Napsal Martin Moudrý, vydalo nakladatelství Leonardo, Praha, 2011
Pamatujete si na moji recenzi prvního dílu? Co vlastně nebyla recenze, ale naprosto sračkoidní povídka inspirovaná jednou z těch nejhorších knih, co jsem snad kdy přečetl? A teď poté, co jsem vyslovil, že ta kniha byla fakt špatná si nějak musím obhájit, proč jsem šel a koupil druhý díl.
Protože jsem prostě byl zvědavej, jak to dopadne.
Nemá smysl nějak hluboce rozebírat děj, když z první recenze vlastně ani nevíte, co se dělo. Stejně to nemá úplně smysl, protože pokud patříte do mojí skupiny, tak jste od Moudrého nečetli skoro nic.
Teda, já četl jeho Temné Záblesky, což mě přinutilo k tomu si koupit jedničku Grafomága. A v prvním díle jsem pochopil, že autor jaksi očekává, že jsem od něj přečetl úplně všechno, co kdy napsal, protože zrovna Grafomága obývají pouze postavy, co se vyskytovaly v jeho předchozích knížkách … Ale ne v Temných Záblescích.
Sice je v ději tak trochu vysvětleno, proč tam jsou postavy, které autor úspěšně pozabíjel v jiných knížkách a co tam xakru pohledávaj. Přičemž hlavním hrdinou je autor sám, což dodává knížce na dalším rozměru … sračkoidnosti?
Problém knížek vyprávěných v ich formě je ten, že tak nějak tušíte, že hlavní hrdina je Neprůstřelnej Mikeš (pamětníci pochopí), co vás provede od začátku knihy až na konec. A zrovna v týhle knížce jsem si fakt přál, aby hlavní hrdina chcípnul.
Knížka v ich formě má tu nepříjemnost, že hlavní hrdina jaksi nemůže zemřít. I přes to, jak moc si to přejete. A tak si alespoň užíváte každou scénu, kdy hrdina dostává přes držku. A těch tam naštěstí není málo.
Mimochodem, samotný autor / hrdina má ego zvící Radka Hulána a obávám se, že kdyby se Martin Moudrý a Radek Hulán potkali v reálu, tak musí vesmír implodovat. Což je asi ten případ, proč tolik lidí Moudrý vyloženě štve – jeho knihy jsou prvotřídní brak, ale sám sebe vydává za …
Homosexuálního rasistu s BDSM sklony? 
Teda, bisexuálního. Takový alespoň jeho hrdina je, co se týče sexuální orientace. Jo, šťouchnout jsem si musel
Jedno se Moudrému musí nechat: Jakmile knihu otevřete, nemůžete zpět. Autor vás udrží na uzdě napětí a vy sledujete sami sebe, jak čtete neskutečnou sračku a nejste schopní přestat. Čtete egomasturbaci hlavního hrdiny/ autora, a přesto nejste schopní knihu zavřít a zahodit.
Sledujete naprosto do neskutečna vyšroubovanou deus ex machina a … Už vám to asi došlo, že?
Martin Moudrý má jenom jeden jedinej problém – Kulhánek zase něco napsal, a pokud v tom bude pokračovat, tak si radši zvolím Kulhánka – protože ten je nepsaným králem béčkových krváků.
A jestli vy máte touhu si obě knížky přečíst … rád vám je daruju 
Tak o tom přemýšlejte.