ŠtítekZ Tasslovické kroniky

ČtvrtekJo, zatím se mi daří akce "Tasslův akční týden" tak na ... no, jednička to nebude, dvojka možná ... tak na trojku se mi daří akčně žít. A hodlám v tom pokračovat i dneska a to není žádný Apríl!

Včera jsem začal akčně školou. Dvě hodiny spánku proložené snídaní a hrou java her na mém mobilním telefonu (škoda, že se mi nepodařilo nahodit mobilní ICQ) mi daly dostatek energie na to, abych mohl být akční.

První akce včerejška byla opravdu akční. Došel jsem si do Kefíru podívat se, jestli konečně maj jedny jistý boty, ale jelikož jsem je ani při hledání teď na netu nenašel, abych na ně hodil přímej link, tak hádejte, jak se mi zadařilo přímo v prodejně.

Takže jsem si koupil úplně jiný kopačky - a jak vidíte i podle přímého linku, tak se mi zadařilo a navíc ty botky vypadaj hezky a jsou lehký, příjemný a tak :-)

V nových botkách jsem si poté vyrazil do práce a zjistil jsem, že se v nich chodí velmi, velmi moc příjemně. Jenom mi trošku vadilo, že si toho nikdo nevšimnul. To, že si nevšimnou zákazníci, na to jsem si tak nějak zvyknul.

Hlubokomyslné plkyVšímáte si rubriky? Všímáte si jí pozorně? Jooo, já to neposral! Nebo takhle: Na stupnici posratelnosti, kde 10/10 je maximum a 1/10 znamená, že jsem to neposral, bych si udělil tak 5/10.

Což je u mě teda velmi velkej výkon.

Ale vlastně pozor! To ONA se chtěla houpat na tý houpačce a né já! Já jsem jenom plnil její přání (abych to co nejméně posral, že). To ONA začala s hláškama z Červenýho Trpaslíka ... teda jestli si to dobře pamatuju.

A navíc jsem si dal jenom kafe a dokonce jsem zvládnul zaplatit i to její kafe (co já neudělám proto, abych to neposral), takže bych si mohl udělit možná i 4/10 na stupnici posratelnosti.

Jenže pak jsem se s ní chvíli bavil o ovulačním cyklu. O tom se asi normální lidi nebavěj, že? :-) Za to může jedna malá a vůbec né hnusná bruneta, díky které si myslím, že je naprosto normální se bavit o ovulačním cyklu.

Kterej jsem stejně nepochopil. Asi si zkusím celej měsíc každý ráno změřit bazální teplotu a spočítat si svůj ovulační cyklus. Snad to potom pochopím.

Ja to rikal. Prisne tajne veci se dozvidam den pred zbytkem sveta. Zitra je tiskova konference, tak ctete profesionalni weby

[tasselhof]

Velkohubý plán jednoho magoraTak jsem si dneska po sobě přečetl ten včerejší příspěvek a zjistil jsem, že takhle tedy ne! Tudy cesta nevede, soudruzi! Jelikož jsem tak nechutně optimistickej, až mě z toho chytá depka, tak jsem se rozhodl s tím něco dělat.

Tak jak to bude vypadat dneska: Dneska se musím objevit na dvě hodiny v práci, abych se dozvěděl strašlivě přísně tajný novinky, o kterých MobilMania ví už stráášně moc dávno :-)

To abych si jí přečetl a mohl dělat na školení chytráka. I když musím říct, že Mobilmania už není to co bývala. Já jsem se dříve dozvídal "přisně tajné" záležitosti tak týden potom, co se to objevilo na netu.

Teď už se ale asi utajení asi zlepšilo. Přísně tajné záležitosti se dozvídám tak den před Mobilmánií :-)

Ale spíš si myslím, že to bude "prosvištění" jarní smrště novinek, jako je například Pevná+, nebo teď Twistovými zákazníky tolik žádaná služba Moji Blízcí i když pro ně vůbec není :-)

A je to tady!A kupodivu se vítězem stává jeden z neznámých návštěvníků tohoto blogu. Teď nevím, jestli mám publikovat IP adresu, ale asi to udělám.

No prostě návštěvník pracuje někde v této firmě.

Jen jez!Moje vnímání času je nějaký pošramocený. Jsem nějako zjistil, že jaksi v pondělí budou Velikonoce. Asi to bude tím, že tenhle svátek nijak neslavím od doby, co mi začali místo vajíček a čokolády nabízet vaječný či čokoládový likér.

