Existuje mnoho cest do Berouna. Ale když už sem pojedete, tak si riskněte vlakovou linku S6
Dnešní ráno se opět zima přihlásila o slovo. V noci dost nasněžilo, a tak na hlavní trati na Plzeň popadaly stromy na elektrické vedení. Vlaky měly zpoždění, protože buď jezdily po jedné koleji, nebo odklonem přes Rudnou u Prahy. Já měl to štěstí, že jsem jel právě tím odklonem. A o téhle trati vám musím nezbytně něco napsat.
Existuje mnoho způspbů, jak se dostat do Berouna. Tohle městečko je dokonce ve čtvrtém pásmu Pražské integrované dopravy, takže se i na pražskou lítačku v klidu dostanete až k nám.
Lidé, co pospíchají jezdí dálkovými autobusy, nejrychlejším to spojením. Z Butovic se do Berouna dostanete za půl hodiny. Teda, pokud vám nevadí, že celou tu půl hodinu budete stát v přecpaném autobuse na jedné noze. A ta noha navíc nebude vaše.
Lidé, co bydlí poblíž Berounského nádraží, či si chtejí sednout, jezdí vlakem. Když jedete osobákem, trvá to 42 minut. Když jedete rychlíkem, tak jste v Berouně ze Smíchova taky za půl hodiny. Ale pak se musíte nějak dostat z nádraží, které se nachází uprostřed ničeho.
A Tassl čas od času jezdí linkou S6.
Poprvé jsem jel linkou S6 zcela omylem. Tahle linka totiž zajíždí do Berouna jenom někdy, takže na pravidelné dojíždění není úplně nejlepší. A hned první jízdu jsem byl nadšen. Sice jsem nadával jako špaček, protože do Berouna to tomuhle vlaku trvá 50 minut dle jízdního řádu, reálně ve vlaku strávíte hodinu svého času.
Ale ta scenérie, pánové a dámy. Ta scenérie!
Vlak se většinu času pohybuje lesy, poli a jinou, veskrze neobydlenou krajinou. Navíc koleje, po kterých jede, nejsou v úplně nejlepším stavu, takže je to takovej krásnej šouráček, co každou chvilku hezky troubí, protože nařízení praví, že u nezabezpečených přejezdů musí vlak troubit. To asi kvůli tomu jednomu auto, co tou polňačkou jezdí…
Dnes ráno náš rychlík odklonili právě na trasu linky S6. Náš mini-rychlík je dieslová lokomotiva, takže může jet po trase, kde nejsou žádné elekrické dráty. A stromy, padejte si, jak chcete!
Ve vlaku celkem plno, samí nervózní spolucestující a jeden nadmíru nadšenej Tassl.
Trasa přes Rudnou je sice ta nejdelší, nejšílenější a tak vůbec nejpodivnější cesta, kterou se můžete do Berouna vydat, ale ten zážitek za to stojí.
A do vlaku nastupujte první, aby vám zbylo místo u okýnka! 😉
Kochej se pohledem na výchozy prvohorních sedimentů jako svého času Barrande a neremcej ;o)