Text

Aneb Tassl na značkové prodejně, part twoDen na značkové prodejně proběhl velmi zajímavě a docela rychle. Prakticky z hlediska toho, co si pamatuju, tak to šlo ráz naráz. Ani by člověk neřekl, že jsem tam byl celé čtyři hodiny. Ale bylo to fajn. Trošičku mi jenom vadilo, že jsem nemohl prodávat. Jako přijímat prachy od lidí a strkat si je do kapsy ... eh, do pokladny, samozřejmě :-) Tudíž se moje náplň práce omezila na poskytování informací. A připadnul jsem si tak trošku jako bez ruky. Ani k aplikacím mě nepustili. To mi fakt trošku vadilo, protože oproti infolinkovým aplikacím tam byly asi tak maximálně čtyři čudlítka navíc a žádný fatální čudlítko. Prostě čudlík "Zrušit zákazníka" se prostě nekoná :-) Jinak nekonalo se nic extra. Byl jsem varován, že na značkový prodejně se rozčilený a sprostý zákazník nedá tak jednoduše "vytípnout" jako na infolince. Já se sprostýho zákazníka prostě zbavím tak, že položím telefon. Na značkovce není nic, co by zákazníka složilo. Kromě výhodných nabídek, samozřejmě ;-) Ale sprostí zákazníci se také nekonali. Prostě normální provoz, kde mě docela překvapilo jiné složení dotazů. Totiž, během těch čtyř hodin, co jsem tam byl, přišlo asi tak deset až dvacet lidí si prodloužit smlouvu. To já během čtyř hodin na infolince prodloužím tak jednu smlouvu ... když mám štěstí ;-) Ale i tak se mi tam líbilo. Jedni lidi se dokonce rozhodli pro koupi Nokie 3220 na základě konzultace s mou osobou ;-) No prostě hodnotím to kladně. Alespoň vím, jak to vypadá, když zákazníka pošlu na značkovku na čtečku SIM karet, co…

Druhe setkaniBylo nebylo, uprostred hlubokeho lesa kdesi v pohadkove risi, zacal novy den. Ptackove zacali zpivat a lesni vcely pomalu zacinaly shanet med.

Slunicko se na to vsehno divalo z vysky a vyhrivalo obyvatele lesa svymi paprsky. Kdyz v tom si vsimlo, ze neprobudilo uplne vsechny. Pod mechem lezel schovany pozdni spac.

"No to musim napravit!" reklo si slunicko a vyslalo spaci jeden paprsek primo do nosu. "Hee-pcik!" ozvalo se z pod mechu a spac se zacal probouzet. "Slunicko jedno! Ani chvilku spat me nenechas!" zanadaval pak spac, ale slunicko z jeho hlasu poznalo, ze to bylo jenom v zertu.

"Juu! Ctyrlistek!" rekl pak spac a slunicko konecne poznalo, koho to probudilo. Byl to skritek Tasselhof. "Jen at si me jeste uzije," reklo si, "za chvili bude podzim a to uz tak svitit nebudu." A melo pravdu. Les se probudil do druheho zarijoveho dne.

"Ahoj, vcelicky!" hopskal uz vesele Tasselhof po palouku. "Tamhle o kousicek dal mate palouk, co tam jsou mooc dobry kyticky!" Vcely souhlasne zabzucely a vydaly se hledat onu louku.

jsem se octl pred znackovou prodejnou. Uz za pul hodiny budu prodavat. A Trandalf? Pozdeji napisu jak to dopadlo...

[tasselhof]

Tak musim zhluboka pohl#dnout Trandalfovi do oci. On pak urci jestli jsem vedl dobry zivot pro takovou poctu...

[tasselhof]

v duhovem hajiJak je to snadne, radit dalsim lidem. Zvlast, kdyz nekde hluboko v sobe vite, ze ten clovek, co mu radite, se stejne uz rozhodnul. Zvlast, kdyz jde o motyly.

Jakmile zacnete dole v brichu pocitovat, ze se tam zacina objevovat spousta duhovych motylku, mate dve moznosti. Prvni moznost je vypustit je ven.

Proste je pustit a ukazat je tomu, kdo za ne muze. Kdyz se vse podari, tak je motylku vic a vic a vy litate s nimi, nadnaseni na jejich duhovych kridlech.

Ovsem, kdyz se to nepovede, tak se musite divat, jak na ty motylky ten dotycny, ci ta dotycna slape. Jak je bezelstne zabiji, jednoho po druhem. A vy s tim nemuzete vubec nic delat.

Ti motylci vam totiz uz nepatri. Vzdyt jste je vypustili na svobodu!

Je tu samozrejme i druhe reseni. Kazdeho motylka vzit za jeho duhova kridylka, podivat se mu do jeho smutnych oci, a pak mu ty kridylka utrhnout.

Znova se mu pak podivat do jeho bolesti naplnenych oci a urvat mu i nozicky. A nakonec ten zbytek zaslapnout.

Aneb Tassl na značkové prodejně.Tímto se na vědomost dává, že starosta Tasslovic, Tasselhof Bosonožka se uráčil sejít mezi prostý lid. Ano, správně! Již žádné zdlouhavé se prokousávání hlasovými automaty, žádné poslouchání hudby do telefonu!

