ŠtítekZ Tasslovické kroniky

Není to tu hnusný?Jelikož jste nepřepínali hooodně dlouho, tak jsem se rozhodl vykročit směrem k validnímu HTML :-)

Podniknul jsem zatím krok jedna - brutálně, ale extrémně jsem přepsal celý layout svého blogu a napsal jsem mu také zatím jedno CSS. Ale že jsem se zapotil :-)

A nebyl bych to já, že když už, tak už - Při psaní nového CSS jsem si vymslel ... no, uplně nové CSS :-)

Jakpak se vám Tasslovice líbí? A pokud se vám nelíbí, co se vám nelíbilo? Postrádáte1 naopak svůj oblíbený vzhled? Jaký?

Anketa od BlueBoard.cz

asi po stodvacateVcera mi mezi reklamnimi materialy prisly i nadherne oranzove noviny s Jirkou Paroubkem na hlavni strane. Povidal tam cosi o tom, ze to s nama vsema mysli dobre a ze nezamestnanost bude klesat.

O kousek niz byl pan Rath, co rikal, ze si v resortu zdravotnictvi vede dobre a ostatni mu to strasne zavidi, a proto proti nemu demonstruji.

Co se to deje?

Rozhodl jsem se misto hrani si s PDA v autobuse divat se kolem sebe. Hned prvni billboard sliboval 7500 maminkam. Skoda, ze nejsem maminka, hned bych si pro ty prachy zasel.

Takhle do headquarters KDU-CSL budu muset poslat svoji maminku, aby ji ty prachy dali.

O kus dal byl obrovsky plakat s Topolankem stylizovanym do Janosika a obrovsky titulek "chudym brat, bohatym davat." Co ten Topolanek slibuje? Zblaznil se snad docista?

jak jinak absolutně aktuálníTak nějak jsem si povídal s Benem po ICQ a on mi pověděl něco, jsem považoval za absolutně supertajnou záležitost. Takový to zjištěnmí, že když to pustím na veřejnost, tak začne absolutní chaos. Lidé se budou vylévat ze břehů, řeky přestanou jezdit na čas a autobusy se začnou vraždit.

Takové to zjištění, kdy najednou bratr bratru zapomene to, co švagr švagrovi zeťovi maminky tchýně sestřenice náhodné kolemjdoucí řekl minulé úterý ve dvě odpoledne. (Jo miluju Monty Pythona).

A pak mě Ben opravil, že kromě mě to ví asi úplně každý. Takže další šílené zjištění, co máte na očích a všichni si toho všimnete, dokonce i mentálně zaostalý vlčák z předchozího příběhu, ale jenom Tassl ne. To se asi ze břehů mám vylejvat jenom já, že? A autobusy se už stejně navzájem vraždí, a řeka na čas nikdy nejela...

Takže si své šílené zjištění nechám pro sebe a raději vás budu informovat o tom, že jsem inzultoval profesora kvůli diplomce.

Teda konzultoval.

A změnit životní stylNejhoršáí je, když sednete k blogu, chce se vám psát, ale prostě nevíte, co byste měli napsat. Chcete napsat něco vtipnýho, či tak, ale prostě se vám za ten den vůbec nic vtipného nestalo.

Považte třeba mě. Dneska ráno mě probudil budík. To teda vůbec nebylo vtipné. Vtipnější pro mě by bylo, kdyby mě nevzbudil. To bych se totiž prospal do růžova a třeba bych měl vtipnou náladu.

Svojí ranní hygienou vás nevudu zatěžovat, ani ta není vtipná. Pak jsem ustlal postel, nechal svého plyšového medvídka ještě chvilku spát a šel jsem na Dunu, že si někoho sejmu. Ale nebyla armáda k dispozici. A bez armády se docela blbě válčí. Taky nic moc vtipného, že?

Pak jsem si uvědomil (či spíše moje PDA mi uvědomilo), že mám v knihovně mám zamluvenou knížku a že bych si jako pro ní měl zajít. Takže jsem vypnul počítač a zcela nevtipně se vydal do města.

Cestou na hlavní nádraží se mi nepřihodilo nic vtipného a dokonce jsem stihnul i trolejbus, který by mi mohl třeba vtipně ujet před nosem. Mohl jsem si také sednout, což minimalizovalo jakékoliv vtipné situace.

Co s doménou?Než začnu svým hlubokomyslným plkem, měl bych dodat, že minulý příspěvek byla fikce. Líbilo se vám věřte-nevěřte?

Mňo, škola mi začala a ztatím se mi líbí. Právě totiž vynechávám jednu přednášku, protože jsem jaksi zjistil, že jsem měl vstát mnohem dřív, než jsem měl. No, stane se :-)

Ale na jiné přednášce, kde jsem shodou náhod byl, se projednávaly podmínky zápočtu. A jednou z podmínek bylo vytvořit svůj web. Nějako hezky graficky ho vydesignovat a tak dále a tak dále.

