Uklízet si budu, učit se budu, nebudu zlobit, nic!Jenom mě neposílejte už do krámu. Prosím! Udělám cokoliv, abych tam už nemusel jít.
Dneska si doma rozmysleli, že potřebujou dokoupit zásoby. Tak jsem byl vyslán do starýho Tesca v době začínající polední pauzy.
Myslím, že ani letitý hokejista za celou svojí kariéru v NHL nedostane tolik bodyčeků, jako já ve starým Hradeckým Tescu dneska kolem jedenáctý dopoledne.
Hlava na hlavě, fronta na košíky, fronta na maso, fronta na zaplacení, fronta na všechno! Máma mi ještě do krámu zatelefonovala, že prej jestli chci, tak si můžu Tesco projít i horní patro a něco si tam koupit.
Kategoricky jsem odmítnul a vypadnul jsem z krámu, jak to jenom šlo. Naštěstí jsem koupil naprosto všechno, co doma potřebovali, včetně čokolády na zklidnění mých nervů.
Kupodivu, kde si nervy klidním teď, je práce. Je vidět, že lidi nestíhaj a to tak, že ani nestíhaj telefonovat na infolinku. Asi jsou dneska nějaký jiný starosti mezi lidma.
Díky Bohu.
Tahle směna je přímo Vánoční dárek. Sedím si v práci a hraju si na supervizora. Sice není komu, protože sou všichni na školení, ale o to víc mi to nevadí 🙂
Sice je to dneska takový kratičký bloggerský zápisek, ale co nadělám. Pořád musím hlídat jestli náhodou není potřeba ukončit školení…
A jak to tak vypadá, tak jedno školení bude muset skončit …
Nějako nám zase lidi telefonujou…
Copak asi chtěj?
Asi neuměj přepínat kanály.