ŠtítekZ Tasslovické kroniky

A hlavně není o čemTakže lehce ruším své novoroční předsevzetí - holt sem budu blogovat jen tehdy, když bude o čem. Ono by teda bylo o čem, jenže jsem si jaksi zakázal o "tom" psát ...

A rozhodně to hodlám vydržet déle, jak nepsání smajlíků.

Stejně jsem ztvědavej, jak bude vypadat dnešek s Dinosaurem. Taková klasická "organizace neorganizace" - já jsem si myslel, že do hospody jde víc lidí a nakonec v hospodě budou tři. Ach jo.

Zároveň si na mě vzpomněla včera Japonka ... hm, neodpověděl jsem ... To bude asi to očkování obzvláště bolestivé :-) A teď už mi připadá moc pozdě odpovídat, jsem prostě línej a poslední dobou fakt nějakej vytíženej.

Ale zatím jsem spokojenej, jenom čas od času mám schýzu, že mě kdokoliv může sledovat, ale ty schýzy si léčím, když v práci kontroluju výši kreditu svým kamarádům :-)

Zatím nejvíc mě potěšilo, že si další lidi všimli, že jsem hubenej :-) Ono shozených 12 kilo se fakticky projeví. A to dokonce i na rozložité postavě, jako jsem já. Imponuje mi to :-)

Tentokrát jarníDéšť. Kapky deště padaly jedna za druhou na zem. Lidé schovaní pod přístřešky byli dobře skrytí. Čekali. Čekali na svůj okamžik. Nemí to propásnout! Teď, nebo nikdy.

Sehen sie! Die Feinde! Zaznělo odkudsi. Z dáli se začaly přibližovat velké modré železné vozy. A za nimi je následovali cizí lidé. Beze spěchu, sešikováni v řadách.

Wir werden bis zum lätztem Mann kämpfen! zakřičel kdosi a lidé se dali do pohybu. Vypadalo to jako shluk bezcílně bloudících lidí, ale mělo to jakýsi řád, jakýsi smysl.

Železo dozadu! Železo dozadu!!! křičel jeden z mužů, který patřil k modrým obludám. Lidé ho kupodivu poslouchali. A déšť si pokračoval ve svlažování, jako by se ho to ani netýkalo.

No, nějako se mi to vymyká z rukou, že? Možná, že se sluší dodat, že ti "modří" byli chlápci od Marius Pedersen a dnes se konala další lokální session se soutěží "kdo vynese víc bordelu".

Už jsem tady půl rokuTak se tak nějak koukám, jak vlastně poctivě bloguju a najednou ve výpisu blogů u toho svýho objevuju číslo pod kolonkou "Stáří blogu" 180. Sto osmdesát dní.

Takže nadešel čas oslavit další šedesátku mého pobytu na serveru bloguje.cz - a jak to tak zatím vypadá, tak se mě hned tak nezbavíte.

Dovolím si opět malou statistiku. Za 180 dní své působnosti jsem splodil 243 příspěvků - tohle je 244. Což dělá průměrně 1,35 příspěvků za den. Měl bych to zvednout třeba alespoň na 1,5 abych mohl říct, že každý druhý den jsou tu dva příspěvky. Takhle se mi to nechce počítat :-)

Celkem jsem se do systému bloguje.cz přihlásil 443 krát, což dělá 2.46 krát za den. Ale průměrně jsem něco publikoval každé 0,54 - té přihlášení. Tomu říkám produktivita práce - vychází půl příspěvku na jedno přihlášení :-)

Tenhle blog má celkem sedm skinů, což znamená, že jsem vyrobil 0,00 nic skinu za den ... hmm ... tak jakto, že tu jsou nějaký skiny? :-)

Tentokrát s anketou!Jistě si pamatujete, že jsem vyhlásil "Tasslův akční týden." Snažil jsem se být na netu minimálně o 0,036% méně, jak obvykle - a zde si myslím, že se mi to povedlo.

Akčně jsem se s jednou vůbec né hnusnou dívkou procházel po městě a zrovna včera jsem byl v kině. A jelikož jsem si slíbil, že o něčem nebudu tady psát, tak jsem v tom kině byl úplně sám.

