ŠtítekZ Tasslovické kroniky

preludium k "ultimativně lamímu linuxímu dotazu"Jelikož se co nevidět (podle toho, jak se mi bude chtít psát) hodlám zeptat fakt ultimativní BFU otázku ohledně GNU/Linuxu, tak jsem si řekl, že bych mohl v odpověď dostat otázku: "A proč to proboha používáš?".

Takže:

1. Protože to prostě funguje
2. Na svém notebooku především:
   1. Brouzdám po netu, čtu e-maily
   2. Pouštím si filmy
   3. Občas si pustím "vtipné" prezentace a dokumenty z e-mailu
3. Jinými slovy: Vyhovuje mým osobním nárokům
4. Má to jednoduché a přehledné ovládání
5. Mám "distribuci pro lamy" (Mandriva 2007.1) kde se prakticky všechno dá "naklikat"
6. Jsem obětí "Vista mýtů" a nechtěl jsem nový notebook s Vistama
7. Win XP jsem ale taky nechtěl, protože je to už "výběhový" OS
8. A navíc se XP na nové SATA disky dost blbě instalují
9. Mac OS X bych si klidně dal říct, ale nemám tolik peněz :)
10. Chtěl jsem zkusit něco nového, kouknout se "tučňákovi" pod kabát
11. Moje distribuce je zdarma

nasrat, nasrat, nasrat!Jak jistě někdo víte, mnozí tušíte a někteří se právě teď dozvídáte, ještě stále pracuji pro jednu velkou telekomunikační společnost. A ta se vyznačuje tím, že je velká a růžová. A tak jí familiárně říkám Velká Růžová (a nebo Velkej Růžovej, pokud o něm mluvím jako o svým zaměstnání v mužském rodě).

A narozdíl od výrobních společností se tu hodnoty vyráběj tak, že se buď někam naklikaj a nebo někam naťukaj. A to "někam" je do počítače. A jelikož Velká Růžová je fakt velká (a růžová), tak je tu fakt hafo počítačů. Někdy si myslím, že tu pracuje víc počítačů, než lidí. Ale to už je holt jeden z parametrů mobilního operátora.

A počítače nám samozřejmě zastarávají (my, kteří jsme si nedávno koupili nový stroj, víme přesně, o čem mluvíme, protože kdybych dneska kupoval Hugouše, tak má asi tak třikrát lepší parametry, jak tehdá...). A jak se Růžová vyrovnává se zastaralými počitači? Inu, přesně ve stylu chytré Horákyně: Odprodá je svým zaměstnancům.

Slavnosti pětilisté růžePojmeme to jako fotoblog :)

Nejdřív jsem přijel do Českých Budějovic, města, kde by chtěl žít každý. Setkal jsem se se Skřítětem a ubytoval se u něj

na aktuální téma

Celé dva dny se redakce Tasslovic, včetně samotného Tasselhofa snaží zkontaktovat Řízka, aby se nám vyjádřil k napjaté vepřové situaci v Chorvatsku.

Tajný agent 000 (dvě nuly = povolení zabíjet, tři nuly = povolení nemyslet) je neznámo kde. Z našich ověřených, tajných zdrojů máme ale zato, že byl vyslán na tajnou misi.

Kam a kým? A proč? A komu tím prospěje?

Zůstaňte s námi a my vám jistě přineseme odpovědi.

Tasslovice: Vy nám, my vám!

Indická petrolejová lampaJenom krátce: Svítivost asi jako 800 Watt žárovka, dodává se i s náhradníma punčoškama. Pokud máte zájem, link na aukci je zde

Máme pro vás řešení!Omluva na začátek: Tento článek pojednává o specifických mužských problémech. Je tudíž určený převážně mužům, a proto je možné, že pro ženskou část mého čtenářstva nebude tento článek zajímavý. Děkuji za pochopení

Jízda na dálnici je každý den zážitek. Pomalu jsem si zvykl, že když jedeme v levém pruhu dálnice 130 km/h, tak jedeme pomalu. Bez ohledu na to, že tato rychlost je maximální povolená v České Republice. Zbytek řidičů o tom asi neví, nebo jsme s Ch naopak prospali nějakou zásadní novelu zákona.

Co mě ale stále udivuje, jsou kamiony.

Dálnice D5 z Berouna do Prahy je ve všední den ráno docela zacpaná a navíc má drobné specifikum. Na výše uvedeném úseku jsou dvě docela táhlá stoupání. A v těchto místech se dálnice ve směru nahoru do kopce rozšiřuje na tři pruhy. Před tímto rozšířením se objevuje vždy tato značka: $$OBR340534$$

Jak si myslíte, že se zachovají kamiony? Správně: Kamion jedoucí do té doby rychlostí 80 km/h se uhne do nejvíce pravého pruhu. Kamion za ním usoudí, že může jet 85 km/h a nacpe se do nyní prostředního pruhu vedle onoho kamionu a v táhlém kopci se rozhodne předchozí kamion předjet. Zbylá, rychlejší auta mají naštěstí jeden pruh navíc, kde mohou tyto vykuky předjet.

