ŠtítekPostřehy grafomana

Napsal Vladimír Socha, vydalo nakladatelství Motto v roce 2010. 180 stranJako jeden z dárků jsem si od Ježíška objednal knihu Dinosauři od pekelného potoka. Věděl jsem totiž, že když si sám řeknu, že si tuhle knihu jednou koupím, tak to dopadne jako s knihou Úžasný svět dinosaurů od stejnojmenného autora: Tak dlouho jsem se dokopával k tomu, že si ji koupím, až jsem na to zcela zapomněl... Jo, dinosaurus mě zabije :)

Můj bývalý spolužák ze střední školy si splnil svůj dávný sen: Podívat se na dinosaury tak zblízka jak to jenom jde. A v roce 2009 se mu to povedlo. Byl vybrán jako jeden z dobrovolníků, kteří se mohli zúčastnit vykopávek v oblasti Hell Creek v Montaně, USA. A jak se z knihy dozvíme, tak se dokonce setkal i spaleontologickou celebritou - Jackem Hornerem. Nejen o tomto pojednává jeho kniha, kterou v roce 2010 vydalo nakladatelství Motto.

Před samotným zhodnocením mi dovolte malou odbočku, co směřuje k pointě: Moje žena mi vyprávěla, že když mi onu knihu sháněla pod stromeček, byli z ní v knihkupectví Dobrovský na Zličíně poněkud nešťastní a zaboha nemohli onu knihu najít. Možná proto, že ji hledali v oddělení dětské literatury.

Pozor, přichází pointa!

Film USA, 105 minut, režie: Robert Rodriguez, Ethan ManiquisBéčko: Film, kterému prostě něco chybí, aby byl na výsluní. Často jsou to herecké výkony nebo příliš prostinký děj, nebo něco jiného. Ale i mezi těmi špatnými filmy kvetou pomněnky. Třeba narazíte na dokonalý scénář, zahraný špatně. A nebo je akce ve filmu tak přemrštěná, až vám to nějak utkví v paměti.

Pamatujete si třeba na film Komando? Švácovi unesou dcerku, a tak on vleze do svého sklepa vybaveného tak, že byste s ním s klidem vyhráli třetí světovou válku, popadne tam kosu a pak už jenom kosí jednoho Záporáka za druhým.

Tak jestli akční scény z filmu Komando považujete za škvár a brak, tak se filmu Machete vyhněte obrovským obloukem. A už vůbec se na něj nedívejte v případě že nevíte, o čem béčkový filmy jsou.

Tenhle gooka, vážení, je totiž áčkový béčko. Někoho napadlo vzít Dannyho Trejo, toho nejošklivějšího chlapa pod sluncem, a udělat z něj kladnou postavu filmu. A proti němu nepostavil nikoho jiného, než Stevena Segala.

jednoduchý průvodce jednotlivými typy pohanů1. Nadšený nováček Právě si přečetl supr knihu o náboženství, kde je Bůh a Bohyně, co jsou navíc venku, v přírodě a není nutno za nimi chodit do starých budov s křížem na střeše. Navíc se tam píše, že sex je PRÍMA věc a ne nic hříšného - a tak hledá, kde by se mohl k danému náboženství přihlásit.

ROZEZNÁVACÍ ZNAMENÍ: Plete si jména Bohů/Bohyň, chvíli musí přemýšlet, kterým směrem je "deosil," a má krásně nablyštěnou Athame (kterou vyslovuje i s tím "th")

2. Pohanský stařešina Byl na Woodstocku (tom prvním) a s radostí vypráví jak se sjížděl s Kerry Wendell Thornleyem - nebo to byl Robert Anton Wilson? Každopádně to byl někdo se třemi jmény ... A nebo že by to byli tři různí lidé?

ROZEZNÁVACÍ ZNAMENÍ: Dlouhé šedivé lokny, velmi pozorně naslouchá a pamatuje si na setkání s lidmi, kteří jsou již mrtví. (pozn. překladatele: V Česku se tento druh nevyskytuje)

Vydala Pohanská Federace, listopad 2010, 72 stranRok se s rokem sešel a Pohanská Federace vydala další Věstník. Narozdíl od předchozích recenzovaných pohanských děl (třeba Sborník) je Věstník zcela zadarmo. Ale i tak si u souboru velikého 18 mega budete říkat: Stojí mi to za to, abych to těma drátama protáhnul? Zkusme se na to podívat.

