Vyberte stránku

Film USA, 2011, 93 min, Režie: Duncan JonesTrailer na film Zdrojový kód jsem měl možnost vidět jak před začátkem filmu Útěk ze Sibiře tak filmu Thor. A pokaždé jsem měl jasno: Tohle. Chci. Vidět.

Zápletka filmu je velmi zajímavá: V Chicagu se odehrál teroristický útok na jeden z pčíměstských vlaků a zabil mnoho nevinných lidí. Tajné služby mají mnoho indicií o tom, že tenhle útok nebyl jediný, ale spíše první z řady. A další útok na pořadu dne má být za použití „špinavé“ radioaktivní bomby.

V hlavě vědce, který splňuje snad všechna klišé o filmových vědcích se ale již před nějakou dobou zrodil nápad, jak přesně takové situace řešit. A tak vzniknul projekt Zdrojový kód.

V zásadě jde o to, že když zemřete, tak váš mozek je ještě po nějakou dobu „použitelný“ a náš šílený vědec přišel na způsob, jak „data“ z něj zpracovat: Dokáže se totiž dostat k posledním osmi a půl minutám vzpomínek. Tedy – přesně k osmi a půl minutám, které předcházely smrti nebohého subjektu.

Ale tyhle vzpomínky se nezpracovávají klasickým prohlížením na monitorech, jako je tomu třeba ve scífku Paycheck, kdepak!

Od toho je tu hrdinný kapitán Colter Stevens (Jake Gyllenhaal), kterého „nahrají“ do mozku nebohého zemřelého a on jeho očima prožívá „svých“ posledních osm minut znova a znova a znova…

A pak ještě asi padesátkrát.

Musím říct, že celkový pocit z filmu je „zklamání“ – Možná to tentokrát bylo moje očekávání, možná konjunkce Pluta se Saturnem, ale prostě mě film ničím neupoutal. Žádné wow, žádné napětí, žádné překvapení, prostě nic.

Odbočka: Autor neuznává rozhodnutí mezinárodního astronomického kongresu a na protest stále uznává Pluto jako jednu z planet Sluneční soustavy.

Abyste mě pochopili: Zdrojový kód není špatný film. Spíš naopak. Bezva efekty, zajímavá akce, dobrá režie, hezký zvuk a zajímavé postavy. Ale prostě se jedná o film, co zjevně nemá žádné ambice na cokoliv převratného. Děj nijak nepřekvapí a pointa na konci je… předpokládatelná.

Film řadím do kategorie Robin Hood, kdy se jedná o řemeslně výborně odvedenou práci, která ale nijak neaspiruje na cokoliv vyššího.

Celkově dávám 70% a přemýšlím, na co půjdu příště … 🙂