ŠtítekPostřehy grafomana

K čemu to vlastně je? (postřehy uživatele)Dnes jsem postřehnul jednu zajímavou věc. Zjišťuji, na co že je PDA vlastně dobré. Mysleli jste si, že je to organizace času a kontaktů? Kdepak. Jste naprosto vedle.

K čemu se PDA doopravdy hodí, je k "ovládání" světa z vaší postele. Jen si to vemte. Ráno se probudíte a normálně první věc, co musíte dělat, je vstát z postele a teprve něco dalšího udělat.

Třeba zapnout počítač, v případě nás, internetových závisláků.

Ale dle slov jedné reklamy na jednu banku já již nemusím. Ne-mu-sím. Ráno vstanu a jediné, co musím udělat, je zapnout mobil a na něm Bluetooth.

Pak zapnu PDA, připojím se a PocketRSS už chřoustá vaše blogy. A já se přitom stále válím v peřinách, propojen se světem přes GPRS od T-Mobile. (Výhodný zaměstnanecký tarif to jistí :-)

A dnes jsem vše dovedl k naprosté dokonalosti. Doposud jsem musel vstávat z postele kvůli ICQ. Ale i to moje PDA umí. A zadarmo! Nemusím nic platit a přitom číst blogy a ještě k tomu si s vámi autory povídat online!

Snad tomu nekdy prijdu na kloub...Jiz je to dlouho, co platim platebni kartou. Naucil jsem se rozpoznavat, co to vlastne znamenaji ta ona cisla v kolonce "zustatek na uctu" a ridit se podle toho.

Napriklad kdyz mi zustatek na uctu ukazoval 1000 Kc, tak jsem vedel, ze si za to nejspis nove jizdni kolo neporidim.

Ale dnes jsem po dlouhem obdobi zase zkusil penize offline. Jednoho dne mi totiz maminka dala modry papirek se symbolem 1000 a rekla: "Az ti bude nejhur, pouzij to."

A dnes jsem doznal, ze je celkem spatne obdobi. Preci jenom, stav kreditu na mem konte po nakupu PDA povazlive klesnul, a ja se tudiz zacal obavat, ze nebudu mit za co jist.

Vytahnul jsem tedy onen modry papirek ze sve pokladnicky a vydal jsem se shanet jidlo.

Moj závislostJsem závislej. A není to internet, o čem teď mluvím. Je to jelení lůj, zkráceně Jelen.

Nejprve jsem si myslel, že moje používání Jelena skončí, jakmile vysadím prášky, které způsobily zvýšení mé poptávky po Jelenovi. (ucím se makroekonii, takže si techto termínu nevšímejte)

Ale nestalo se tak. Jelen má v mém soukromém hodnocení stále velký mezní užitek, a proto jej neustále kupuji, abych nasytil své potřeby.

Už plně chápu kuřáky. Pochopil jsem jejich bezděčné tiky, jako například odklepávání drobků do popelníku. Já už tyhle tiky taky mám, akorát, že s Jelenem.

Také si musím "přeleštit" rty, jakmile získám pocit, že jsou suché. A je mi celkem jedno, zda jsem na ulici, či ve společnosti. Já prostě MUSIM.

Zkuste si něco dennodenně používat po půl roku a zjistíte, že se toho hned tak nezbavíte. A zároveň zjistíte, že ať je to prakticky cokoliv, tak toho na trhu existuje nepřeberné množství druhů.

I takovej blbej Jelen nezůstal ušetřen. Schválně proto stále říkám Jelen, protože Jelen patří do kosmetiky a kosmetiky je na trhu moc.

Hrůzná otázkaZásadní otázkou každé ženy každý den je: "Co si vezmu na sebe?" ale kupodivu tohle řeší i muž, i když ne tak explicitně jako žena. Muži také řeší, co si vzít na sebe, ale barevnost už nerozlišují.

Dostávám se pomalu k dalšímu grafomanskému postřehu. Minule jsem se s vámi, drtivou většinou čtenářů, shodl, že s sebou nenosíte deštník. A nyní hodlám řešit podobně důležitou otázku: Co na sebe?

