že jsem Nema našel! Já sám! Předem se musím omluvit za špatnou kvalitu. Nevzal jsem si s sebou pod vodu nic lepšího, než svůj mobilní telefon:
Ale objevilo se cosi zvláštního. Cosi temného (a plného slizkých kvádříků). Zjišťuji totiž, že já nejsem asi jenom já. To, že jsem Tasselhof, jsem už kdesi v hluboké minulosti tohoto blogu představil.
(Minulost je to tak hluboká a temná, že raději nebudu připomínat časy, kdy zvonky na kolech byly ještě zvonky na kolech a semafory ukazovaly různobarevné panáčky beze strachu ze žaloby z rasismu)
Začalo to nevinně. Dago si na úplně jiném blogu povšimnul něčeho, čeho jsem si zatím nepovšimnul. Medvídků. Jak jinak, v mobilním provedení.
To, že jsem největším mobilním operátorem (ano, tloustnu) v Česku snad ví každý. Takže mobilní řešení je pro mne tou nejsnažší cestou.
A pak sám, samozřejmě na tom samém jiném blogu a ústy někoho absolutně jiného přiznává, že je někým jiným, než se doposud zdálo být.
tak je to špatnýChtěl jsem si původně postěžovat. Jakmile otevřu ICQ a přihlásím se, objeví se minimálně jeden člověk, co se mě zeptá, jak se mi daří a proč že jsem nebyl tak strašně dlouho online.
A já nikdy nevím, co mám na tyhle otázky odpovědět. A chtěl jsem si taky původně postěžovat, že jako mě nenecháte dejchat. A pak jsem si taky uvědomil, že bych asi neměl být nasranej na to, že mám kamarády, co jim na mě záleží.
Pravdou ovšem je, že větu "jak se vede", případně "jak se máš" z hloubi duše nenávidím. A chápu, že většina z vás to používá jako úvod do přátelské komunikace a očekávají, že po pár větách se to sklouzne někam k jinému tématu.
Asi nikdo z vás nechce slyšet, že můj otčím je po infarktu a bere prášky, co mu ředí krev. Díky těmhletěm práškům mohl kvůli prasklému vředu v žaludku vykrvácet dovnitř.
Tak dostal další prášky (není vám nic a pak žerete asi tak tunu prášků), které mu ovšem oslabily imunitu, takže tenhle týden měl horečky 39,5 stupňů.
Jelikož jsem měl odpolední směnu, tak jsem byl dopoledne jediný, co se o něj mohl starat. Chudák byl slabej jako moucha...
... a nebo něco úplně jiného?Musím se pochlubit. Já prostě musím. Je to můj blog a mý doméně, kterou si navíc já sám platím svejma vlastníma penězma (i když... já ty peníze netisknu, jenom je dostávám za svou práci). Tak mi dovolte, abych se pochlubil.
Kdo nesnese tu představu že se na svých (a tak dále blá blá blá a tak podobně) chlubím, ať prosím zavře okno prohlížeče. Hned. Jako teď.
Čekám ... no tak! Dobře, chtěli jste to sami. Ale pak si v komentářích nestěžujte, protože jste podle direktivy Evropské Unie 571 byli náležitě varováni.
Už jsem se zmínil o tom, že jsem si hrál s čokoládou. Horkou čokoládou. Žhavou čokoládou. Přišel čas ji darovat. Takže tímto chci ještě jednou a velmi vřele poděkovat za recept.
Dejte ženě čokoládu. Dejte jí čokoládu, co jste sami vyrobili ... a bude vás mít ráda.
Samozřejmě, že jsem si vše pojistil. Kytice růží to jistí vždy a všude. Připadá mi to jako ten nejvíc zřejmý a nejvíc očekávaný dar, kterým rozhodně nemůžete překvapit. Já rád překvapení :-)