…Jako takhle: Gratulace příjmám až zítra, protože ještě celý dnešek – a popravdě i prvních osm hodin zítřka je mi ještě „dvacet něco.“
No, nemějte si deprese, když:
- Vám kamarádka řekne: „Tyjo, to je moc!“
- Vám švagrová řekne: „Starej!“
- Se vaše finanční poradkyně zúčastněně zeptá, zda máte penzijní připojištění
- Vám sedmnáctiletý holky vykaj
- V horším případě oslovují pouze titulem
- Noční můra: Říkají vám „pane učiteli.“
Tenhle víkend sem své třicátiny oslavil jaksepatří a jaxepatří – opulentní žranicí, kde hlavním chodem bylo maso, přílohou maso, svačinkou maso a zákuskem…
Wait for it
Dort!
Žena mi upekla naprosto lu-xu-sní dort, čokoládovej, s čokoládovou polevou, uprostřed proříznutej a namatlanej domácí jahodovou džemem.
Mimochodem, víte, že jsem tenhle blog začínal, když mi bylo 23 let? 🙂
Teda, jakože dvacetři a kousek, ale i tak je to fakt hodně…
Mrtě
Hustý.
Jako dárek bych si od České pošty přál, aby mi konečně poslala ten kabel.
Psaní příspěvků v práci sux.
A vy nepřepínejte
Jedeme dál.
hééépýýý bééérzdéééj tůůů jůůů…
Přeju všechno nejlepší! 🙂 Třicet je v pohodě, mě bude letos o deset víc. 🙁
Vse nejlepsiVse nejlepsi a vitej do druhe pulky sveho zivota!:-)