Profesorovi bylo naprosto jedno, na jaké téma bude onen web, tak mne napadlo, že bych třeba konečně přepsal tenhle blog do XHTML 1.1 strict s validním CSS a ještě k tomu s jiným, pokud možno hezkým a profesionálně vypadajícím designem.

Jenže. Troufli byste si svému profesotrovi ukázat svůj blog? Stále nad tím přemýšlím. Kdyžtak mám na tasselhof.com nudnou prezentaci, kterou můžu předělat. Ale to mi zase může vytknout, že se jako o ten web moc nestarám.

o mobilních operátorech.Znáte ten seriál věřte-nevěřte? I tentokrát bylo předchozí vyprávění pravdivé. Bude i toto?

Hádejte, kde se mi to stalo? :) Ano, správně, na Pragoconu. Začalo to nevinně. Přednáškou na téma sexuální praktiky upírů. Byl jsem tam opět já, Borin a Nailin a ... asi milion lidí. Uprostřed přednášky se mi ale stala malá nepříjemnost.

Došly mi baterky ve foťáku. A zrovna na sexuálních praktikách! No není to k breku? Baterky mi došly totiž tak fatálně, že foťák nešel dovřít. Proto jsem se vytratil za tajemným questem. Schánět baterky.

Ty jsem kupodivu sehnal prakticky okamžitě. U hloučku lidí, co se bavil o .... ano, o tom, jak jsou mobilní operátoři mocní a jak všechny odposlouchávají a tak dále. Jeden mýtus za druhým.

Doufám, že si jheště stále pamatujete, kde že to dělám. Takže ze své pozice vím mnohem víc, než je zdrávo ;) Většina těch jejich doměnek byl mýtus. Něco na tom byla pravda, ale nebyla to pravda úplná.

v realitě a ve 3DZnáte ten seriál věřte-nevěřte? minulý příběh byl pravdivý. Co tento?

Pragocon je poutem všech těchto příběhů. Budu bohužel asi trošku stručnější, protože mě neustále tíží čas, ale to se snad poddá :-)

Nuže, základní škola Benita Juaréze, na které se Pragocon conal, má asi tak 4 nebo pět pater. Se spoustou schodů, které vedou buď nahoru, nebo dolů. To záleží na tom, kde se právě nacházíte.

Uplně nahoře, po těch všech schodech bylo takové střešní patérko. Střecha je tam velmi nízko (Ergo by se tam vešla bez potíží, ale já ne). A právě tam jsme měli s Borinem a Kulichem uloženy všechny své věci.

Jdeme se tam takhle napít ze svých zásob a náhle vidíme, že je tam naskládán obrovský zástup lidí. "Jdete hrát lemmings?" zeptá se nás jeden z nich. "No jasně, jak se to hraje?" odvětil Borin.

Pravidla byla víceméně stejná, jako v klasických lumících. Asi na dvě hodiny čistého času jsem se stal nemyslícím stvořením, které se slepě šine před sebe, dokud na něco nenarazí.

aneb Věřte-NevěřteZnáte ten seriál na Primě? V něm vám taky vypráví příběhy, které ani jeden nevypadají moc reálně. Ale některé z nich jsou založené na pravdě. Jak je to zde?

Tasselhof tančící a blázen Můj první příběh na Pragoconu. Jakmile jsem se zaregistroval a pozdravil se skvadrou víceméně známých, či neznámých scifistů, včetně obrovské plyšové pandy, začal jsem brouzdat po místě konání.

Prvé, na co jsem narazil, bylo takzvané DDR. To znamená Dance Dance Revolution. Zajímavá počítačová hra, země původu Japonsko. Taková počítačová hra se ovládá tancem.

Jo, tancem, slyšíte správně. Prostě stojíte na takové desce, která je rozdelěna na čtverečky. Jeden čtvereček má význam "doleva" další "doprava" a zbylé dva směry snad uhádnete ;-)

Smysl hry spočívá v tom, že musíte ony šipky mačkat svými nohami podle toho, jak jezdí šipky na monitoru. Jakmile šipka dojede k lince, musíte jí zmáčknout.

Zvládnul jsem jenom ukolébavky :-)

Cokoliv o nas rekne Happy neni pravda, jo a taky je tu Borin a mam pozdravovat vsechny, mam se fakt dobre a to je asi tak vse:)

[tasselhof]

Dnes taky zacina pragocon. Setkani vsech scifisu a futorologistu a jinych ztracenych existenci. Tak hura vsichni do Prahy ;)

[tasselhof]