…Jako takhle: Gratulace příjmám až zítra, protože ještě celý dnešek – a popravdě i prvních osm hodin zítřka je mi ještě „dvacet něco.“

No, nemějte si deprese, když:

• Vám kamarádka řekne: „Tyjo, to je moc!“
• Vám švagrová řekne: „Starej!“
• Se vaše finanční poradkyně zúčastněně zeptá, zda máte penzijní připojištění
• Vám sedmnáctiletý holky vykaj
• V horším případě oslovují pouze titulem
• Noční můra: Říkají vám „pane učiteli.“

Tenhle víkend sem své třicátiny oslavil jaksepatří a jaxepatří – opulentní žranicí, kde hlavním chodem bylo maso, přílohou maso, svačinkou maso a zákuskem…

Wait for it

Dort!

Žena mi upekla naprosto lu-xu-sní dort, čokoládovej, s čokoládovou polevou, uprostřed proříznutej a namatlanej domácí jahodovou džemem.

Mimochodem, víte, že jsem tenhle blog začínal, když mi bylo 23 let? 🙂

Teda, jakože dvacetři a kousek, ale i tak je to fakt hodně…

Mrtě

Hustý.

Jako dárek bych si od České pošty přál, aby mi konečně poslala ten kabel.

Psaní příspěvků v práci sux.

A vy nepřepínejte

Jedeme dál.