Podívejme se například na dnešní počasí. Nevím, jak u vás, ale u mě, v Hradci Králové, svítí sluníčko. Ale zároveň fouká vítr a je tam pěkná zima. Takže, kde se fláká ten "hvězdný" tým z pořadu Vypadáš skvěle, aby mi poradil, co na sebe?

Ještě štěstí, že nejsem ženská. Řešit barevnost by mě asi ubilo k smrti. Stačí mi párkrát jenom řešit kolik vrstev a moje rozhodování je naprosto to samé, jako rozhodování mnohých vybíravých dívek.

Například dnes jsem si to risknul v tričku a šortkách. A byla mi zima. Velká zima. Ovšem: Vypadal jsem extravagantně. Mohl jsem se považovat za cool stvoření, protože jsem vypadal jinak, jak ostatní lidé. Sice jsem byl zmrzlý až na kost, ale odlišoval jsem se.

a deštnícíchZačneme opakováním. Opakování je matkou moudrosti, takže tady to je: Klasik všech zákonů schválnosti, pan Murphy, říká: Když se to může pokazit, pokazí se to. A to samé platí s počasím v kombinaci s deštníky.

Jistě si všímáte, že když máte s sebou deštník a je hlášený déšť, tak neprší. U mužů to dokonce může být i přímá úměra. Čím větší máte deštník, tím je pravděpodobnost srážek menší.

Ale ovšem pokud vyrazíte z místa A do místa B, tak se slejvák strhne přesně na polovině cesty a to ještě nejlépe uprostřed pole. Aby to bylo jasné.

Tedy dnešní můj postřeh zní: Nosit, či nenosit deštník? Dámy to mají jednoduché. Dámy mají kabelky. A do kabelek se vejde všechno, tedy i deštník. Ale chlapi kabelky nemají. Muži musí deštník nosit v ruce, či se o něj decentně opírat jako o vycházkovou hůl.

A to je ten problém, nás mužů. Kabelka je vždy dobrým módním doplňkem ženy či dívky. Ale to se o deštníku říct nedá. No představte si například punkera v otrhané kožené bundě s deštníkem.

To prostě nejde.

NadobroVezměte kus gumopryže kulatého tvaru a černé barvy a nazvěte jej puk. Puk nechte prohánět po ledové ploše za pomocí postrkování dřevěnými holemi dvěma tými po šesti hráčích a tuhle hru nazvěte hokej.

Hokej nechte stát se populárním v několika zemích a dejte mu mnohaletou tradici hraní, či spíše zápasení. Pokud jste marketingoví odborníci, tak vás jistě napadne uspořádat mezinárodní zápasy v hokeji.

I těmto mezinárodním zápasům dejme mnoho let tradice podpořených v kapitalistických zemích marketingově a v totalitních politicky. Vznikne vskutku Mistrovství.

A tohle opět nechte pořádně dusit a prokořeňte to politicky marketingovou kampaní ve spojení s tím, že tým vašeho národa má na to, aby v Mistrovství zvítězil. Vznikne Mánie.

Mánii můžeme sledovat na českých blozích, protože tým, o kterém mluvím, je tým Čechů. Povšimněte si prosím oslavných příspěvků rozesetých po všech možných a nemožných blozích.

klasické záchodové prkýnkoJe to věčný problém: Prkýnko nahoře, či dole? Připadá mi, jako kdybych narážel na nějaký neustálý spor, který jednoho dne může propuknout v pravou občenskou, či náboženskou válku.

Problém sklápění prkýnka je tak rozsáhlý, jako například loupání banánu: Jsou tu lidé, co loupou od špičky, jiní loupou od šťopky a všemi zavrhovaným banánovým ateistům je to jedno. Tak to samé je tu se záchodovým prkýnkem.

Onehdá se mi například Kolja svěřil s tím, že ho bytná chtěla vyhodit z baráku jenom proto, že nedal prkýnko dolů. Dneska vás vyhodí z baráku a co bude zítra? Předpokládám válku. A to přímo válku pohlaví.

