Opouštím linux. Po čtyřech letech.

(Disclaimer: Ano, znám rozdíl mezi „linux“ a „GNU/linux“ a taktéž vím, co to je linuxová distribuce. V tomto článku platí, že „linux“ = „linuxová distribuce“)Původně jsem měl vymyšlenej srdceryvnej příspěvek na téma, jak mě linux sere. Ale nakonec jsem se rozhodl si uvědomit, že se můj notebook prostě po čtyřech velmi dlouhých a náročných letech používání dostal do stádia dinosauřího a tudíž asi spousta chyb nebude zapříčiněna linuxem, že.

Dalším systémem mé volby se stal Windows, a to ve verzi 7.

Slyšíte to?

Někde právě spáchal jeden tučňák sebevraždu a dva pravověrní lynuxáci si vyrvali hrst svých vlasů. Abych ale linuxovou komunitu potěšil, tak musím sdělit, že jsem linux používal od roku 2007 až do teď jako jediný a hlavní operační systém.

Takže: Kdyby některé jeho nedostatky byly tak tragické, asi bych řešil přechod jinam trochu dřív… A vůbec, pojďme si to shrnout:

Co mi bude chybět na linuxu:

1. Centrální správa aplikací a jejich aktualizací: Třeba takyový Ubuntu má prostě Centrum aplikací, nebojaksetojmenuje a z tama do svého systému dostanete prakticky cokoliv. Od textového editoru, přes hry až po systémové utilitky. A pokud něco z toho vyžaduje aktualizaci, tak se vše aktualizuje z jednoho místa a né jak na Woknech, kde si každá aplikace instaluje i svůj aktualizátor.
2. Virtuální plochy: Je sice pravda, že mi trvalo strašně dlouho se naučit klávesovou zkratku pro přepínání mezi plochama (Ctrl + Alt + šipky) ale jakmile jsem ji objevil, tak jsem si virtuální plochy naprosto zamiloval.
3. Spouštění přehrávače z tlačítka volume: Sice mě poněkud se… štve, že každý vydání Ubuntu mělo jinej defaultní správce hudby (a nevyseznamil jsem způsob, jakým jej změnit, hlavně na tom tlačítku volume), ale jinak nápad briliantní: Kliknete na tlačítko volume, kliknete na play a ono to plajuje. Teda, jakože hraje.
4. Unity: Jsem asi jedinej uživatel na světě, komu se Unity líbilo víc, než Gnome. Ale ten panel aplikací na straně mi přišel strašně frikulínskej… Taky si říkáte, že můj odchod od linuxu vlastně není až taková škoda? 🙂
5. Machrování s příkazovou řádkou: Sice umím asi dva a půl příkazu, ale pokaždý, když je v terminálu použiju, připadám si, jako kdybych hackoval Matrix.
6. matějčíkovy rady: V linuxový komunitě znám už pár lidí, co mi jsou ochotný pomoct v případě, kdy třeba v terminálu machruju až moc a něco si rozbiju. U okýnek si asi budu muset dávat pozor a přestat machrovat.
7. Novej systém každýho půl roku: Začal jsem na Mandriva 2007.1 Spring. Pokračoval na Mandriva 2008 a pak na Ubuntu: Tvrdej Heroin, Inteligentní Ibišek, Přeskočená Antilopa, Karmická Koala, Línej Lenochod, Mickey Mouse, Nadržený Narval. A teď budu mít roky sedmičku…

Čekáte nějaký list věcí, co mi chybět nebude? Tak na dlouhý výčet nečekejte, protože tu bude jenom jeden bod: nejsem kompatibliní.

Asi je to tím, že v práci dennodenně něco rozbíjím a pak hledám způsob, jak to spravit… Každopádně je to celkem jedno: Linux mi fungoval čtyři roky a já jsem ho čtyři roky používal bez toho, aniž by mě to někde (významně) omezovalo.

Teď holt začíná .exe éra 🙂

Tak nikam nepřepínejte