Tassl bude pro vás naživo! Stane se tak již tento pátek v Hradci Králové!

Nemožné se stalo skutečností! Poskytování služeb společnosti T-Mobile naživo je realitou i v Tasslovicích! Špičkový pracovník Zákaznického centra společnosti T-Mobile Czech Republic a.s. Tasselhof Bosonožka bude jeden den pracovat na Značkové prodejně!

Tento pátek od 13:00 do 17:00 budou moci nejen zákazníci T-Mobile vidět Tassla naživo! Akce je určená pro všechny zákazníky této společnosti a dokonce i pro zákazníky jiných společností, protože vstup do značkové prodejny bude jako obvykle zdarma!

Prodejna v ulici S.K. Neumanna bude tento den hostit Tasselhofa Bosonožku, aby mohl být blíže svým fanouškům a fanynkám.

zablogovani.bloguje.czJako zkušený pornoherec mám již zažito, že se musím na každou velkou "akci" řádně připravit. A proto se nyní tvrdě připravuji na Zablogované. Musím být tvrdý, tvrdý jako vlk, jak říkávala moje argentinská babička, když mě vychovávala mezi vlky.

Proto jsem se začal připravovat ve velkém stylu. První krok: Fyzička. Jak jsem z textu na ZaBlogovaných vyčetl, akce bude trvat třináct dní. A jestli mám zvládnout třináct dní sexu v kuse, musím se na to řádně připravit. Proto jsem oblékl dres T-Mobile a vyrazil jsem na kolo.

Tímto musím poděkovat svému sponzorovi, Pavlu Janíčkovi z výše zmíněné firmy. Zapůjčil mi dokonce svůj notebook se slovy: "Nic horšího bohužel nemám" a i onen cyklodres. O počítači budu mluvit později, nejprve pohovořím o svém cyklovýletu. Ujel jsem 300 kilometrů a pak mne odchytil Igor z realizačního týmu ZaBlogovaní.

Trochu ho udivilo, že nejsem zadýchaný, ale díky své výchově mezi vlky a také díky své pornominulosti jsem na takovou fyzickou zátěž zvyklý. Odpověděl jsem mu na několik vtíravých otázek a jel dál. Mohl být vtíravější, vzpomínám si na jeden pornofilm, kdy mi Silvia Saint vtírala tělový olej... ale přeskočíme dál.

...Kouzlo příběhu není vtom, že je nový. Lidé nechtějí nové věci. Nejlépe je to vidět na revoltující mládeži. Bouří se proti všemu a všem, žádajíce změnu. Ale pokud se má ta změna dostavit, tak se proti ní také budou bouřit. Kouzlo příběhů je v tom, že jej všichni znají.

Vzpomeňte si třeba na perníkovou chaloupku. Kolikrát jsme již ten příběh slyšeli? Mnohokrát. Starý, dobrý příběh. A kouzlo tohoto příběhu není v novosti. Kouzlo je ve vypravěči.

Není to o tom CO se stane, je to vše o tom, JAK se to stane. To je to, co opravdové trháky dělá tak žádanými. Příběh všichni dokonale známe. Ale přesto si jej znovu a znovu pouštíme. Kvůli vypravěči, kvůli podání.

Opakování je dalším klíčem k úspěchu. Každý příběh má zdánlivě začátek a konec. Ale jakmile se konec stane začátkem a začátek koncem, je poté příběh dokonalý. Proto i třeba tak úžasná Pretty Woman končí polibkem.

Prostě začátek něčeho nového je zároveň koncem

tak jakpak se muj Blog vyrovna s funkci T9?

[tasselhof]

A co dál?Je to derfinitivní. Pozitivně definitivní. Jsou testy, kde pozitivní výsledek znamená pro vás radost a jindy zase ten pozitivní výsledek není tolik radostný. A já dneska podstoupil jeden takový test.

Tentokráte se vše odehrávalo v Budově 17. Příznačně hned vedle Budovy 22, kde jsem byl po několik měsíců velmi častým návštěvníkem. A opět se odehrávalo vše velmi brzo ráno.

Mlha halila celý areál a od úst my vystupovaly obláčky páry. Celý prostor byl liduprázdný. Stál jsem tam pouze já a Budova 17. Čím déle jsem se na ní díval, tím více mi připadala větší a větší.

Opatrně jsem se rozhlédl. Nebyla zde žádná známka toho, že by moje přítomnost byla zaznamenána. Opatrně jsem vykročil vpřed. Kráčel jsem již známou cestou kolem Budovy 22. Za dveřmi stála moje stará dobrá Doktorka a právě si prohlížela příjem nových ubožáků.

Chudáci! Ještě stále si mylně myslí, že dokážou uniknout jejím léčebným metodikám. Bláhoví naivkové! Jakmile jsem pomyslel na Doktorku, tak se ohlédla. Jakoby tušila, že jsem v myšlence vyslovil Její jméno. A pocítila můj strach, který mne jímá, jakmile ono jméno vyslovím.