Jmenuje se to mimochodem "Příběhy obyčejného šílenství" a vřele vám to doporučuju. Ten film má u mě tak minimálně 9/10. Ivan Trojan tam hraje naprosto úžasně a vůbec ... bylo to nádherný.

Akorát, že mám teď takovou drobnou úchylku - bafu na lidi. Prostě se nedivte, když na vás bafnu. Já jenom zkouším, zda se leknete. Kdo se nelekne, má totiž Parkinsona, abyste věděli.

Po městě se akčně pohybuju závratnou rychlostí a jenom pro Dinosaura - jedná se o dlouhodobý průměr. Taky jsem schopen se do práce dostat neuvěřitelně rychle. Ale průmr mi kazí okamžiky, kdy brzdím a nebo když jedu za někým pomalejším.

To ani není možný, dvakrát za sebou...Ano, modří už tuší - včera jsem překecal jednu vůbec né hnusnou dívku, aby se mnou znovu vyrazila do víru velkoměsta. Holt, když někdo vyčerpá všechny výmluvy, proč se se mnou nemůže sejít, tak mu asi nic nezbude.

A nebo jsem opravdu milej a vtipnej, jak o mě tvrdí spousta lidí.

Počkat ... spousta lidí? Kdo o mě naposledy tvrdil, že jsem milý a vtipný? Ééééh ... ummm ... hmmm ... nechcete mi někdo, prosím napsat do komentářů, že jsem milý a vtipný, abych mohl říct, že alespoň jeden člověk to o mě tvrdí? :-)

Opět se mi podařilo to posrat minimálně. Tentokrát jsem se tématu ženské ovulace vyhýbal jako čert kříži, čemuž může nasvědčovat i moje snížená známka posranosti celého setkání :-)

Ovšem nastal jiný problém - nevím, jak onu slečnu výstižně pojmenovat a jejím nickem z ICQ se mi moc nechce. Proč? Protože jsem to včera posral a řekl jsem čtyři divná písmenka.

Ty písmenka se jmenují BLOG. A možná zaznělo i slůvko "Tassl" ale to bylo jen tak mimochodem.

... Ten je šparný!Rozjásaný jsem dnes ráno vstal. Ano, dnes předvedu, že má víra je pevná! Nepodlehl jsem chybným a falešným ideologiím! AntiChol je jediné správné hnutí!

Jsem hubený a je to na mě vidět. Tudíž v sobě již nebudu přenášet ty odporné zárodky buržoazie, ten ... ten odporný cholesterol! Již jsem se té neřesti jistě zbavil a jsem to schopen dokázat!

Dnes to byl můj velký den. I můj bratr to pochopil, že jdu předvést světu, a hlavně naší milované Doktorce! Ano! Alkohol je špatný! Cholesterol je špatný! A já jsem tyto zlořesti pokořil!

Poznámka autora: Já vím, že jsem se s alkoholem nevypořádal, ale dopřejte mi alespoň těch 10 minut štěstí, jo? :-)

Celý šťastný jsem vykročil směrem Budově 22. Nechápu, proč někteří lidé nechtějí mermomocí do této nádherné budovy. Setkat se s milovanou Doktorkou! Cožpak nechápou, že Doktorce jde jen o jejich Vyléčení?

Speciálně pro GormiehoJe fakt zajímavý, jak se z jedný alkoholový sešlosti stane realita.

Holt asi jsme fakt tým. A nebo až moc spolu my lidi z jedné firmy chlastáme, takže by si kámoš mohl myslet že já si budu že on si bude myslet ... no znáte to, že? :-)

Takže dneska odpoledne k mému domu dojela nenápadná zelená Felicie a z ní vystoupil tajemný záhadný muž s kufříkem v ruce. Krátce se pozdravil s mými rodiči a již mě odváděl do vyšších pater mého příbytku.

Tam z kufříku vybalil notebook a již se začalo měření. Tedy, ještě se podivil, že na mém PC jsou nainstalovány legální Windows. To ho fakt dostalo.

