Text

Kam s ním? Teda, co s tím?Bude matějčík schopen napsat mi styl, co tohle řeší? Kdo zabil Kennedyho? Proč je na podzim listí žluté? Věčné otázky ohledně životam vesmíru a tak vůbec...

Na začátku všeho byl bezva nápad. Že scrollování v komentářích bude cool a bude bezva. Jenže je tu malá, ale o to hlasitější skupina uživatelů, co se jim to nelíbí. Sice jsem měl chuť jim říct, ať si něco políbí, když se jim to nelíbí, ale jelikož mám matějčíka i Gormieho rád, tak jsem se rozhodl vyjít jim vstříc.

I já sám uznávám, že scrollování není zrovna ten nejlepší nápad, jenže mám tak trochu problém... Teď sedím u kompu v práci a až do pátku to bude jediné počítadlo, které budu mít k dispozici.

Tudíž teď hned a okamžitě jsem schopen scrollování vypnout. Bude to mít ten následek, že asi oba dva styly budou vypadat hnusně. Přeci jenom ošéfoval jsem je na rozlišení 1024*768, Mozillu Firefox a tak podoně. Takže se to tu prostě rozsype.

Tak tady teda bydlim. Prijel jsem az pozde v noci, protoze jsem mel to rande... Jinak ja bydlim v tom druhym okne zleva. Pred branou me vita pan domaci se zenou. Idylicka to vesnicka! Hlavne takhle v noci :)

Ano! Prave mam rande s nejznamejsi bloggerkou tohoto serveru! Ergo prisla jen a jen kvuli mne!

nebyly by nějaké zajímavé prášky pro Práškovice?Takže jo. Moji bezvadnou odysseou jménem "byt" jsme zakončili kdesi na tématu, že se chystám jet do realitní kanceláře a podepsat novou směnku na byt, protože realitka už bude mít zprostředkovatelskou smlouvu.

Tudíž jsem do realitky dojel a podepsal. Znovu zarezervoval a vůbec provedl všechny ty kroky. Dokonce jsem tak trošku riskoval, protože hned svůj první oficiální den v práci jsem byl na obědě místo půl hiodiny stanovené zákonem celou hodinu a půl.

V realitce se dušovali, slibovali a omlouvali. Neměli totiž v čase, kdy jsem podepisoval směnku, ještě zařízenou onu zprostředkovatelsjkou smlouvu. Ale dušovali se, že už je to jenom formalitka, pan majitel se jenom zdržel na cestě, protože má jednání s generálním ředitelem.

Všechno bylo prý o tom, že pan majitel prostě nepochopil onu zprostředkovatelskou smlouvu. Vtip byl v tom, že prý si on myslel, že smlouva je exkluzivní (že pan majitel bude muset nabízet jen a pouze přes onu realitní kancelář).

Dobře, uvěřil jsem slovům realitní kanceláře a podepsal novou rezervační smlouvu. S tím, že pan majitel teda dorazí a znovu podepíše.

Pozdě večer.Hm, zítra tomu budou přesně dva měsíce. Zítra těsně před půlnocí. A já jsem dneska konečně dostal odvahu pustit svůj oficiálně zaměstnanecký telefon a začít mazat.

Hned potom, co se to přihodilo jsem tak nějak neměl sílu jít do doručených zpráv a vidět tam její jméno. Prostě jsem nechtěl vidět, chtěl jsem co nejrychleji zapomenout. Vyřešil jsem to půjčením si testovacího mobilního telefonu, oficiálně jsem si ho půjčil tak na týden.

Už na něm funguju dva měsíce.

Včerejší druhé shlédnutí Simpsonů mi dalo sílu vrtátit SIMku do svého mobilu a podívat se do doručených. A začít mazat.

Není to tak trochu trapné, zkoušet smazat někoho, kdo byl součástí vašeho života dva roky?

Jenomže já vůl jsem ty SMS nejdřív začal číst. A až potom jsem je mazal. A najednou zjišťuju, že brečím. Je mi smutno a kdesi v hlavě mi začal znít takovej ten divnej hlásek. Co když to bylo kvůli tvým divným pochodům v hlavě? Co když realita byla úplně jiná? Co když...

