Shannon Drake: Ondina, DOMINO, Praha 2001, 421 stran

Už jsem tak trochu naznačoval, že v rámci výzkumu erotické literatury jsem si nechal zapůjčit romanťák od dínen a dnes jsem se jím úspěšně prokousal. A kupodivu ta kniha nebyla úplně k zahození. Následující „recenze“ je pár poznámek mne samého mně samému. Veřejných.

SPOILER ALERT!

Jestliže hodláte danou knihu někdy číst, tak si ji nejdřív přečtěte. V tomto textu budu bez okolků prozrazovat rozuzlení děje.

SPOILER ALERT!

Napětí:

Mějte záhadné tajemství. Ale svému partnerovi jej neříkejte. Napínavost děje prohloubí ten fakt, že záhadné tajemství mají oba hlavní hrdinové. Romantičnost pak dodává to, že si vzájemně pomohou dané tajemství vyřešit. Teda, až poté, co vy přežijete asi milion kapitol na téma, jak se hlavní hrdin(k)a kouše vztekle do rtu, jen aby to neřekl(a) svému partnerovi.

Bonus: Řešení daného tajemství by mělo hrdinu ohrožovat na životě. A partner jej musí zachránit na poslední chvíli. Jelikož jsme v románu pro ženy, tak by v ohrožení měla být právě žena a zachraňovat by jí měl její partner. Ale obecně platí, že záchrana na poslední chvíli je hezký kousek do sbírky.

Střídání rolí:

Pokud je více hlavních hrdinů, tak neškodí napsat jednu kapitolu pohledem jednoho a druhou kapitolu pohledem druhého. Zpět k napětí: Dané napětí lze vystupňovat ještě více tím, že nejprve jednoho z hrdinů uvrhnete do strašlivého nebezpečí, a pak ve vhodnou chvíli „přepnete“ pohled do očí druhého z partnerů.

Samotné zachránění je pak lepší vyprávět více očima zachráněného. Obzvláště, pokud je to romanťák a vy chcete, aby se vaše postava zamilovala do zachránce.

Mužnost mužů:

Široká ramena a všude samé svaly. Romány pro ženy až tak neřeší velikost „vybavení.“ V románu musí mužnost z muže vyzařovat jeho fyzickými atributy. Věchejtky nechat doma.

Bonus: Mezi hrdiny by mělo být jakési pnutí. Možná by se měli hašteřit, ale takovým tím hádáním, co je k sobě strašně přitahuje.

Navíc: Kladní hrdinové (muži) jsou hezcí, mužní a krásní. Záporní hrdinové jsou buď věchejtci, nebo oškliví chlapi. Ačkoliv byla daná černobílost postav poněkud průhledná, tak zrovna v rámci romantického románu to celkem fungovalo. Plus mužnost muže se nevyjadřuje jenom jeho fyzickým vzhledem, ale také i tím, že se nebojí vzít za práci.

V mém případě byl hlavní hrdina vévodou jednoho panství, ale sám se choval velmi vřele ke svým poddajným poddaným (jemnocit působí na ženy asi jako afrodiziakum) a navíc se nebál pořádné práce. Ach, jak romantické!

Ženskost žen:

Zajímavý poznatek: Nepřátelské ženy jsou stejně krásné, jako hlavní hrdinka. Dokonce si hlavní hrdinka musí myslet, že jsou i krásnější. Nepřátelské ženy jsou tu od toho, aby sváděly hlavního hrdinu a všelijak o něj usilovaly. Jediné ošklivé ženy jsou záporné postavy ve vedlejší roli (zde například nepřátelská služka).

Ale na to, aby hlavní hrdina prozradil, že ho zajímá jenom naše hlavní hrdinka, si počkáme minimálně půlku knížky. Pamatujte: O ničem se nesmí hlavní hrdinové bavit!

Sex

Žádná tepající kopí! Hurá!

Sex se dá slušně popsat, ale milostné předehře se asi nevyhnete. K tomu, aby se hlavní hrdinové spolu vyspali, se zde budete dostávat 176 stránek (dobrou třetinu knížky). K tomu jenom další poznámka na okraj:

Znásilnění: Ačkoliv se nejedná o znásilnění takové, jako vidíme třeba v černých kronikách, tak je hlavní hrdinka minimálně dvakrát „znásilněna“ svým partnerem. Jinými slovy: On se s ní vyspí i přesto, že ona několikrát důrazně řekne, že si žádné techtle mechtle nepřeje. Popisy daných scén mi ale připomínají Davida Deidu (David Deida: Cesta pravého muže, recenzi třeba jednoho dne taky napíšu), který něco takového popisuje.

Dané znásilnění je vlastně popsáním jedné z temných tuh každé ženy (a každého muže). Ať zvedne ruku ten, kdo ještě nikdy neměl sexuální fantazii na téma, jak se zmocňuje, či jak je zmocněn. A veškerý odpor je marný.

Tak tady to přesně tak funguje: Ona jej verbálně odmítá, ačkoliv její tělo touží po tom jeho. A on se jí nakonec zmocní. Ale ne surově a násilně. Jeho láska (nepředstavujte si žádné sprosťárny!) nakonec pronikne její obranou a ona nemá jiné možnosti, nežli se zcela poddat jeho vůli. Opravdu nejde o násilí a hrubost, ale o lásku, která si překoná odpor.

Disclaimer: Ačkoliv „neexistuje ženy“ co by nechtěla zažít takový sexuální zážitek, je třeba mít na paměti, že se jedná o knihu. Takže kdykoliv žena řekne „Ne,“ je lepší předpokládat, že tím doopravdy myslela ne.

Místopis

Je zajímavé přečíst tlustou bichli z Anglie pozdního 17. století a pak si uvědomit, že autorce stačilo docela málo míst a ještě méně historických postav k tomu, aby utvořila atmosféru. Není potřeba znát mapu Londýna z daného věku a přesto utvoříte zajímavou atmosféru.

Závěrem

Kniha krásně pročistila hlavu a dodala inspiraci pro další psaní. Bylo fajn na chvíli vystoupit ze svého okruhu knih a přečíst si něco, co bych si asi sám od sebe v knihkupectví nekoupil.

Takže všichni utíkejte si koupit nějakej romanťák. Překvapivě to až zas tak blbý nebylo.