ŠtítekZ Tasslovické kroniky

Propagoval jsem tu akci, tak si ještě přečtěte, co si o ní myslím ex postV neděli 15. května 2011 se pod záštitou Dávného Obyčeje a za notného přispění Darkena v Praze objevil Raven Kaldera. Zvědavost a nakonec i cenová akce od DO zvítězila, a tak jsem se odhodlal dojít na celý program (byť jsem původně přednášku o transgender nehodlal absolvovat, protože se jedná o tématiku zcela mimo můj záměr). A ačkoliv budu spoilovat celkovým dojmem už na začátku - rozhodně nelituji!

Můj osobní dojem z Ravena je velmi pozitivní. Zaprvé je to prakticky klasický pohanský stařešina, co velmi pozorně naslouchá a nemá problém přiznat, že o daném tématu nemá ani páru. Případně nadhodit něco, co prezentuje "jenom jako vlastní pocit" a vy při jeho slovech máte dojem, jako kdyby někdo za vás právě vynalezl kolo.

Do ateliéru se sešlo asi tak dvacet lidí, což mě poněkud zarazilo, protože jsem například očekával více zájemců o kyberšamanismus / urban-magick. Zjevně jako jeden z mála jsem usoudil, že z knih se opravdu nepochytí úplně všechno.

Svátek práce jsem oslavil tak, že mám jinou práci ... už nejsem Červenej. Celý tři měsíce...Když se na své lednové rozhodnutí koukám s odstupem, tak jsem celkem rád, že jsem odložil informaci o tom, že jsem opustil Červenýho. Tehdá bych totiž asi napsal něco, čeho bych mohl později asi litovat.

Z Červenýho jsem odcházel především proto, že jsem byl z práce nespokojen.

Ale ten pocit naštěstí roztál jako sníh na našich horách, a zbývá z něj tak málo, jako sněhu v opravdu vysoko položených lokalitách. Prostě mi zbyl takovej divnej pocit v ústech.

Řekl jsem si "telekomunikace nikdy více" a odmítl lákání Mordých, abych jim tam šel testovat nějaký ty projekty. Je pravda, že Modří by byl jedinej operátor, kam jsem se ještě nepodíval a ani nijak s nima nespolupracoval. Jo, s Mimozemšťanem jsem taky pracoval, heč :)

Z telekomunikací jsem odešel do finančního sektoru a dělám pro jednu burzovní společnost. Co že tu dělám? Testuju :) A ne, prachy z toho nekoukaj, protože já trapně pomáhám dávat dohromady systémy co neobchodujou s akciema.

Pozvánka na akciRaven Kaldera je jedním z významných jedinců věnujících se pohanství, především pak šamanismu a problematice transgenderu. Tento queer, neboli příslušník třetího pohlaví, bude v květnu v Praze. Jeho návštěva by vám rozhodně neměla uniknout.

Pod záštitou Dávného obyčeje proběhne v půlce května program Ravena zaměřerný na šamanismus, urban šamanismus a problematiky transgender.

Kdy to bude? 15. května od 14:00 do 20:00. Pokud upřednostňujete mít přehled o akci na facebooku, tak zde se nachází facebookovská událost vytvořená přímo občanským sdružením Dávný Obyčej.

Kolik to bude stát? Program je rozdělen na dvě linie: Pohanská linie: Urban šamanismus a magie, severský herbalismus a rökker rituál. Plné vstupné 1500,- Kč Linie gender tematiky: Alternativní sexualita. Plné vstupné 750,- Kč.

V obou případech platí, že upřednostňovaný způsob platby je přímo na místě a pokud jste členy Dávného Obyčeje, máte nárok na slevu.

V čem? No v bazénu, přece!Pamatujete se někdo na Ergo? Tak třeba já si na ní pamatuju dost dobře, protože jsem se s ní vyspal. Tak přesně tahle Ergo se mi ozvala, že chodí plavat do bazénu, a jestli jako nechci taky.

Nechci.

Teda, vlastně! Chci! Do bazénu jsem totiž kdysi dávno chodil a dost mě to bavilo.

Slovo dalo slovo a v úterý 12. dubna jsme se sešli u bazénu, co je kousíček od Florence. A hned jsem se musel svlíknout. A do bazénu a plavat.

Žádný "jak se máš, co děláš," nebo "Jé, to jsem tě dlouho neviděla!" Prostě hned plavat. "A co když se mi nechce?" zeptal jsem se. Na to se Ergo jenom ušklíbla a vytáhla kožený bič...

A zbytek příběhu mi asi neuvěříte, co? Jasně, bylo to trochu jinak.

Varoval jsem jí, že jsem strašný máslo, a i to, co Prajzli vydávaj za bazén, hned tak asi nepřeplavu.

Původně jsem si myslel že to vydá na twít typu "koupil jsem knihu u @palmknihy" Ale to bych nesměl být já...Už asi víte, že mám chytrej telefon. Tak chytrej, že se třeba sám od sebe kousne v momentě, kdy nejvíc potřebuju, aby fungoval.

Ale to je jiný příběh.

Poté, co jsem na vlastní kůži vyzkoušel Ráj knih a jejich elektronickou čtečku Wooky (více se dočtete v mém článku elektronické čtení), tak jsem si řekl, že by bylo fajn zkusit, jak jsou na tom Palmknihy.

Asi prozradím rozuzlení dopředu, ale nijak valně.

Ale pěkně popořádku.

Když Patrick Zandl vyhlásil svůj pokus s čistě elektronickou knihou Koncernová pětiletka, věděl jsem hned, co si na Palmknihách zakoupím. Prostě proto že elektronickým knihám dost fandím a chci, aby měl Patrick v ruce dobrá data, kterými by řekl "vydávat elektronicky má smysl."