Ještě že neví, že mám i legální Office. To by se mnou asi nemluvil :-)

A pak začalo měření. Jak již titulek blogu napovídá - ani ťuk.

Teda, abych byl přesnější, kámoš tady naměřil signál nějakýho "Chcíp Net" - možná že to byl "Chí Net" - ale to bylo asi tak jediný, co by se tady dalo chytit.

Akční projížďka na koleTak jsem se konečně dostal k tomu dopovědět, jak jsem se projížděl na kole :-) Tentokrát mám vypnutý ICQ, takže máte smůlu :-)

Prvně mě napadlo, kolik asi lidí bude v Kefíru, když je venku sobotoa a navíc voňavo, slunečno a zeleno.

Ano, lidí tam bylo nas ... ehm ... hodně :-)

Trošku jsem to tam prolezl a za chvilku jsem si řekl, že tohle fakticky nemám zapotřebí. Ještě jsem ale navštívil konkurenci. Chtěl jsem si zjistit, dle jakýho klíče rozřadili své mobilní telefony do kategorií jako "DoŽivota" nebo "MeziLidi"

Ejhle! Byl jsem odhalen! Můj kamarád ze školy tam dělá brigádu a ví o mě, že jaksi bych si nové a jistě skvělé Oskarovy tarify nepořídil. Proč taky, když mám T-Mobile zaměstnanecký tarif :-)

Holt naše škola je asi pro mobilní operátory vyloženě předurčena :-) - Ale zase na druhou stranu jsem si alespoň dobře pokecal a ošahal maketu jednoho hodně zajímavýho mobilu. Ale i tak já radši Siemens :-)

To bude tím letním časemJakmile jsem si doservisoval kolo, musel jsem hned vyrazit ven. Byl jsem totiž fascinován tím svítícím zeleným a voňavým cosi, co vy Terrané nazýváte realitou.

Ono se řekne: "Oservisoval kolo"

Nejdřív jsem z kola setřel prach přešlé zimy a podíval se, jestli náhodou něco neodpadává. Neodpadává. Pak jsem přešel k nafouknutí kola.

To jsem neměl dělat.

Máme doma totiž kompresor, který snad pamatuje Hitlera. Takže nahustit moje kolo pro něj byla věc nadlidská. Nebo spíše nadkompresorová. Ale v přednosti našeho kompresoru prostě můj otec věří (ten kompresor dostal jako rodinný dar od svého dědečka).

"To není možný. Máš blbej ventilek. Já tím hustím auto, takže tvoje kolo to nahustit musí!" prohlásil, a tak jsem byl nucen před jeho očima ventilek vymontovat (měkké kolo bylo absolutně vypuštěno) a nechat zkontrolovat.

PátekVčera jsem byl pán Gamemaster. Neboli pán hry, pán jeskyně, no prostě Bůh. A řeknu vám, je to těžký, bejt bohem. Sice jsem neměl tolik propracovaný svět, ale hráčům to zjevně vůbec nevadilo.

Zatím vše šlo hladce. Sice byli velmi opatrní - moc opatrní, pánové hráči. Když vám nechtěj jíst jídlo, protože se bojej že je otrávený, je to fakt těžký. A navíc se báli zadat špatně kód (může to bejt přece chráněný výbušninou, že?)

A to mě prostě vede k tomu, že budu nádherně hnusnej. Pořád jako Bůh toho světa mám v záloze pár meteoritů, propadající se podlahy a ... vybuchovat může prostě všechno, že?

Všichni víme, že člověk na ulici může samovolně vybuchnout, že? :-)

Tak mě ale napadá, že dnešek ještě nebyl moc akční. Asi jsem až moc přebral tý akce včera. Kupodivu jsem asi to rande posral jenom na 4/10 protože mi ta dívka napsala SMS.

A teď mi spamuje ICQ, takže se to pokusím neposrat online, když jsem to posral opravdu fakt minimálně offline (nebo v realitě?)

Co je to realita? Je to to divný svítivý za mejma zataženejma žaluziema? :-)