Za záchodovým prkýnkem nahoře hledej chlapa, řekne vám každá dobrá feministka. Asi začnu dělat nenápadný průzkum, ale na dámských záchodcích asi nenajdete prkýnko nahoře, že?

Ale dámy, jste přeci velké holky. Je opravdu takový problém si všimnout, že je prkýnko nahoře, a dát ho dolů? Odpovídají v obraně muži. Přeci jenom, přes prkýnko se strašně blbě strefuje.

a bloggeřiJe cool a in být bloggerem. Pokud se vám nechce kouřit marihuanu, uctívat Satana a nebo prostě se jenom chcete nějak odlišit, založte si blog.

"Podívejte se na Tassla, to je super blog!" říkají si určitě některé (vůbec né hnusné) fanynky. A co teprve takový Ostravák? Ten je teprve panečku blogger!

Ale i komunita bloggerů je ta samá komunita, jako třeba třída, či vaši spolupracovníci. A i z komunity bloggerů se musíme odlišit.

Třeba někteří bloggeři jsou radikálové: Od ostatních "konvenčních" bloggerů se odlišují tím, že neblogují vůbec. Tak a máte to! Takový blogger si založí blog a vůbec tam nikdy nic nenapíše. To je teprve sdělení světu.

Další se odlišuje tím, o čem píše. Máme tu blogy o úchylných zvěrstvech (což admini mažou) a nebo třeba o něčem temném a obzvláště úchylném.

A poslední cesta je design. To třeba razím já. Moje plky nejsou cool, ale můj design je cool a in. A právě kvůli tomu mě čtete :-)

Toť vše, zítra snad bude víc času...

a testyDnešní svět je zaplavený testy, kvízy a různými soutěžemi. Víte kdy byla bitva na Bílé hoře? Výtečně! Stačí zavolat na speciální číslo a my vám zcela jistě pošleme vzorek pracího prášku!

Nevíte? Nevadí, dáme vám na výběr ze tří možností. A národ luští, soutěží a vůbec všelijak se pachtí jenom za vidinou výhry. A aby toho nebylo málo, musí si sám na sebe vymyslet různé testy.

Chcete řídit auto? Vlastnit zbraň? Vyplňte testy a můžete to mít! Chcete diplom? Stačí pět let za sebou správně vyplňovat testy a není nic jednoduššího.

Ovšem testy nejsou jenom v životě, ale i zboží, chudák jeden, musí procházet testy. No schválně, jaké auto si koupíte? To, které testy prošlo, nebo které testy neprošlo?

A jakého partnera zvolíte? Z pozitivním testem, či negativním? Je zajímavé, že jsou testy, u kterých pozitivní výsledek může (většinou) znamenat pohromu. No, pánové, co byste dělali, kdyby vaše přítelkyně měla pozitivní těhotenský test?

Jeden z postřehůMožná, že vám to bude znít jako "třeštění" to slovíčko, co jsem zvolil za název tohoto postřehu. A je to vlastně pravda. To včerejší třešnění bylo tak trochu třeštění.

Včerejšek byl totiž ve znamení třešní. Pro někoho zralých, pro jiné těch rozkvetlých. Ale každopádně většina našeho národa byla včera potřeštěná třešněmi bez požehnání vlády, či bez dotací EU.

Ti, co uznávají zralé třešně jsou mnohem masovější. Vyhledávají velké prostory, třeba takovou Letenskou pláň a tam rokují o skvělé třešňové budoucnosti.

Což o to, myšlenka "když všichni všechněm všechno dáme, tak budeme mít všichni všeho dohromady dost" je nádherná, ale bohužel ani po čtyřiceti letech pokusů se to třešňovým odborníkům nepovedlo.

Přeci jenom bylo trochu lepší se včera zařadit mezi oblíbence těch třešní rozkvetlých. Tito lidé jsou poněkud jiní. Pohybují se po párech a neustále se drží za ručičku.