Vyberte stránku

vakcinaKdyž se podíváte do diskuzí pod článkem o očkování, tak vám připadne, jako by se svět dělil na dvě skupiny lidí: Jedni, co se zastávají očkování prakticky vždy a všude. No a pak ti, co očkování považují za největší zlo na této planetě. Nepatřím ani do jedné skupiny.

Očkování ze softwarového hlediska chápu jako antivirus. Celkem si myslím, že tohle přirovnání celkem sedí. Když máte na počítači antivirus, neznamená to, že jste stoprocentně v bezpečí. Stejně jako žádné očkování nefunguje na sto procent. A na druhou stranu, i bez antiviru můžete brouzdat po netu a bez důsledků. Ovšem zase to neznamená, že by se tak měl chovat každý.

Jaké vidím problémy očkování v Česku, z pohledu softwarového testera?

1. Jednotný release plán

Aktualizace vám do vašeho počítače budeme posílat ve tři odpoledne Redmontského času. A vy musíte mít počítač zapnutý a zajistit, aby se vám aktualizace stáhly. Pokud tak neuděláte, hrozí vám pokuta. A výsměch internetových odborníků, že na netu chcete brouzat nechráněni.

Na počítači to vypadá jako nesmysl. Ale doopravdy to takhle funguje. První očkování v šesti týdnech. Vždy a všude. Výjimky? Lze zařídit, ale pouze na schválení doktora. Jako kdybyste museli psát technické podpoře někde v Indii. Ano, existují dobří a normální doktoři, co s odkladem nemají problém. Ale nejedná se o systémové řešení. A pokud si doktor myslí, že to vaše dítě zvládne, tak se nemáte kam odvolat.

2. Jednotný antivirus

Na svůj počítač si musíte povinně nainstalovat McAfee Security plus. Protože naše nezávislé plénum odborníků zjistilo, že tento antivirus je nejlepší. Cože? Vy byste chtěli Avast a nebo AVG? Ale ty nejsou tak bezpečné! Přeci nechcete svůj počítač vystavit nebezpečí!

V softwarovém světě je normální, abyste si vybrali zabezpečení na míru. Ve svět očkování existuje pouze Infanrix Hexa, neboli hexavakcína. Vaše dítě bude očkované proti mixu 6 nemocí. Pokud chcete třeba 6 nemocí po jednotlivých vakcínách (třeba proto, že si myslíte, že tak bude dítě lépe zvládat případné negativní reakce), tak nemáte šanci. Nebo máte, ale opět: Podléhá to schválení a musíte se doprošovat.

3. Neexistence integračního testování

Mějme systém, co má několik modulů. Jeden sbírá data o jednotlivých akcích uživatele a přiřazuje jim cenu. Druhý bere data z toho prvního a dává je dohromady, kvůli fakturaci. A ten třetí vyplivne data toho druhého do PDF a hurá, máme fakturu.

Ve světě softwarového vývoje, i toho očkovacího, existuje systémové testování: Důkladným testováním ověříme, že modul A funguje dle zadání. Vakcína A je neškodná. To samé u samostatně testovaného modulu B a C, i vakcín.

Pak přijde zábava každého testera: Integrační testování, kdy moduly A, B i C nasadíme na stejné prostředí. Neznám první kolo testů, kdy by si to sedlo na první dobrou. A zatímco kombinace jednotlivých releasů na daném prostředí se testují, tak kombinace vakcín se netestují.

Doufám, že tady nešířím nesmysly, ale zatímco ze softwarového pohledu dává smysl testovat kombinace, tak z toho lékařského moc ne: Protože minimálně v prvních kolech testování nedokážete určit, odkud pochází negativní reakce.

3. Skoro žádné hlášení chyb z produkce

Ve svých statusech pro vyšší management rád používám tuto hlášku: „Před týdnem jsme nasadili nový release do produkce. A jelikož si zákazník nestěžuje, tak se můžeme domnívat, že je vše v pořádku.“

Nedávno jsem zjisil, že Státnímu úřadu pro kontrolu léčiv se donese přibližně 2 procenta ze všech hlášených negativních reakcí na očkování.

Ne, nechci tady rozvíjet teorie na téma autismus. Podívejme se spíš na takové zarudnutí v místě vpichu, které samotný příbalový leták považuje za velmi častou nežádoucí reakci očkování.

Očekávám, že na místě tvůrců vakcíny budou lidé, jako já: Lidé, které upřímně zajímá kvalita odvedeného produktu. Na rozdíl od odpůrců očkování si nepředstavuji nenasytné bussinessmany bahnící po penězích, ale spíše řadové mediky, co chtějí dobře odvést svou práci.

Představme si, že tito lidé sestaví vakcínu a provedou testy na vzorku 10 000 lidí. Z nich 1000 bude mít zarudnutí kolem vpichu a 100 otok celé ruky.  Čísla si necucám z prstu, ale opisuji je z příbalového letáku.

Proběhne rozhodnutí, že daná vakcína je dostatečně bezpečná na uvedení na trh.

Uběhne měsíc a vy nemáte žádné hlášení negativních reakcí. To je úspěch!

No, není. Protože kdyby se hlásilo všechno, i zcela „běžné“ zarudnutí, které odezní za pár dní, tak by medik na druhé straně mohl zjistit, že tato reakce se reálně vyskytuje u 1850 lidí z 10 000. A mohl by přepracovat vakcínu a udělat ji bezpečnější.

Jako softwarový tester jsem neskutečně rád za každou produkční chybu. Díky nim mohu upravit testovací data a scénáře, abych zvýšil kvalitu. Kéž by to tak mohlo fungovat i v případě vakcín.

4. Mlč, BFU!

Dáme ti tam Chrome, protože je to nejlepší prohlížeč. Cože, ty chceš používat Internet Explorer? Chachá, blbečku! Ty o počítačích nic nevíš. Tak laskavě mlč a šoupej bačkorama, protože teď se baví odborníci!

Jakmile někdo promluví o tom, že se mu současný stav očkování nepozdává, tak je hned omezená mamina s laktační psychozou a nebo batikovanej pošuk.

Z mnoha lidí mluví strach. Strach o zdraví jejich dětí. A místo trpělivého vysvětlování se setkávají s útoky. Na svou osobu, nebo inteligenci. Pacient je klient. Jako mohu opustit krám s počítači, kde je uhrovatý nerd, co si o mě myslí, že jsem BFU, tak bych měl mít právo na rovnocenný přístup v případě služeb lékařských.

Existuje institut informovaného souhlasu, který znamená, že lékař musí neustále a dokolečka vysvětlovat, proč je očkování dobré. Stejně, jako každý IT odborník musí klientům neustále a dokolečka vysvětlovat, proč by si měli na svůj počítač nainstalovat antivirus.

Jde to. Na vlastní kůži jsem v nemocnici zažil, co to znamená informovaný souhlas.Bylo to tady, u nás. Dokonce v jedné malé, provinční nemocnici. Dokud se nezmění alespoň poslední bod, tak budeme žít ve válečném stavu, kde na obou stranách bude probíhat argumentace mrtvými dětmi.