Úvodník na úvod: Znáte můj názor na úvodníky. Strašně je nesnáším, ale třeba po recenzi Sborníku jsem si uvědomil, že jsou asi nutným zlem. Zdejší provedení neurazí a (naštěstí?) je úvodník dostatečně krátký a výstižný.

Isaac Bonewits: Zdá se to už tak dávno, co nás Isaac opustil navždy ... tedy alespoň na tomto světě. Musím říct, že nápad se vzpomínkou českých pohanů, co měli tu čest Isaaca znát a poznat se s ním, mi připadá stále jako zajímavý nápad. Potěšil mě i výběr dvou zahraničních pohledů na Isaacův život. Mimochodem, zde najdete můj první příspěvek do tohoto čísla Věstníku.

Samhain: Hezky podané čtení, co vám v krátkosti shrne tenhe svátek. Jestli náhodou ještě nevíte, co to Samhain xakru je, měli byste si tohle přečíst. I pro svátky znalého pohana se jedná ovšem o dobře podaný článek.

Vydalo občanské sdružení Dávný Obyčej, 2010, 148 stranV momentě, kdy jsem sepsal recenzi časopisu Sabatník jsem si myslel, že mám vystaráno, ale po vydání recenze jsem se dozvěděl, že jelikož máme tři pohanské organizace, tak všechny mají jeden bod společný: Vydávají časopis.

Zde začalo moje pátrání po Sborníku Dávného Obyčeje, které bylo celkem strastiplné: U Pohanské federace stačilo otevřít jejich stránky, kouknout se do položky Projekty a hned jsem viděl, že PFI (mimo jiné) vydává Věstník. Na stránkách Matera Opidum byla položka Časopis jednou z navigačních možností, takže na první pohled bylo jasné, že i tato organizace časopis vydává.

Ale u Dávného Obyčeje? Až donedávna byl odkaz na časopis pouze v levém menu, a to pod nicneříkajícím odkazem Sborník. Až po třech minutách usilovného pátrání jsem dospěl k tomu, že Dávný Obyčej opravdu něco vydalo. Naštěstí pro ostatní se tato informace dostala až k uším Dávného Obyčeje a nyní na jejich stránkách již celkem přehledně Sborník naleznete.

Svět, jak jej známe, se zhroutil do temnoty. Nefunguje komunikace, elektřina, nic. Záhadná katastrofa vyhubila dost lidí. A v tom všem se dohromady dala skupinka několika lidí se schopnostmi z mnoha oborů, aby znovupostavili to, co bylo ztraceno...Všichni ajťáci okolo sledují nějaké ty seriály. Asi bych měl taky, abych byl dostatečný IT frikulín. A jelikož chci být ten nejfrikulínovatější z frikulínů, tak jsem se rozhodl, že se vykašlu na všechny ty IT Crowdy, HIMYM, TBBT a jiné nezvyklé zkratky a najdu si seriál, co by odpovídal mým scifistickým zájmům.

Prostě něco kulervoucího.

Na internetu jsem objevil trailer na seriál "The Colony" a řekl jsem si: To je ono! Považte sami, no nevypadá tenhle seriál nádherně?

Miluju Fallout. Miluju postapokalyptické vize světa. Mám rád scífka co se zaobírají společností po nějaké závažnější katastrofě. Za všechny jmenujme alespoň "Den Trifidů." Prostě a jednoduše, námětem seriálu jsem byl absolutně nadšen.

Až do shlédnutí prvního dílu.

A co já? No, o tom si přečtěte...V sobotu v osm ráno jsem odjížděl z Berouna směr úlet. Teda, Budějovice. Vyzbrojen Simonovým kocourem a litrovkou pití jsem sedl do vlaku. Tentokrát měl vagónků o poznání víc. O jeden. A bylo to poznat.

Zanedlouho jsem pochopil, že cesta do Jihočeské metropole není jednoduchá ani vlakem. Na trase byla výluka. A víte co? I ty autobusy jezdí do Budějovic úplně jinudy než po détrojce! V Písku jsem ale mohl sednout do druhého vlaku, co měl lokomotivy dvě. Prostě Budějovice!

