ŠtítekZ Tasslovické kroniky

Nakres je samozrejme velmi zjednoduseny. At zijou skoleni...

alelujá, alelujá, ááálééélůůůjááá!Aneb představte si ódu na radost :-) Tímto uvádím svůj čtvrtý vzhled (ten hnědej) to ostrého provozu, odladěno na Firefox a na IE, scrollování není demencí, tak jsem zvědavej, co se ještě objeví :)

Díky všem za hodnocení a přidávám drobnou anketu :-)

Anketa od BlueBoard.cz

... zpět do Starých TasslovicJo, přidal jsem nový vzhled. Scrolování v něm není demence, dokonce i příspěvky nejsou v úzké nudli a ani by nemusel matějčíka tlouct do očí ;e)

Tak jak se vám líbí? (Použijte změnit styl z menu, abyste ho viděli)

Díky za komentáře, Tasselhof

Dnes jsme do prace donesli svoje plysaky. Vlevo je koleguv Fcelak, a pak nasleduje moje Nessie a muj Loos. :)

aneb návrat ke kořenůmVážení, dneska slavím.

Zjistil jsem, že jsem tak trošičku pros... pal své 1000. výročí na blogu. Tak jsem si uvědomil, že kdysi dávno v historii tohoto blogu jsem slavil každých 60 dní na blogu. Slavil jsem to asi teda tak dvakrát až třikrát, ale slavil.

A dnes je to přesně 1060 dní, co jsem na blogu.

Rozhodl jsem se dnešek oslavit jaxepatří. Zaprvé, Tasslovice dostaly nové jméno: Teď se to tu chvíli bude jmenovat Staré Tasslovice. A nadělil jsem všem čtenářům dárek: Nový vzhled, který jsem nastavil jako aktuální pro všechny nové příchozí.

Scrollování v něm už vůbec není, ale je tak trochu nedotažený, protože jsem ho vyráběl včera večer. Ale zase na druhou stranu, alespoň trochu by to tu mělo připomínat mé bloggerské začátky. Takhle nějak to tu vypadalo v těch dřevních dobách Začátků.

Chystám ještě jeden dáreček, ale to se uvidí, jestli bude čas a nálada a tak.

Nicméně.

povinnost je povinnost :)Moje vlastní fotka se na tomto blogu objevuje celkem pravidelně, ale když musím, tak musím :-) Moje aktuální podoba je asi takováto:

Povšimněte si, že jsem se vyfotil s haldou mobilních telefonů, abych zdůraznil svého koníčka a svoji práci

Své šestadvacáté narozeniny jsem oslavil před dvěma měsícema a vyloženě se netěším na ty další. Stárnu :-)

Do prvního srpna tohoto roku vyskytoval jsem se výhradně v Hradci Králové, teď pendluju mezi Prahou, Hradcem a Velkýma Přílepama.

Domácnosti mám teď tak nějako dvě. V Hradci bydlím s rodinou, psem Fídem a svým Nintendem Wii. Ve Velkých Přílepech na mne vždy čeká Hugo, plyšová nessie a plyšový los. Jo, ze zastydlé puberty přecházím rovnou do krize středního věku :-)

K blogování jsem se nechal zlákat. Dost aktivně jsem chodil na teenagerský server (zastydlá puberta) jménem Raketa.cz a dost lidí si tam začalo zakládat svoje cool a in bložínky.

jo, dnešek byl pernej...Ach jo, jak napovídá nadpis, měl jsem dnes fakt den blbec. No jen si to představte:

Ráno jsem vyjížděl z Tasslovic do Práškovic. Jelikož to je přece jenom trošku kus cesty, jel jsem vlakem v 6:08. A jelikož je to přesně 116 kilometrů, jezdím onu cestu na kilometrickou banku.

Zásek číslo jedna: Přišla paní štíplístková s tím, že mi teda štípne lístek. Já jí ukázal svoji kilometrickou banku, na které toho doopravdy není moc ke štípnutí. Spíš jde o to, že ze zbývajícího zůstatku kilometrů odečtete aktuálně ujeté kilometry. A ono odečítat 116 bylo pro paní štíplístkovou fakt záhul.

A tak jsem útrpně čekal, až ta paní odečte 116. A ještě k tomu jsem jí musel půjčit tužku, protože neměla jak mi do mé banky napsat, kolik mi teda nakonec zbývá kilometrů.

Nesměl jsem celou dobu usnout. To se přeci nesluší. Ale zkuste si neusnout, když vstáváte v čase, co začíná pětkou ranní. V takový časy jsem chodil domů z tahů!

slunný Šumperk...Jo, nechal jsem se zlákat. Přihlásil jsem se dokonce sám a dobrovolně. Do Šumperka. Na to, abych dělal technickou potvoru pro Internet 4G od ... no, hádejte koho :-)

Zatím si tu tak zlehka sedím, testuju to naše 4G připojení ... a nikdo nejeví o mne zájem. Ještě že tak.

Včera jsem sem přijel a jal se sockovat na prodejnu, že budu potvorákovat jakože tam. Ale lidi na prodejně byli extrémně proti. A tak potvoruju venku na náměstí ve slušivém bílém triku "Internet od T-Mobile."

Kéž by slunný Šumperk, kéž by...

Včera jsem to tu měl trošku vtipnější, přišel k nám desítiletej klučina, s rozzářenejma kukadlama a my jsme očekávali, že bude koukat na počítač jako na svatej obrázek.

Hovno Kelišová, hovno.

Kluk se nás s rozzářenejma očkama zeptal, jestli ten náš internet jde taky zprovoznit pod linuxama. A začal jsem vařit z vody.

Staci mit poradnyho ptaka. O tom to je. Pak uz vsechno jde samo.

[tasselhof]

na dovolené s Andělem :-)Dostalo se mi zajímavé nabídky. Jet pod stan. Na vodu. Romantika jak Brno. Od vůbec né hnusný slečny. Nadšeně jsem jí na to kývnul. Byvše vybaven pouze teoretickými znalostmi (přečetl jsem si knížku Proč bychom se netopili) sbalil jsem si pár podstatných věcí (žehličku, vycházkové polobotky, sako a tak podobně) a vyrazil jsem na vandr.

Vodácká zásada číslo jedna: Pokud chcete zvát slečnu na vodu, připravte se na to, že když jedete jenom vy dva, tak se za chvíli budete chtít povraždit. Minimální jednotka na vodě je vodácká parta.

Dojeli jsme tedy kamarádovým autem na chatu uplně jiného kamaráda (ty dobré lidi jsem viděl prvně v životě) a začaly se z půdy skládat lodě ven. Silácky jsem se předvedl před slečnou a pár lodí taktéž složil. Až do té chvíle jsem žil v přesvědčení, že za á jedu Vltavu (jel jsem Orlici) a že za bé bude večeře v hospodě. (Nebyla)

Slečna se ovšem předvedla a vytáhla ze svého báglu špekáčky a zařídila možnost ohně. Zaplanul jsem nefalšovanou láskou. Opékali jsme asi ve čtyřech špekáčky, zbytek chlastal v hospodě (kde jako jediné jídlo prý měli dva roky staré brambůrky) a slečna dokonce někde vylovila i Sangrii. Ano, zbožňuji ji :-)