Konečně poslední dárky nakoupenyDneska to bylo opět další vydání „Tasslova akčního života“. Jak z nějakýho hororu mi to připadá. Včera jsem byl do půlnoci v hospodě s Dinosaurem a opět jsem dostal mimo jiné zase výukovou přednášku o evoluci, smyslu vesmíru, života a tak vůbec.
A dneska v sedm ráno mi už řval budík. Nádhera, akce začíná.
Mě maminka totiž objednala k doktorce. No to mám radost. Osprchoval jsem se, navonil a hurá do Fakultní nemocnice. Hm, musím najít Budovu 22.
Je zajímavý, že Budova 22 je přesně ta poslední budova, co jsem v rozsáhlém nemocničním areálu objevil. Doktorka mě zevrubně prohlédla, udělala vtípek na T-Mobile a za tři týdny znova.
Mi budou odebírat krev a mimo jiné v ní zjišťovat cholesterol. Takže mám takovej ten nádherně šimravej pocit, že mi naměřej minimálně třikrát větší hladinu v krvi, než je normální u zdravýho člověka.¨
A zakážou mi McDonalda, smažený hranolky, chleba se sádlem a další pochutiny. Hm, stejně většinu z toho už ani nejím … ale po vánocích měřit cholesterol v krvi … No, hladina určitě bude nad druhým povodňovým stupněm.
A v deset hodin jsem už byl doma a zrovna se z postýlky hrabal bratřík. Měl „Vánoční desítku“ v hospodě, takže v jeho hlavě zrovna nastoupili malí trpajzlíčci s kovadlinkama a dávali si zápas o to, kdo do tý kovadlinky víc třískne.
Známe. Moc dobře známe.
Bratříka jsem vylákal do města, že půjdeme nakupovat. Naštěstí ho napadl spásný nápad, že nepůjdeme do nějakého mega-super-hyper márketu jako zbytek Hradce, ale že podpoříme malé prodejce.
Takže z Vánočního stresu sešlo, nahradila ho kupodivu Vánoční pohoda a klídek, ve kterém jsem si nádherně zkompletoval všechny vánoční dárky.
Na cestě jsme popřáli hezké svátky svým oblíbeným prodejcům – já panu Tzatzikimu, prodejci gyrosu, kterej asi na mě hodně moc prosperuje (snad v gyrosu není cholesterol).
Brácha popřál prodejci knížek ve Valhalle (poblíž starýho Tesca) – fakt dobrej maník, kterýho strašně rád podporuju – scifi literatuře rozumí jako nikdo jinej.
Cestou domů jsme zamávali přes sklo vitríny lidem vystresovaným ve vánoční frontě na pokladnu ve starým Tescu a pak hurá domů.
Jelikož jsem byl nějak dlouho akční, tak už mi došla energie a po obědě jsem ještě pomohl snýst vánoční stromek a pak už jsem to zalomil do postele a jal jsem se dohánět spánkový deficit.
V době, co jsem spal byl mezitím stromek ozdoben, salát vyroben, cukroví upraveno a vše nachystáno. Cholesterol, teda Vánoce, můžou v klidu vypuknout.
No a teď sem už probuzenej (kdo by to byl řekl) a v práci. A jak to tak zatím vypadá, tak lidem došla energie a už jenom odpočívaj a nic neřešej. Hurá!
A navíc jsem od kolegyně dostal ochutnat vánoční cholesterol (cukroví) za to, že jsem s ní po telefonu vyřešil nefunkční GPRS u ní doma.
Takže si užívám chvilku pohody a klídku a přemejšlím o tom, že už pro vás na zejtra vyrobím malej dáreček.
Užívejte pohody a přepínejte jen minimálně.