A když bylo jedenáct, tak jsem byl na místě. Jo, cestování rychlíkem je asi od jiného slova, nežli "rychlost." A tam jsem konečně po dlouhé době potkal Skřítě!. Takže jsem tentokrát měl domorodce, co by mě nástrahami města provedl.

Nejprve mi bylo slíbeno, že se svezu lanovkou. Ale pak jsem pochopil, že v Budějkách nemají lanovku, nýbrž Lannovku!.

Tedy, až na mě... Hradec Králové, moje takřka rodné město, má přibližně 98 tisíc obyvatel (zdroj). České Budějovice mají přibližně stejně obyvatel (zdroj). Obě města používají na svých vlajkách červenou a žlutou, v obou městech jezdí trolejbusy. Hradec Králové byl dlouho, při nelibosti všech vesničanů, obzvláště Pardubáků, krajským městem Východočeského kraje. Teď už je hlavním městem "jenom" Královéhradeckého kraje. České Budějovice jsou zase městem krajským v Jižních čechách.

Navíc, v Českých Budějovicích by přeci chtěl žít každý!

Tedy, až na mě...

Představte si, že jedete večer přes České Budějovice směrem prdel domů Beroun a jelikož je večer a vy máte hlad, tak si řeknete: "Helemese, krajské město! Tady bych se mohl navečeřet!" A kde se cizinec ve městě chce navečeřet? Ano, správně, v centru.

Na první křižovatce na nás slibně pomrkávala značka "P" s nápisem "Centrum" a ukazovala doprava. Výborně. Stačí zahnout doprava a jsme v centru! Jak nádherné!

Film USA/Velká Británie, 140 minut, režie Ridley ScottJelikož je ta kríze, přímo finanční, tak mi připadá, že se filmaři vrhli na různé ságy. A když už máte nějakou zavedenou ságu (například Terminátor, nebo Planeta Opic) tak vyrobíte film, který tu již zavedenou ságu nějak "uvádí." Robin Hood je přesně tenhle film.

Narozdíl od výše jmenovaných má film svoji vnitřní logiku a zajímavý spád. Sledujeme příběh "řadového" lučištníka ve službách krále Richarda Lví srdce, což je nikdo jiný, než Russel Crowe. Ve filmu stihne vystřídat tolik jmen, že jsem si je pro jistotu nezapamatoval :) A dokonce se na začátku ani nejmenuje Robin, jen tak pro záznam. Král je již na posledním tažení před naloděním se domů a z jeho vojáků je už sehraná banda, co dobývání a plenění bere něco jako šichtu "od osmi do pěti."

Zatímco Russel nerušeně dobývá svůj "poslední hrad a jedeme dom," tak se na pozadí odehrává intrika, za kterou by se nestyděl ani nindža Onó Samó. Francouzský král si totiž usmyslí, že chce dobýt anglii a tak na zavraždění krále najímá Záporáka s velkým Z, co se svojí slizkostí klidně vyrovná generálovi Kerpoffovi.

Aneb o tomhletom se moji příbuzní taky baví...Vrátil se domů s veselým úsměvem na tváři. "Tak co? Jak se starala o holky?" halekal už zdaleka. Jeho manželka ho přivítala jenom opatrným úsměvem. "Hele, Kájo, sedni si, jo?" začala zvolna. "Co ... copak se stalo?" zděsil se "Víš ... ona ta služebnice byla ... taková..." lezlo to z ní jak z chlupaté deky. "Cože?! Ona je zabila!" vykřiknul.

Jako odpověď dostal nervózní kývnutí hlavou. "Úplně všechny?" vzlykl. Opět jenom kývnutí hlavou Chytil se za hlavu. "Zabila je! Všechny je zabila!" vzlykal dál.

"Byly to jenom bonsaje" pípla ona. "No, ale já v nich měl půl mega!" zařval na celé kolo. "Ale zalejvala je poctivě. Tak poctivě, až..." "... až chcíply přežráním, chudinky moje." dodal on

------------------------------------------------------------

"Hele, a proč ona tam brečela?" "No já nevím, asi proto, že mu půjčila ty prachy..." "A nemyslela si náhodou, jestli on na ní už nemyslí?" "Ne, to určitě ne!" "A fakt kvůli těm prachům?" "No ... Nebo počkej! Ty prachy půjčila ve vékávéčkách!" "Ale já potřebuju vědět, proč brečela v tý Ordinaci!" "No ... tak to fakt nevím..."