No comment

Pražské Tasslovice jsou zatím Práškovice, protože Tassl je z toho lehce na prášky...No, o tom, že sháním bydlení v Praze jsem snad už psal. O tom, že sháním peníze asi taky. O tom, že mi NIKDO z vás neposlal ani zpropadenej halíř, jsem se taky zmínil. Teď bych se mohl rozpovídat o tom, proč jsem z toho lehce na prášky.

Našel jsem zajímavý byt. Za zajímavou cenu. Za velmi zajímavou cenu. Pro vaši představu: 2+kk kousek od práce pod dva miliony. Opravdu hodně zajímavé a v klidné tiché lokalitě a spousty blá blá blá okolo.

Rozhodl jsem se kout železo, dokud bylo žhavé a okamžitě začal jednat s realitní kanceláří ohledně rezervace. Taková rezervace nemovitosti stojí 60 000 Kč, jen tak pro vaši představu.

Na to, že si nemovitost bude chtít koupit hoch chudý, ale čestný, byla kancelář připravena. Nemusel jsem nic platit, pouze jsem podepsal svojí vlastní krví takovej kousek papírku. Říká se tomu směnka a z hlediska likvidity je to po papírových penězích jedna z nejjistějších investic. Směnku prostě zaplatit musíte, i kdyby vás o kalhoty obrat měli.

Mám vyšší práva ve správě Bloguje.cz! A to jenom za blbé dotazy! Ano, teď se můžu navrhnout na "výběr bloguje" a sám se schválit! To je žůžo! :-)

Pustil jsem se do řetězovek, blognul jsem na pokračování, teď je čas na lavinovku.Lavionovka je záležitost, kdy se přidá kdo chce, proč chce a kdy chce (nejlépe však teď hned). Vyhlásila ji Christine a já pokračuju.

Minulé léto začneme červnem. Oznámil jsem, že již déle nejsem studentem a začal jsem od blogerů vybírat peníze na to, abych své zakončení studia mohl oznámit nejlépe v hlavním vysílacím čase. Dodnes nepřišla ani koruna.

Přihlásil jsem se na TDMS. Jen tak pro zajímavost: Pozice, na kterou jsem se hlásil, se jmenovala "člen týmu technické, datové a multimediální podpory". Asi za měsíc se ze mne pak stal "Administrátor podpory technických, datových a multimediálních služeb" aniž by se změnil popis práce, či plat. Pak jsem se stal mužem na pozici se jménem "CS - Administrátor podpory technických, datových a multimediálních služeb" a ano, tam už jsem dostal přidáno, aniž by se změnila náplň práce. Nedávno se ze mne stal "Specialista podpory technických, datových a multimediálních služeb" (zase zvýšení platu) a od 1.8. mne čeká oddělení One Stop Solution Design, název pracovní pozice doposud neznámý.

Své pětadvacáté narozeniny jsem oslavil tím, že jsem si nadělil inženýrský titul. K těm šestadvacátým mi muselo stačit tričko a jedna hra na Nintendo Wii. Některé oslavy narozenin hned tak asi nepřekonám...

Alespoň mám zajímavěj ten reálnej život...Hm, tak asi na třetí pokus snažím se napsat, co mě vedlo ke změně podtitulku. Vždycky, když jsem měnil název a nebo podtitulek, tak jsem vždycky napsal strašně dlouhej a pokud možno extrémně nudnej příspěvek o tom, proč jsem si sakra vybral novej podtitulek.

A dneska sem se rozhodl změnit si podtitulek. A tohle jako má být ten tamten příspěvek o tom, co všem jasně a zřetelně vysvětlí, proč jsem to tamto udělal tak a tak a ne onak. (Ano, tímto si zakazuji nadměrné používání slov jako "to" "tamto" "ono" a tak podobně).

V prvním pokusu sem chtěl oznámit, že vlastně teď poslední dobou žiju venku (chápej: offline v reálném světě) a že se mám fajn, mám vás rád a tak podobně. Jenomže jsem si uvědomil, že příspěvek na naprosto stejné téma jsem již napsal. A co víc, oním příspěvkem jsem vlastně zakončil celý tento blog! Přeci se nebudu opakovat! Zvláště, když konec tohoto blogu je jasně dán a já se teď plácám někde uprostřed.

Tak to mi neprošlo.