Přeci nechceme porodit předčasně, že né?Prase, prase, prase, třikrát prase. Jak že znělo to mouje předsevzetí? Zhubnout. Aha. Zhubnout … hmmm…

Jsem Old Shatterhandovi sháněl hru Sim City 4. A že prej jí v jednom hypermárketu mají strašlivě levně. A navíc do Plačic to mám trošičku kratší cestu.

Ale spojil jsem to s obědem. S tím, že si dám pizzu. Ochotný personál tamější pizzérky mi radil, co jako bych si měl dát, tak jsem si vybral. „To si ale rovnou dáte dva kousky, né?“ řekla mi prodavačka, když zhodnotila, jak se na ní hladově dívám.

„Možná tři.“ říkám já, protože to, jak mi kručelo v břiše muselo být slyšet na sto honů daleko. „Tak si dejte rovnou čtyři.“ začala se smát prodavačka. Já jsem se na ní nechápavě podíval.

„To víte, my máme teď takovou akci, že když si koupíte čtyři kousky, dostanete další dva zdarma, takže vlastně máte celou pizzu.“ Za velmi výhodnou cenu. Blesklo mi hlavou.

Ale už v té chvíli mi nahoře blikal malý červený majáček: „Hele, Tassle, nebuď prase, dej si jenom ty tři, to ti bude stačit.“ Ale dole řvali: „Běž do toho, ty na to máš!“

Tak nahlas povídám: „Když já nevím, já teda sem takový prase, že bych to zežral, ale fakt …“
„Do toho běžte, my vám kdyžtak zbytek zabalíme.“ povídlala prodavačka a pak dodala: „A navíc, to se dá sníst, tady kolega to už dokázal.“ Kolega se na mě podíval vyzývavě. Tak jsem si objednal celou pizzu.

Snědl jsem první kousek, který zahnal ten největší hlad. U druhého kousku jsem byl příjemně nasycen a třetím jsem se najedl dosyta. Jenže to jsem měl za sebou teprve půlku pizzy.

Tak jsem stlásknul čtvrtej a začal jsem se cejtit fakt plnej. Ještě dva. Toho bohdá nebude, aby Český jézeďák od stolu utíkal! Trošku jsem si nechal slehnout tím, že jsem „musel nutně“ napsat dvě sms. Tím pádem se do mě vešel pátej kousek.

A teď co s tím posledním? No přece tam nepůjdu si to nechat zabalit! Poslední blbej kousek! No nacpal jsem ho do sebe. Oči mi lezly z důlků, na čele smrtelný pot, ale dostal jsem ho do sebe.

Lžou všechny ty feministky, který tvrděj, že chlap nikdy nemůže zažít porodní bolesti. Já jsem si právě zažíval tak sedmý měsíc těhotenství, kdy to dítě fakt kopalo. Prevít.

Prodavačka i kolega se na mě obdivně dívali. „To se hned tak nestane, aby tady někdo snědl CELOU pizzu.“ Zatvářil jsem se hladově a prohlásil, že to nic nebylo. A pak jsem se velmi opatrně odbelhal pryč.

Magi se chce usportovat k smrti, to já mám vyhlídnutou lepší smrt. Já se k smrti užeru.

A jak to tak vypadá, tak se vrátili rodiče domů z nákupů. Bude jídlo, bude!

Velká žranice pokračuje.