Hajzlové!Ne, nebudu vás ... jako obvykle ... posílat do prdele ... i když si to možná i zasloužíte, hajzlové jedni! Ono se to má tak: Před časem jsem začal číst Arthura Denta. Není se čemu divit, když o vás někdo napíše, že jste Hodný člověk, tak ho asi začnete číst, že?

A strašně dlouho jsem nechápal, proč si Arthur říká Misantrop. Narozdíl od něj jsem zastával opačný názor: Lidi jako celek jsou víceméně fajn, akorát se občas najde nějaký ten jedinec, co je fakt ... no, přizdisráč.

Najednou jaksi začínám Arthurův náhled na svět chápat - Človek je tvor inteligentní, ale lidi jsou blbci. Kapitální.

Minulý prodloužený víkend jsem totiž trávil "u babičky na prázdinách." Moje drahá Ch. měla víkendovou akci a já měl hlídat psa. Do toho maminka chtěla ať přijedu, a tak jsem vzal s sebou i Maxipsa Fíka, ať si taky užije baráčku se zahrádkou a maminčiny výkrmné lázně (pes dostal uvařený prasečí nožičky a jiné lahůdky).

... návrat zpět k bloggerským kořenůmVšechno se má takhle: Trpím neodbytnou představou, že jsem vtipný. A co hůř, snažím se být vtipný praktick pořád. Kafe si kupuju jedině vtipným způsobem, oběd jím humorně ... a i na ten záchod chodím s úsměvem. A proboha, proč?! Jenom proto, že pokaždé mám takový ten pocit, že když něco udělám obzvláště vtipně, budu o tom moci blognout.

A v pátek večer jsem se takhle vyskytoval na Nových Butovicích v tamějším nejmenovaném nákupním centru. Původně jsem se tam šel pouze najíst, ale jak si tak kráčím kolem různých výloh, tak jsem si najednou všimnul, že jdu kolem výlohy se spodním prádlem.

Začal jsem uvažovat. Trenek není nikdy málo, a tak bych si třeba nějaké mohl zakoupit. Ale během uvažování jsem samozřejmě ušel asi tak čtyři kroky dál od vchodu do prodejny. A v tu chvíli mě naadlo být vtipný. Zastavil jsem se, očividně uprostřed kroku (jedna noha nahoře, vykročená v touze pokračovat vpřed).

Nohu jsem dal dolů a do krámu jsem zacouval. Paní prodavačka zrovna oblíkala na figurínu fakt rajcovní kalhotky, a tak mě napadlo obzvláště vtipné oslovení:

Konečně, konečně, KONEČNĚ!!!Dnes na svém blogu uveřejnila elofra hezounký článek. Pro případ, že by se jej rozhodla smazat, jej cituji:

nenechám si nadávat. nenechám se pošlapávat. nenechám se zatlačovat nebo utlačovat. (jak libo) nebudu nikomu dělat loutku. ani boxovací pytel. ani objekt vhodný k ponižování, aby si někdo zlepšil sebevědomí. nenechám si poroučet a vláčet. jsem svobodná bytost. zasloužím si dobro. zasloužím si víc. mám toho dost.

A já jenom dodávám: Hlavně se nenech zatlačovat od svého svědomí! Máš moji podporu.

Tassl

s DinosauremZnáte seriál Přátelé? A líbí se vám postava Rosse? Tak v tom případě mi záviďte. Já totiž jednoho takového Rosse vlastně znám. Ano, je to slavný, ve Výběru Bloguje (R) se objevující ... Dinosaurus!

Je ale zřejmé, že takový paleontolog ... Dinosaure, neuraž se ... dokáže být velmi ... VELMI ... nudný. A někdy při vyprávění zarytého paleontologa máte pocit, že byste taky byli nejraději alespoň 65 milionů let mrtví, stejně jako ti Dinosauři.

A Dinosaurus mě, jako svého bývalého spolužáka, samozřejmě lákal na své paleontologické přednášky. Choval jsem se statečně: První pozvánka: Ignoroval jsem ji Druhá pozvánka: Smazal jsem ji Třetí pozvánka: Ignorace s "neúmyslným" smazáním Urgence třetí pozvánky: Nasr... naštvaně jsem odpověděl vyhýbavým stylem: "Tak já teda MOŽNÁ příjdu."

Jelikož třetí pozvánka se konala ve dvou termínech a já na tom prvním nebyl (sem nějako neměl čas, že? :) ), tak mi přišla čtvrtá pozvánka s tím, že když jsem teda tu třetí zazdil, tak alespoň tu čtvrtou bych teda mohl. A tak jsem se slitoval. Přeci bych svému bývalému spolusedícímu v lavici, co mi vždy radil při dějepise a biologii, neudělal takovou sviňárnu a uplně se na něj nevysr... kašlal, že?