Jenže

Veselý příběh s hlubokomyslným poučením na konciStalo se to nazpátky už několik měsíců: Jeden kolega mi přinesl SIMku. Od Velkýho Růžovýho. S tím, že ji našel na ulici a neví co s ní.

Využil jsem své Růžové konexe a spojil se s kolegou, nyní již bývalým, aby mi prozradil PUK na onu SIM kartu. Bohužel ani po zadání PUKu se nic nestalo. Tak kolega alespoň na dané číslo nastavil, ať se mi majitel ozve.

Neozval.

A já apeluji:

K čemu máte na SIMce PIN? Myslíte si že zabráníte krádeži? Leda tak prdičky naší babičky. Myslíte si, že vám pak nikdo neprovolá majlant?

Jo?

A o možnosti blokování SIMky od operátora jste slyšeli? A že to jde 24 hodin denně sedm dní v týdnu? A že infolinka je zadarmo?

z několika zdrojů jsem byl požádán o můj názor na akci, tak jsem se k tomu dokopal a sepsal :)Když se na internetu objevila pozvánka na Kríglfest Dávného obyčeje, tak jsem na něj nechtěl jít. Další chlastačka, říkal jsem si. Ale jelikož se tam vydala moje kamarádka Dínen, toho času jedna z koordinátorek DO, a já se s ní potřeboval setkat, tak mi nic jiného nezbylo. Jak to tedy vypadalo?

Vězte tedy moje poněkud neuspořádané postřehy z Kríglfestu:

Lokalita: byla zvolena v ateliéru. Poněkud mě místo překvapilo svojí freaky vybaveností. Ale na druhou stranu: Nebyli jsme rušeni běžnými návštěvníky, obsluha byla vzorná a pozorná, jídlo bylo vynikající, porce obrovské a ceny lidové. Chápu spokojenost organizátorů a po překonání prvotního kulturního šoku jsem se místem pohyboval bez zábran.

Ostatní hosté: S lidmi z Dávného obyčeje se moc neznám, a tak mi jejich přístup ke mně připadl velmi dobrý: Byl totiž neutrálně kamarádský. Takže: Neznáme se, rád tě poznávám, v klidu se zapoj do diskuze, pokud mám jiný názor, tak ti ho v klidu řeknu. Zároveň se ke mně nikdo nehnal stylem "já pohan, ty pohan, jsme kamarádi!" Což bylo taky fajn.

A vy?Největší dávkou dojmologie trpí skupina kolem mě v momentě, kdy je potřeba odhadnout kolik nás vlastně je. V tu chvíli se to množí pocity, dojmy a mnohdy více či méně sofistikovanými věštbami.

Data ze sčítání lidu budou ale minimálně na příštích deset let jediné "tvrdé údaje" jak tohle zjistit. A k čemu to proboha bude?

• K odpovědi všem těm, kdo by třeba chtěli zakládat oficiálně registrované náboženské hnutí
• Jako argument sloužící skupinám, které budou chtít uspořádat veřejnou akci (A bude to někoho zajímavé?)
• Jako podklad pro jednání se státním aparátem

K čemu to použít nechci?

• Jako recesi. Tohle není vtip. Jestli chcete vtipkovat, přihlašte se k Jediům
• Jako oficiální informaci "kolik má naše hnutí členů"

Takže, jestli máte nějakýho kamaráda, co si myslíte, že se zajímá o cykly přírody a vidí v nich posvátno, nebo někoho, kdo se zajímá o staré stezky, dejte mu vědět, ať se přihlásí k pohanství.

Pravidlo novinových článků zní: Pokud je v titulku otazník, tak odpověď zní...NE!

Jednou za čas ale prostě musím udělat něco extra šílenýho, a tak jsem se rozhodl, že si budu zkracovat adresy svým vlastním zkracovátkem, tassl.cz!

Ale nebojte se, nejsem až zas takovej magor, jak by se mohlo zdát. Prostě využívám služeb zkracovadla bit.ly, které nabízí zdarma službu postavit si zkracovátko na vlastní doméně.

Co to znamená?

• Nespravuju žádnou databázi odkazů, o vše se stará bit.ly
• Když vypadne link přes tassl.cz znamená to výpadek bit.ly
• Když mě to přestane bavit, tak linky jsou furt přístupný!

Příklad:

Když se chcete dostat na Tasslovice, lze nyní zadat adresu http://tassl.cz/fm7udI. Povšimněte si předevěím toho nesmyslnýho cancu za lomítkem: fm7udI.

A to tak dlouho, až jsem (snad) našel.Jmenuju se Tasselhof a jsem závislej na počítačích.

Ahoj, Tassle!

Naštěstí mě poslední dobou ze závislosti léčí ten fakt, že do počítače civím osm hodin denně a většinu toho času se vrtám ve střevech nějakýho systému, ze kterýho vy maximálně vidíte to hezký webový GUI.

V lepším případě.

V tom horším případě ani nemáte zdání, že ten systém existuje a co se v něm provádí.

Každopádně díky tomu pro mě přestalo být "civění do počítače" zábavou, ale prací. Takže když přijdu domů, tak bych si rád chvilku od civění do počítače odpočinul. Prostě chvíli pustit mozek na volnoběh a říct mu: "Hele, kámo, teď relaxuješ."

K samotnému hledání mě dovedl Patrick Zandl a to už v době, kdy se hodlal úplně odstřihnout od vlivu chytrých mobilních telefonů. Zcela jej chápu, dotykový obrazovky jsou zlo :)