Ožrat se můžu i jinak a hlavně se můžu při tom míň ztrapnit, než ožralej táhnout městem v poledne a ještě se splihlou ... tím ... jak se tomu ... no tím, jak se tím mlátěj o velikonocích holky.

To se radši budu dostávat domů ožralej o půlnoci - rouška tmy je holt lepší, než pravé poledne.

Ale nejhorší na tom je to jídlo. Všude plno jídla a taky příbuzenstva. Nebejt příbuznejch, tak se na Velikonoce na nějaký hubnutí, či hlídání cholesterolu.

Jenže

Jenže si zkuste se cpát sladkostma, zatímco se vaše máma chlubí tím, že jste zhubli 11 kilo. Tomu se říká klamavá reklama a je to protizákonný. Takže jsem před chvílí popíjel kafe (neslazený) a sledoval, jak se (tlustí) příbuzní bavěj o tom, jak je nádherný, že jsem hubenej.

Tak alespoň sebevražedný sklony v bazéně jsem si zažilDneska jsem vyrazil na přednášku. Fakticky jsem jel na přednášku z makroekonomie, jenže ráno mi zavolal Dinosaurus, že mi strašně urgentně musí vrátit nějaký CD. Tak jsem jel do školy už se zpožděním, protože Dinosaurus neumí jezdit na kole.

To, že to neumí, se prokázalo, když mě poprosil, abych tam byl v 10:15 (což jsem teda byl) a on sám výletním tempem přijel až v 10:20.

Když už dojel, tak jsem se alespoň ve vysokoškolské kantýně nasnídal. Dinosaurus totiž nedal jinak. on že prej se musí hned nasnídat jinak ... no, prostě Dinosaurovu kukuči se nedá odolat.

A jelikož jsem už nechtěl vyrušovat na přednášce a zcela náhodou jsem si s sebou vzal plavky, tak jsem se po dlouhé době vydal opět do Aquaparku.

Sebevražedný sklony. Fakt bych s tím měl něco začít dělat.

Představte si peklo. Místo čertů dejte malý parchantíky a místo ohně dejte vodu. Místo řevu mučených duší dejte dětský jekot, pocit našlapání hlavy na hlavě zanechte a všechny ženský si představte buď nad 60 let staré a nebo pod devět let mladé.

zařval: "Sbohem, krutý světe!" a ...... A neskočil. To dá rozum, že neskočil, kdo jinej by se asi obtěžoval sem psát, že jsem mrtvej? Nikdo. A s tím, že jsem živej se holt budu muset obtěžovat jenom já sám.

PRoblém se mnou je ten, že na to, abych skočil z mostu se moc bojím vejšek - no zkuste si v 16 letech zlomit nohu tím, že spadnete ze skály a málem se při tom zabijete. To byste se asi taky báli vejšek.

Na to, abych si podřezal žíly se až moc štítím krve. A taky - kdo by ten bordel po mě uklízel? Víte, co by ze mě vyteklo krve? Ne, takhle tedy asi taky ne.

Polykání prášků? Jakých? A kolik? Předpokládám, že asi po sežrání celýho balení Ibuprofenu se nezabiju. Nebo jo? Ale byla by to pomalá a bolestivá smrt a já nechci umírat pomalu a bolestivě.

Zastřelit se? Svým Glockem na plastový kuličky? No, leda že bych tatíkovi vyčoroval ze sejfu pravou pistoli... Ale je tu problém. Pistole je v sejfu a já jaksi nemám potuchy o tom, jak se do něj dostat. A navíc jsem se zbraněma levej, takže při mým štěstí bych byl doživotně na vozejku.

Jdu spáchat sebevraždu, sbohem...

A kratší už to nebudeTak už vím, co jsem měl vědět, ale vím to jenom tak nějak mlhavě. To bude chtít hodně silný kafe a hlavně silný nervy, abych se dokázal učit.

Ale zase na druhou stranu jsem se držel - na Brainkingu jsem provedl jenom tak maximálně 50 tahů, což je skoro nic, že? Ale asi si fakt zaplatím věžáka, ten kůň mě už omezuje.

Jeden turnaj od daný hry sux. Ale to asi nikoho nezajímá, že?

Kromě toho, že jsem se dnes "učil" jsem zase sháněl nové boty. A nějak se zatím nemohu rozhodnout, které si koupím. Chce to totiž něco k mojí Lásce a zároveň k mému Miláčkovi.

Miláčka uvidíte pod často vyhledávaným odkazem a moji Lásku přikládám níže:

Asi to bylo tou Láskou, že se mi nikdo nevěnoval. Takže boty nemám. A vůbec ...

Jdu se učit, dneska mi to psaní nějako nejde...