Vyberte stránku

Prostě se všichni tvařte, že je dneska úterý, jo?

Má to jedno pozitivum: Dalšího dílu se dočkáte už za čtyři dny. A jedno negattivum: Tak jsem se těšil, že předběhnu Codyho, až on chytnul soutěživého ducha a svojí recenzí mě předběhnul. A to tak, že na hledání fráze „eklektické čarodějnictví“ je přede mnou!

Ale popořadě. Nejdřív, jako vždy, samotné video:

A teď k mým postřehům:

Obecně:

Nejprve si přečtěte vynikající Codyho postřehy k videu. Nejen, že mě předběhnul, ale zanechal mi velmi málo drobků k vyzobání, takže mé postřehy budou tentokrát ultrakrátké.

Athame:

Prosímvás. Já zase budu extrémista. Athame je nůž. A jestli si myslíte, že s nenabroušeným nožem něco zvládnete, tak ať všichni Bozi stojí při vás. Jinými slovy kategoricky nesouhlasím s tím, co Corey řekla o ostří Athame ve svém videu: Ostří athame musí být ostré!

Jestli se bojíte, že byste pořezali sebe, nebo někoho dalšího, tak mám pro vás jednu radu: Seďte zavření doma a radši ani nedejchejte. Jedině tak se vám nic zlého nepřihodí.

Ačkoliv jsem minule pravil, že jakýkoliv nůž dobře poslouží jako athame, tak je opravdu nejlepší mít speciální athame. S rytinami minimálně na rukojeti. A ostrým jako břitva 🙂 Ano, díky takovým „malým lžím“ fungují ty velké trochu lépe 😉

Hůlka:

Ačkoliv délka hůlky nehraje až tak velkou roli, tak z vlastní zkušenosti musím potvrdit: Pokud má hůlka „správnou“ délku (od špičky malíčku po loket), tak v mém případě mám opět ten pocit, že všechno funguje tak trošku líp.

Ovšem je to hodně pocitový a záleží i na materiálu hůlky. Osobně bych „bambulkoidnost“ hůlky neřešil. A ovšemže: Plusové body získává hůlka, kterou naleznete na nějakém zajímavém místě.

Koště:

Trochu nudné historie míchnuté mojí špatnou pamětí: (Lovím opět z hlavy něco z hodin středoškolské chemie a středoškolského dějepisu)

Když si středověké čarodějnice míchaly kouzelné masti, tak to byl především rulík a durman, rozpuštěný v dětském sádle (ano, vyškvařený dítě). Ačkoliv to poslední je spíše na efekt a zakládá se na výpovědích lidí, co byli na mučidlech, tak si prostě představte jenom to sádlo.

Pro vyšší efekt si ženy danou mast aplikovaly přímo do vagíny, kdy koště sloužilo jako „zaváděcí prostředek.“

Fun fact: Někde jsem slyšel, že když se dnešní mladé slečny chtějí rychle a levně opít, tak si namočí tampon do vodky a daný tampon pak zavedou. Holt ono místo má hodně dobře prokrvenou sliznici…

Z výslechů pak dále vyplývá, že takové „zavádění“ kouzelných mastí nebylo úplně příjemné, neb některé z žen (na mučidlech) vypověděly, že „satan měl úd ledový a velmi bolestivý.“

Samotné „létání na koštěti“ je pouhopouhým výsledkem působení takové masti na lidský organismus: Obě zmíněné rostliny jsou v menším množství halucinogenní, tudíž po jejich aplikaci se dotčeným zdálo, že létají. Co si mlhavě z dějepisu pamatuju, je, že k samotnému „létání“ lidé používali spíše štokrlata a nikoliv košťata.

Taky mi závidíte, co jsem se všechno učil na chemii a dějepisu? 🙂

A za čtyři dny se těšte na další video 😉