Vydala Mezinárodní pohanská federace, (online) 2011, 48 stran
Už je to na Tasslovicích skoro zvykem, že každý rok na podzim recenzuju Věstník PFI a rok za rokem sleduju, co se s daným projektem stalo. Musím říct, že samotný Věstník je něco jako pes, který mluví. Tedy v českých luzích a hájích něco nevídaného. Neznám jiný projekt, který by měl takovou frekvenci a takové trvání, jako je právě Věstník.
Mimochodem, věděli jste, že se třeba v anglicky hovořícím světě pro ten samý jev používal termín černá labuť? Až do chvíle, kdy byla objevena Austrálie a tam se černé labutě vyskytují běžně. Tím chci jenom naznačit, že by bylo fajn mít trochu víc periodik, než jenom Věstník.
Jak pak můžete o mluvícím psovi prohlašovat, že se trochu zakoktal? A nebo mít na něj požadavky, aby uměl recitovat básně? To prostě nejde. Sesypou se na vás hlasy, co budou říkat něco jako:
Ale vždyť je to pes, co mluví. Mluví! Ukaž mi jiného psa, co zvládne aspoň tohle a pak se spolu pobavíme.
A v zásadě budou mít pravdu. I když v tomhle čísle je oním koktáním spíše představa recenzenta o tom, jak by měl vypadat časopis.
„Časopis“ je podle mého názoru periodikum, kde jsou články proloženy obrázky a dané médium slouží pro „emočně líbivou prokastinaci“ (copyright by Radek Hulán). Věstník je spíše periodikum plné textu, kde obrázky hrají pouze doprovodnou roli.
Ale Věstník se vydal spíše cestou Ikarie časopisu XB-1 kde taktéž převládá text, text a zase text. Sluší se dodat, že i XB-1 má do základu větší rozložení obrázků.
Což ovšem neznamená, že by se Věstník nedal číst. Je vidět, že založení stálé redakce nese své ovoce, a tak se v tomto čísle setkáte například s velmi zajímavou reportáží z Afghanistánu, poutavým rozhovorem, návodem na rituál, a nebo třeba taktéž s prohlášením PFI, co stojí za přečtení (a třeba i za podpis).
O věstníku se dá s klidem říct, že pes se naučil mluvit. Pokud se trochu o pohanství zajímáte, tak toto číslo si rozhodně stáhněte a koukněte se sami, jak se vám Věstník líbí.
Z hlediska toho, že redakce pracuje zadarmo a ve svém volném čase, produkuje dobrý časopis.
A mně nezbývá než doufat, že i další rok budu mít příležitost k recenzi … A že třeba nezůstaneme jenom u jednohoho jediného pohanského periodika, abychom se mohli přít na téma který pes mluví líp.