Když mi bylo 18

Neodolám a zařadím se do blogového příspěvku napříč blogy :-)Řetězový maily nesnáším, ale řetězovej blog, to musím zkusit :-) Do mého odvodního listu zavedla doktorka do kolonky "Váha" číslici 60. Dodnes se tohoto čísla držím jako oficiálního Na odvodu pro vojáky nastavili váhu na 60 kilo a strašně se divili, že váha ukazuje kamsi mimo rozsah škály Chodím na rehabilitace. Jo, pro modrou knížku cokoliv. Při oslavách konce školního roku (to mi bylo tři dny osmnáct) jsem poprvé byl svým věkem užitečný - na mou občanku si každej objednával pivo. Celý svět slaví jednadvacáté století. Jenom já a další 2% populace na týhle planetě vím, že to bude až příští rok. Do maturity mám jeden rok. Ale už teď v němčině probíráme meaturitní témata. Stále více objevuji kouzlo internetu a přicházím na to, že bych mohl na netu vystupovat pod nějakou přezdívkou. Zakládám si email a zjišťuju, že jsem se holt ucvaknul. A od té doby jsem moc línej něco na nicku "Tasselhof" měnit Pravidelně čtu časopis Ikarie. Dneska nečtu ani tohle. V létě začínám chodit na brigádu. Umývám okna v jedné fabrice. Už první rok mě to začíná neskonale štvát. V televizi a rádiu frčí remixy remixů. Já si z hrůzou uvědomuju, že pamatuju i původní verze těch písní. Naproti naší střední škole staví operátor Paegas svůj vysílač. Tehdá ani nevím, jak to funguje a strašně to chci vědět. Dneska to vím a radši bych to nevěděl :-) Ještě stále jsem hoch, co "nikdy neměl cigaretu v ústech" - za rok to už bude porušeno

Tak a na nic víc vtipnýho nebo zajímavýho si nevzpomínám :-)

A co vy, jaký to bylo, když vám bylo osmnáct? :-))

Další příspěvky: (inspirace) Zvíře, e-rasi, Pan Džounes, =M=, Rybushka, Perkele. Snad jsem na někoho nezapomněl :-)