Propagoval jsem tu akci, tak si ještě přečtěte, co si o ní myslím ex postV neděli 15. května 2011 se pod záštitou Dávného Obyčeje a za notného přispění Darkena v Praze objevil Raven Kaldera. Zvědavost a nakonec i cenová akce od DO zvítězila, a tak jsem se odhodlal dojít na celý program (byť jsem původně přednášku o transgender nehodlal absolvovat, protože se jedná o tématiku zcela mimo můj záměr). A ačkoliv budu spoilovat celkovým dojmem už na začátku – rozhodně nelituji!
Můj osobní dojem z Ravena je velmi pozitivní. Zaprvé je to prakticky klasický pohanský stařešina, co velmi pozorně naslouchá a nemá problém přiznat, že o daném tématu nemá ani páru. Případně nadhodit něco, co prezentuje „jenom jako vlastní pocit“ a vy při jeho slovech máte dojem, jako kdyby někdo za vás právě vynalezl kolo.
Do ateliéru se sešlo asi tak dvacet lidí, což mě poněkud zarazilo, protože jsem například očekával více zájemců o kyberšamanismus / urban-magick. Zjevně jako jeden z mála jsem usoudil, že z knih se opravdu nepochytí úplně všechno.
Opět drobná odbočka k ateliéru: Naprosto chápu, proč si DO volí zrovna toto místo: Obsluha příjemná a milá, jídlo skvělé a za velmi rozumné ceny. Jako bonus je vám obsluha ochotna splnit jakékoliv přání, s úsměvem a bez „keců okolo,“ byť by se jednalo o přání v obecné rovině poněkud podivné. (Zkuste se mé ženy zeptat, jak si odkřupla záda a jak jí lidé z ateliéru ochotně pomohli).
Navíc mé výhrady k Ateliéru jsou zde pasé: Jednalo se o workshop určený především pro pohanskou komunitu a ta doufejme již nemá tolik předsudků.
První přednáška byla na téma, které jsem původně ani neměl v plánu: Transgender sexualita a její vztah k pohanství. Když vám o takovém tématu vypráví člověk, co je třetího pohlaví a navíc ještě pansexuál, přináší to několik úsměvných zamyšlení, která by mne coby heterosexuálního muže poněkud… nenapadla. Obzvláště, když tvoříte rituál. Retrospektivně jsem rád, že jsem se zúčastnil i této části programu. Dostalo se mi totiž několik cenných rad, které možná tak za deset, patnáct let budou potřeba.
Jednou z těch rad například bylo: „Dělejte rituály tak, aby si v nich každý našel své místo.“ A navíc: Pokud si někdo bude chtít vyzkoušet „ženskou“ roli ačkoliv bude, hm, blíže k mužskému vzezření, tak mu to zkuste dovolit.
Hned poté se Raven rozpovídal o urban magick, potažmo o kyberšamanismu. Přečetl jsem si pár věcí, včetně pár internetových diskuzí ohledně urban šamanismu, zkusil si to trochu ošahat, ale tahle přednáška mi poskytla hodně nápadů, co by se ještě dalo udělat a co třeba zkusit. A hlavně jsem si uvědomil to nejpodstatnější: Když mi bude někdo tvrdit, že urban magick není původní, poženu ho svinským krokem.
Víte třeba, že ve starém Římě se používalo „tržištní orákulum“? Když jste potřebovali vědět odpověď na nějakou svou otázku, tak jste si ucpali uši, vyběhli ven na tržiště a tam jste začali naslouchat. To první, co jste uslyšeli, byla odpověď na vaši otázku. Proč by se třeba takovéto orákulum nedalo použít třeba v metru?
A opět: Zde v kombinaci s Ravenovou přirozenou skromností a přístupem: „Hele, mně to funguje takhle, tak vám to tady předkládám, může vám to fungovat i jinak, ale myslím si, že je dobrý vidět i jiný úhel pohledu“ bylo strašně fajn. A když doplníte reálné příklady z praxe, s tím, jak to Raven prováděl, a jak mu to fungovalo… Ano, chrochtal jsem blahem a z reakcí publika jsem nebyl úplně sám, pro koho byla daná přednáška přínosem.
Z dalšího povídání o herbalismu se pro mě stal nejméně zajímavý bod programu. Ve své osobní praxi asi nic ze zmíněného nevyužiju, ačkoliv pár obecně léčitelských přístupů a nápadů jsem si odsud odnesl. Především pak systém přístupu k léčení bylinami, kdy (bohužel?) neexistuje nikdy jednoznačná odpověď na otázku „čím tohle vyléčit.“ Prostě je potřeba individuální přístup a znalost pacienta.
Z reakcí publika ale čišelo mnohem větší nadšení. Zkoumavé dotazy k věci a všeobecné zapisování si do notýsků dávaly znát, že bylinkaření není pro mnoho zúčastněných neznámou disciplínou a Ravenův systém jim dává smysl.
Mimochodem, Raven na tohle téma nedávno vydal knihu. Případní zájemci nechť se mi přihlásí 😉
Vsuvka: Zde chválím Dínen, dvorní překladatelku programu. Pečlivě si připravila názvy bylin dopředu a minovým polem anglických lidových názvů pro různé byliny prošla celkem obstojně.
Pak následovala delší pauza, během které Raven připravoval Rökkr rituál.
Dovolte mi malou odbočku: Rökkr byl vždy mimo můj zájem. Z kusých informací, co jsem o daném směru tu a tam pochytil, jsem usoudil, že to není úplně můj krígl medoviny a daný proud jsem si hezky zaškatulkoval do temných vod levorukého pohanství (frančtináři pochopí). Po chvíli váhání ale zvědavost a pocit „když už jsem tady“ zvítězily a rituálu jsem se nakonec zúčastnil.
Kalderovi se podařilo nečekané: Rökkr jsem musel vyndat ze šuplíku a přehodnotit můj názor na něj. Asi se z něj nikdy nestane něco, čemu bych se chtěl aktivně věnovat, ale nálepku „temného“ jsem rozhodně musel sundat a znovu si uvědomit starou pravdu:
Pohanství není černobílé.
Na akci jsem jel poněkud unaven a rozzíván. Po několika hodinách přednášek, s přídavkem jednohodinového rituálu, jsem odcházel nadšen, nabit nápady a energií.
Akce byla výborně organizována a skvěle přeložena a jak jsem prozradil již na začátku: Vůbec nelituji toho, že jsem se zúčastnil.